Chlapci se koupu v řece v Belgickém Kongu. (1.ledna 1938)

Chlapci se koupu v řece v Belgickém Kongu. (1.ledna 1938) | foto: Profimedia.cz

Afričané se pod koloniální knutou zmenšili, tvrdí studie německých vědců

  • 126
Afričané se za koloniálních časů zmenšili v průměru až o 1,1 centimetru. Ukazuje to studie výzkumníků z univerzity v německém Tübingenu, která zkoumala data z 47 zemí. Podle nich se naopak v okolních státech výška lidí zvyšovala, což odhaluje negativní dopady kolonialismu.

Výzkumníci zkoumali průměrnou výšku lidí v afrických zemích v letech 1850 až 1949. Zjistili, že kolonizovaní Afričané se zmenšili z 169,9 na 168,8 centimetrů.

Výrazné rozdíly zaznamenali v Kongu, kde se v letech 1850 až 1949 obyvatelé snížili o více jak 1,5 centimetrů. Podobně tomu bylo i v Egyptě, Středoafrické republice, Guineji, Eritreji a Somálsku.

V Tanzánii, Burkině Faso, Mali či Libyi se tělesná výška snížila o 1 až 1,5 centimetru. V dalších zemích, mimo jiné v Čadu, Ugandě, Maroku či na Madagaskaru se výška místních obyvatel snížila o 0,5 až 1 centimetr.

Konec letitého mlčení. Belgický král se omluvil Kongu za koloniální krutost

Vědci podotýkají, že v jiných částech světa ve sledovaném období obyvatelé naopak rostli. To podle nich naznačuje „negativní zdravotní dopad kolonialismu“.

Například v Keni byla průměrná výška v roce 1880 167,9 cm. Mezi lety 1900 až 1920 byla skoro identická, 167,7 cm. Podle některých odhadů se přitom ve stejném období průměrný vzrůst zvedl o 1,9 centimetru.

„Pokles během koloniálního období byl podstatný, ale mnohem horší je, že všude jinde jsme viděli růst,“ řekl listu The Times ekonomický historik Jörg Baten , spoluautor studie.

V některých časových obdobích a na některých místech docházelo k extrémnímu poklesu. V letech 1880 až 1910 v Tanzánii vojenské konflikty a rozšíření chřipky způsobily „sražení“ obyvatel o 3,5 centimetru.

Jak podotkl historik Baten, z německé perspektivy je nepříjemné to, že nejsilnější zaznamenaný propad tělesného vzrůstu byl vyústěním krutostí páchaných v Tanzánii, která v té době patřila Německu, než ji převzali Britové.

Československo po svém vzniku snilo o koloniích, řešilo se africké Togo

Podle historiků lze změny v tělesné konstituci Afričanů přičíst čtyřem faktorům souvisejícím s kolonizací. Obyvatele černého kontinentu negativně ovlivnily nemoci jako malárie či spavá nemoc, k jejichž šíření přispíval i čilejší obchodní ruch. Koloniální mocnosti navíc přinejmenším zpočátku jen minimálně investovaly do veřejného zdraví.

Rodiče též neměli příliš času ani prostředků se věnovat péči o zdravý vývoj svých dětí, protože byli nuceni dřít například na stavbách silnic a železnic. V některých zemích - třeba v Tanzánii - se kolonizace neobešla bez krvavých konfliktů, které se též podle výzkumníků podepsaly na tom, že výška Afričanů poklesla.

Studie je dalším příspěvkem do probíhajících debat o tom, jak moc devastující/přínosná byla koloniální nadvláda západních států.  Ne všichni vidí její vliv tak černě, kupříkladu renomovaný britský historik Neil Fergunson se domnívá, že kolonizace celkově pomohla zlepšit životní podmínky ve světě.


Video