Rádi se ukazují v doprovodu krásných žen a s chutí sklízejí obdivné pohledy méně zámožných mužů. Nejúspěšnější podnikatelé, prvotřídní právníci, nejpopulárnější umělci a špičkoví profesionální sportovci. Mají tolik peněz, že si mohou koupit takřka cokoliv. Pořizují si druhá a třetí auta, zaplňují skříně desítkami značkových obleků, vyhazují statisíce za golfovou výzbroj. Co by tak ještě mohli potřebovat?
Luxusní společnici! Dívku, za níž se všichni ohlédnou a která ještě zvýší jejich prestiž. Půvabnou, elegantní, přitažlivou. A zdánlivě nedostupnou. Jen boháč, který si ji pronajal, ví, že jí za hodinu dává pět tisíc korun. Platí-li za celý den, stojí ho to třicet tisíc. Když si dají sraz třeba v Římě nebo New Yorku, hradí navíc cestovní výlohy a pojištění.
Prostitutka? Pssst! Takové slovo zní na téhle úrovni nepatřičně. Příslušné agentury používají kulantnější výrazy. Hovoří o "krásných chápavých společnicích", "profesionálních partnerkách" či "příjemných dívkách". V propagačních materiálech nabízejí pánům, kteří "mají slabost pro něžné pohlaví", spoustu příjemností. Například? Nenucenou konverzaci a urovnání myšlenek "v dosahu aury nádherné ženy". Upjatějším klientům slibují, že je dívka "vyvede z rozpaků".
K tomu všemu si prý úplně každý může být jist, že jím vybraná společnice "rychle rozpozná jeho skryté osobní kouzlo". Kde? Kdekoliv. Na večírku, v divadle, během obchodního jednání, na romantické večeři při svíčkách. A sex? O tom se taktně mlčí.
Iluze partnerského vztahu
"Se sexem se samozřejmě počítá," tvrdí zcela otevřeně šéf Clubu No. 1, jenž si nepřeje zveřejnit své jméno. K movitým pánům posílá slečny, které ani trochu nepřipomínají dryáčnicky oblékané prostitutky od hraničních přechodů. "S takovou holkou by se klient v nóbl společnosti moc neblýskl. Naopak, musel by se stydět," dodává šéf klubu.
Dívka totiž na veřejnosti sehrává roli atraktivní ženy obdivující jediného muže - klienta. Proto na ni nesmí prasknout, že je prostitutkou. Bohatí muži si za pocit, že jsou obletovaní králové mezi pány tvorstva, rádi připlatí. "Špičkové prostitutky vytvářejí zákazníkovi iluzi partnerského vztahu," říká sexuolog Jaroslav Zvěřina.
Podle něj je většina nočních klubů jen středostavovskou záležitostí: "Tam skutečného topmanažera nepotkáte. Ten si najde slečnu, která bude předstírat citovou vazbu." Podobně hovoří i psycholog Petr Šmolka: "Horních sto tisíc chodí do nevěstinců, zatímco luxusní placené společnice jsou jen pro horních tisíc mužů." I Šmolka mluví o pseudovztahu a demonstraci navenek, tedy předvádění se před okolím.
Dívky z nejdražších agentur pracují s "nejlepší" klientelou. Cizinců, kteří za nimi někdy létají i soukromými letadly, je víc než Čechů. Z kopýtka si prý v Praze občas vyrazí i členové zahraničních státních delegací. Pochopitelně vyžadují - kromě kvalitních služeb - i naprostou diskrétnost. Proto se obracejí jen na dostatečně prověřené agentury.
Zbohatlíci se umějí odvázat
Mezi nejoblíbenější klienty těchto firem patří fotbalisté a hokejisté. Samozřejmě jen ti nejlépe vydělávající profesionálové. Jsou totiž mladí, veselí a umějí to pořádně roztočit. A hlavně - když se chtějí bavit, nekoukají na korunu! "Řadíme je mezi zbohatlíky, tedy mezi lidi, kteří neměli velké peníze od narození. Právě zbohatlíci se dokážou nejvíc odvázat," říká už zmiňovaný šéf jedné z agentur.
Podle jeho zkušeností se lidé, jejichž rodinný majetek je obrovský už po několik generací, chovají umírněněji: "Jdou se společnicí na dobrou večeři, dopřejí si romantiku, ale nehostí celý lokál. Dobře si rozmyslí, za co utratí své peníze."
Kontakt s prostitutkou, třeba jen jediný, přiznává zhruba osm procent českých mužů. Sexuolog Jaroslav Zvěřina si nemyslí, že by si vysoce postavení muži museli placenými službami kompenzovat nějaké sexuální nedostatky: "Naopak, muži z vysokých postů bývají biologicky zdravější a sexuálně aktivnější. Jsou dominantní. A právě s dominancí sex hodně souvisí. I v přírodě jsou dominantní samci v sexu lepší než ti nedominantní."
Zvěřina odmítá vžitou představu o tom, že doktoři mají plné ordinace vystresovaných ředitelů a podnikatelů: "Je prokázáno, že topmanažeři jsou proti stresu nadprůměrně odolní. Ostatně, z padavky, který se hned složí, se jen těžko stane ministr nebo generální ředitel."
Proč si tedy velmi bohatí a úspěšní muži, kteří by neměli mít o potenciální partnerky nouzi, kupují profesionální společnice? "Někdy nemají čas si budovat postupný vztah nebo kultivovat své manželství," říká psycholog Petr Šmolka. Pro mnohého z nich se stává rodina nudnou záležitostí, ba až přítěží. "Kdyby si mohli vybrat, kde trávit volný čas, raději než domů k manželce půjdou na golf, na squash, za prostitutkou nebo třeba i na pracovní jednání."
Byznys a pak slečny
Objednávat si drahou společnici patří ve světě některých boháčů takřka k dobrému tónu. Na závěr jednání s obchodním partnerem si naplánují placený sex se stejnou samozřejmostí, s jakou chodí do sauny či na masáž. "Především rychle vykvašení mladí byznysmeni si tím dodávají ještě hlubší pocit vlastní důležitosti a vyjadřují svou úspěšnost," říká Petr Šmolka.
Muži, kteří pociťují k prodejnému sexu morální zábrany, je mohou ve společnosti, která si drahé prostitutky dopřává, postupně ztratit. "Začnou se podřizovat skupinové normě, která konzumaci prostituce vnímá jako běžnou," vysvětluje psycholog Šmolka.
V mnoha případech však chlapa s překypujícím bankovním kontem vede k najímání luxusních společnic jen pouhá rozmařilost. "Pořídí si ji jaksi do sbírky," říká sexuolog Zvěřina. Už si dopřáli spoustu přepychových zbytečností. A tak si k nim ještě přikoupí atraktivní slečnu. Bohatí, rozmařilí a prostopášní? Dost možná. Jsou však normálně vydělávající muži morálnější? Psycholog Šmolka odpovídá opatrně: "Jisté je, že si profesionální společnice nekupují. Důvod je prozaický - jejich plat jim na to nestačí. Když jsem si to spočítal, mohl bych si já takovou slečnu dopřát tak na tři minuty."
Luxusní společnice vypadá bezpochyby lépe než pouliční prostitutky. Ale i tahle uhlazená kráska si za poskytnutí tělesné rozkoše nechá platit. "Sex za peníze není nějaký přepych," říká Jaroslav Zvěřina a bez obalu dodává: "Je to projev pokleslé sexuality. Nechci moralizovat, ale je to svinstvo."
 |
