Koncem června do Kábulu dorazila delegace islámských učenců vyslaná Organizací islámské spolupráce sdružující 57 zemí světa. Cílem mise bylo přesvědčit nové vládce Afghánistánu, aby dívkám povolili navštěvovat aspoň střední školy.
Přestože tálibáncům citovali verše z Koránu, aby dokázali, že právo na vzdělání dívek je zaručeno už ve svaté knize islámu, odjeli s nepořízenou. Nejvyšší vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda se s nimi odmítl setkat, nižší představitelé radikálního hnutí jim dali jen velmi vágní sliby.
„Pořád nám říkají: ‚Udělejte toto. Proč neuděláte toto?‘,“ prohlásil Achúndzáda o pár dní později na svém prvním vystoupení na veřejnosti od chvíle, kdy se Tálibán chopil moci. „Proč se svět pořád montuje do našich záležitostí?“ stěžoval si v Kábulu na shromáždění afghánských učenců.
Tálibán se chopil moci v polovině srpna loňského roku – ještě dříve, než se Západ stihl po dvacetiletých neúspěšných pokusech zavést aspoň minimální stabilitu stáhnout. Od té doby dokazuje, že se od roku 2001, kdy jeho vládu smetla americká intervence, přes původní sliby příliš nezměnil.
Dívkám zakázal navštěvovat školy od šesté třídy výš, naopak přibývá dětských sňatků. Ženy musí chodit zcela zahaleny a nesmí cestovat bez doprovodu muže. Za malé přestupky proti novému řádu hrozí zatčení, některé hříšnice byly po zadržení zbity nebo mučeny elektrošoky.
Podobně to podle všeho dopadlo i se zárukami, že se Afghánistán nestane útočištěm teroristů. Vždyť když v neděli ráno americký dron zabil stařičkého vůdce al-Káidy Ajmána Zavahrího, stalo se tak v Kábulu. Podle prvních informací žil v jedné z nejlepších čtvrtí afghánské metropole a vůdci Tálibánu o tom věděli.
NÁŠ AFGHÁNISTÁN: Byla to taková jejich srabácká válka |
Staronoví vládci čtyřicetimilionové země rok po převzetí moci tvrdí, že budují jediný skutečný islámský režim na světě, který bude v naprostém protikladu k bývalému prohnilému režimu. A jsou přesvědčeni, že ostatní země je nemají co poučovat.
„Až doteď žádný skutečný islámský systém vlády neexistoval. Přestože se Írán a Saúdská Arábie nazývají islámskými režimy, my zavedeme zcela nový systém pro celý svět,“ vysvětlil pro deník The Financial Times jeden z představitelů militantního sunnitského hnutí, který si nepřál uvést své jméno.
Nový systém prosazuje armáda ideologů a bývalých bojovníků, kteří převzali klíčové funkce v administrativě. Část úředníků zůstala a snaží se zemi udržet na nohou. Centrální vláda je podřízena nejvyššímu vůdci a jeho poradcům, kteří sídlí v Kandaháru na jihu země.
Povinné burky na veřejnosti. Tálibán zpřísňuje požadavky na afghánské ženy |
Jedním z nejpalčivějších problémů, který nyní musí řešit, je stav ekonomiky. Přísun zahraniční humanitární pomoci, jež dříve tvořila tři čtvrtiny rozpočtu, ustal. Američané navíc stále zadržují část z devíti miliard dolarů zabavených afghánské centrální bance.
Tálibán se snaží ekonomiku podpořit omezením regulací a byrokracie. Podle odhadů OSN by objem exportu (vyváží se především ovoce a uhlí) letos mohl stoupnout na 1,8 miliard dolarů. Letošní státní rozpočet činí 2,5 miliard dolarů – to je asi o polovinu méně než loni, podle Tálibánu by však měl aspoň zajistit platy státních zaměstnanců.
Hlavním bodem tálibánské ekonomické politiky je vymýcení korupce, která v minulých letech rozleptávala masivní americké investice do infrastruktury či bezpečnostních složek. Úplatky brali všichni: od policistů na checkpointech po lokální velitele zapojené do pašování zboží přes hranice.
Tálibánský ministr zahraničí Amir Chan Muttaki se na nedávné mezinárodní konferenci v Taškentu pochlubil, že v Afghánistánu bylo dosaženo nulové korupce. Přestože taková prohlášení znějí dost fantasticky, vzhledem k brutálním tálibánským praktikám zavádění pořádku není vyloučeno, že se chronickou korupci skutečně povedlo vymýtit.
Podle nedávné studie britského ministerstva zahraničí Tálibán „drasticky omezil“ výši úplatků spojených s přeshraničním obchodem – za rok údajně až o 1,4 miliardy dolarů. Analytici se shodují, že režim toho docílil hlavně díky striktní disciplíně, strachu a vojenské síle.
Tálibán chce ohlídat výrobu opia. Bude kontrolovat pěstitele máku |
Například v červnu tálibánské jednotky provedly ofenzivu proti Mawláwímu Mehdímu, mocnému regionálnímu veliteli v hazárské provincii Sar-e Pol. Spor se vedl o kontrolu nad místními doly a lukrativním obchodem s palivem, které z větší míry mířilo do sousedního Pákistánu. Daně z jeho prodeje pak šly do kapes Mehdímu.
Tálibánský režim disciplínu v provincii zavedl za cenu civilních obětí a tisíců nových uprchlíků. I to ukazuje, že noví vládci v Kábulu jsou při konsolidaci svých skromných příjmů ochotni sáhnout po jakýchkoliv prostředích a pustit se do křížku i s místními warlordy, kteří jim nedávno přísahali věrnost.