AfD vítězství označuje s odkazem na stranickou barvu jako modrý zázrak v Sonnebergu. Sesselmannovi již pogratulovali oba spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová.
Sesselmann podle volební komise získal 52,8 procenta hlasů, čímž duel s Köpperem vyhrál. Vítězství Sesselmannovi jen těsně uniklo v prvním kole volby před dvěma týdny, kdy pro něj hlasovalo 46,7 procenta.
„Sonneberg zažil modrý zázrak. Robert Sesselmann je prvním zemským radou AfD v Německu. Srdečně mu gratulujeme a děkujeme rovněž našim podporovatelům a voličům - vy všichni jste dnes psali historii,“ uvedla AfD na twitteru. Ke gratulacím se připojilo rovněž vedení strany. O dnešku jako o historickém dni napsala i Weidelová. „Je to teprve začátek,“ dodala. Weidelová tento týden prohlásila, že AfD do parlamentních voleb v roce 2025 postaví svého kandidáta na kancléře.
Německá AfD prudce posiluje. Rostoucí sympatie znepokojují ostatní politiky |
„Srdečné blahopřání našemu prvnímu zemskému radovi Robertu Sesselmannovi a mnoho díků všem podporovatelům v předvolební kampani,“ napsal Chrupalla. Také podle něj je úspěch v okrese Sonneberg teprve začátek, který vyústí v obrat k lepšímu pro celé Německo.
AfD je v současné době na vrcholu popularity, k čemuž jí pomohly nespokojenost Němců s koaliční vládou kancléře Olafa Scholz a rovněž dopady složité mezinárodní situace po ruské invazi na Ukrajinu, které tvrdě doléhají na německé hospodářství. V celostátních průzkumech veřejného mínění dosahuje AfD okolo dvaceti procent, což ji v některých sondážích vyneslo na druhé místo za opoziční konzervativní unii CDU/CSU a před vládní sociální demokraty (SPD) kancléře Scholze.
Němce dráždí nápady zelených politiků. Těží z toho protisystémová AfD |
V Německu je ale AfD vnímána se značnými kontroverzemi, kdy ostatní parlamentní strany s Alternativou pro Německo nechtějí spolupracovat, což zdůvodňují jejími krajně pravicovými postoji. Radikální proudy v AfD považuje za problém také Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka. Ta totiž stranu právě kvůli podezření z pravicového extremismu sleduje. AfD s nálepkou extremistického hnutí nesouhlasí a tvrdí, že nemá v programu žádné radikální body a nijak nezpochybňuje německý stát.
BfV tento týden zveřejnil výroční zprávu, ve které za největší hrozbu německé demokracie označil právě pravicový extremismus. Počet přívrženců krajní pravice se loni meziročně skokově zvýšil takřka o 6 tisíc na 38 800 lidí. Prudký nárůst souvisí především s tím, že BfV do výčtu poprvé zahrnul členy AfD.
