V Afghánistánu jsem byl třikrát. Pokaždé to byla jednorázová záležitost na půl roku. Odletíte, přiletíte. Nebyla tam možnost žádné dovolené. Některé rodiny to snášely velmi dobře. Člověk si vydělá nějaké peníze, nic se nestane, všechno je v pořádku. Ale taky se stávalo, že žena to sama doma nezvládne. To jsou pak rozvody, životní komplikace. Záleží na jedincích.
Ty první mise byly klidnější. Dohlíželi jsme v Lógaru na pořádek, na jejich volby. Raketových útoků bylo fakt málo. Když jsem tam letěl o dva roky později, tak už byli Tálibánci otrlejší, útoky na základnu byly častější.
