„Tři dny po vstupu Tálibánu do Kábulu jsem zakopal patnáct obrazů,“ líčí umělec, jenž se ze strachu, že ho sousedé udají radikálům, v září odstěhoval s desítkami svých dalších děl do suterénu u příbuzného. „Zachránit vlastní umění je jako zachránit vlastní život,“ dodává.
Reakce hnutí se obávala i filmařka Sahraa Karimiová, která před odchodem ze země schovala na tajném místě disk s dvacítkou filmů. Šedesátiletý knihkupec zase ze svého kábulského obchůdku odnesl každou knihu, kterou by Tálibán mohl mít za škodlivou, včetně dvou biblí.
„Pokud bible najdou, určitě mě potrestají,“ líčí muž, jenž si přál zůstat v anonymitě. Minulou vládu Tálibánu si dobře pamatuje. „Jakoukoliv snahu obrátit muslimy na křesťanství tehdy považoval za zločin hodný smrti. Bible ukážu jen lidem, kterým věřím,“ podotýká obchodník.
Ačkoli tálibánští duchovní zatím nerozhodli, jakou bude mít umění v novém Afghánistánu povolenou podobu, řada umělců se obává, že jejich práce se bude zakrátko řídit radiálním výkladem práva šaría a oni přijdou o vše, co během posledních dvaceti let získali. Zejména o svobodu projevu.
Pravidla budou formulovat znalí lidé, říká hnutí
Západní přítomnost v zemi podpořila rozkvět výtvarného umění, filmu, knih i hudby. Nová generace umělců čerpala inspiraci jak z místních tradic a historie, tak z moderních témat, například boje za práva žen. „Umělci už nebudou moci tvořit tak svobodně,“ obává se Karimiová.
Někteří umělci podle ní podstupují kvůli ochraně svých děl velké riziko, jiní uprchli a další ze strachu přistoupili ke zničení svých obrazů a soch. Řada obchodů s hudebními nástroji či uměleckých galerií zavřela, zpěváci a hudebníci jsou bez práce, protože lidé raději ruší živou hudbu na svatbách. Afghánská filmová tvorba je v tuto chvíli mrtvá.
 |
„Tálibán zatím nevydal žádná prohlášení ohledně umění,“ popsal listu The Washington Post (WP) Safiullah Habibi, ředitel státního Kábulského institutu výtvarných umění. „Ale samotní umělci se omezují. Myslí si, že se budou opakovat 90. léta, kdy umění nemělo v jejich vládě místo,“ dodává.
Mluvčí Tálibánu Bilal Karímí uvedl, že nová vláda pro kulturu a umění stále „vytváří rámec“. „Znalí lidé budou formulovat pravidla s přihlédnutím k náboženským, národním a historickým tradicím umění a kulturního dědictví,“ tvrdí Karímí.
Přišli jsme o možnost stát se mučedníky, litují tálibánci. Chybí jim válka |
Jen málo Afghánců podle WP očekává, že se Tálibán vrátí k takové kulturní perzekuci jako v 90. letech, kdy zakázal televizi, rádio, filmy a jiné formy zábavy s tím, že jsou nemorální a zkorumpované.
Náboženská policie tehdy zabavovala a rozbíjela televizní přijímače, kamery či satelitní antény. V roce 2001 Tálibán zakázal také internet.
Dnes však radikálové nasazují na sociální sítě propracované kampaně, představitelé Tálibánu dávají interview televizním a rozhlasovým stanicím a zapojují se do diskusí na WhatsAppu. Řada médií tálibánce v ulicích Kábulu zachytila, kterak pomocí smartphonů fotí selfie a natáčejí videa.
Západ se nesmí nechat ošálit, varují umělci
Nejasnost ohledně kulturní vize Tálibánu podle WP vedla k tomu, že zatímco v některých čtvrtích Kábulu jsou umělecké galerie zavřené, jinde pořád fungují. Z aut či autobusů je možné stále slyšet hudbu a ozbrojenci zatím nevyplenili Národní muzeum plné starověkých artefaktů.
Kábulští umělci však varují, že zdánlivé toleranci Tálibánu nelze věřit. Radikálové se podle nich snaží zlepšit svou image s cílem získat uznání a mezinárodní finanční pomoc. V reálu se ale neštítí ničeho.
Tálibán už ženy hlídá, ven mohou jen s muži a zahalené, říká svědkyně |
V minulém měsíci tálibánci ve vesnici nedaleko Kábulu zastřelili afghánského folkového zpěváka Fawada Andarabiho a v provincii Bamian zničili dvě sochy vůdců uctívaných etnickou menšinou Hazárů. „Zatím existuje rozdíl v tom, co Tálibán říká a co dělá,“ uvedl umělec Zia, jenž se před Tálibánem ukrývá společně se šedesátkou svých obrazů a soch.
Předtím, než Tálibán uchvátil moc, měli zaměstnanci státní filmové společnosti Afghan Film v různých fázích produkce více než dvacet filmů. Pilně se připravovali na svůj druhý národní filmový festival.
Tálibán zakázal holičům stříhat vousy, nechce následovat „americké vzory“ |
„Dva filmy zůstali u střihačů, kteří uprchli ze země, zbytek je na ukrytém pevném disku,“ líčí Karimiová, která je nyní na Slovensku. „Tálibán ho zatím nenašel. Pokud ho najdou, všechno smažou,“ líčí s tím, že ozbrojenci sice už nejsou tolik proti filmu, ale vyžadují zbožně islámský obsah.
Nejvíce se Karimiová obává o osud filmových archivů, kde se nachází tisíce hodin zdigitalizovaných filmů. „Archivy jsou uvnitř prezidentského paláce, jež okupuje Tálibán. Jsou ve velkém nebezpečí,“ uzavírá.
Pelikán: Než válku, ať jsou radši ženy v Kábulu bez škol:
14. září 2021 |
