Podle odborníků jde o jeden z největších vědeckých počinů lidstva, jehož význam lze srovnat s rozštěpením atomu, přistáním člověka na Měsíci nebo vynálezem počítače. Experti nicméně upozorňují, že pravděpodobně potrvá ještě další desetiletí, než
plně pochopí informace obsažené v lidském genomu.
Ještě před deseti lety vědci nevěřili, že se jim podaří rozluštit genom v tak krátkém čase. Hrubý náčrt "knihy lidského života" však umožnily dříve dokončit vysoce výkonné počítače a také ostrá konkurence mezi veřejně financovaným týmem mezinárodních vědců a soukromou americkou firmou, která používala k rozluštění sekvencí DNA odlišnou metodu.
Nové poznatky v genetice mohou revolučním způsobem ovlivnit medicínu a změnit způsob, jakým jsou nemoci zjišťovány a léčeny. V budoucnu by například mohli mít lékaři k dispozici léky "šité na míru" konkrétnímu pacientovi, takové, které budou odpovídat
jeho přesnému genetickému složení. Porozumění genetickému kódu člověka umožní rovněž eliminovat mnohé dědičné nemoci, například astma nebo hemofilii.
Podle britského vědce Johna Harrise se díky novým poznatkům průměrný lidský věk za relativně krátkou dobu dvojnásobně prodlouží a teoreticky by se lidé jednou mohli dožívat až 1200 let. "Šlo by ale o svět, v němž budoucí děti budou muset donekonečna bojovat s předchozími generacemi o pracovní místa, o prostor a o všechno ostatní," prohlásil Harris, který pomáhá koordinovat genetický výzkum v Británii.
Nejnovější zjištění vědců vyvolávají debatu o etických problémech spojených s manipulováním geny. Podle kritiků se již rýsují alarmující scénáře. Například to, že rodiče budou chtít rozhodovat o tom, jaké vlastnosti bude mít jejich dítě.
Pojišťovny zase mohou v budoucnu na svých klientech vyžadovat, aby se podrobili genetickým testům, aby pak by přesně věděly, jakému riziku se uzavřením pojistky vystavují. Zaměstnavatelé by také teoreticky mohli diskriminovat ty zaměstnance, u nichž by si z genetických informací přečetli, že jim například hrozí cukrovka. Prodloužení života by také mohlo znamenat kolaps sociálních systémů, což by vedlo k velkým společenským a politickým otřesům.
Zastánci genetického výzkumu však namítají, že pochopení genetického kódu člověka umožní výrazně snížit utrpení miliónů lidí na celém světě, kteří jsou postiženi zhoubnými onemocněními, například rakovinou, poruchami srdce, Alzheimerovou nemocí.
K tomu, aby byli vědci schopni přečíst "knihu lidského života", museli rozluštit přesnou posloupnost neboli sekvenci tří miliard chemických stavebních kamenů, které tvoří kyselinu deoxyribonukleovou (DNA) - tzv. dvoušroubovici uvnitř jádra buněk.
Kód DNA je tvořen čtyřmi chemickými bázemi - adeninem (A), thyminem (T), cytosinem (C) a guaninem (G). Adenin se pojí s thyminem, cytosin s guaninem (CG-TA-GC-AT). Vědci však museli zjistit přesnou sekvenci těchto bází. Například u nedávno vyluštěného kódu lidského chromozómu 21 obnáší tato posloupnost 34 miliónů bází. V celém lidském genomu jsou tři miliardy párů takových bází.
Chromozómy se nacházejí v každé buňce a jsou složeny z bílkovin a DNA, která nese vlastní genetický materiál. Podle odhadů v ní může být více než tisíc genů. To jsou krátké úseky DNA, nesoucí konkrétní informaci pro konstrukci určitého znaku nebo vlastnosti.
Vědci nyní řeší složitý úkol, co vlastně jednotlivé báze uvnitř DNA znamenají a jak musejí být vzájemně propojeny, aby vznikl člověk.
"To, že máme náhradní součástky, ještě neznamená, že víme, jak postavit auto," charakterizoval situaci Peter Little z Imperial College Londýnské univerzity.
O nejnovější poznatky na poli genetiky se zasloužily dva vědecké týmy. Veřejně financovaný Projekt lidského genomu sdružuje vědecké týmy z Británie, USA, Francie, Německa, Japonska a Číny. Jeho konkurentem je soukromá americká firma Celera
Genomics, v jejímž čele stojí vědec a podnikatel Craig Venter, přezdívaný někdy Bill Gates biotechnologie. Ten se netají tím, že své poznatky hodlá využít ke komerčním účelům, zatímco mezinárodní vědecký tým pravidelně zpřístupňuje své poznatky na
internetu.
Společné oznámení o výsledcích výzkumu lidského genomu je kompromisem složitých diplomatických vyjednávání, během nichž bylo údajně dohodnuto, že oba konkurenční týmy "protrhnou cílovou pásku" společně.
Přehled hlavních objevů v genetice:
1865 - Opat augustiniánského kláštera v Brně Johann Gregor Mendel svými objevy založil nauku o dědičnosti (genech). Později pokusů zanechal a jeho poznatky upadly v zapomnění.
1871 - Objev nukleových kyselin.
1900 - Nizozemec Hugo Maria de Vries, Němec Karl Erich Correns a Rakušan Erich von Tschermak potvrdili Mendelovy zákony o dědičnosti a vytvořili klasickou genetiku.
1944 - Američan Oswald Avery s kolegy objevil, že deoxyribonukleová kyselina (DNA) je nositelkou dědičné informace.
1951 - Vytvořeny první metody pro čtení genetické informace.
1953 - Angličané Francis Crick a Maurice Wilkins a Američan James Watson objevili strukturu DNA.
60. léta - Genetický kód byl rozluštěn.
1973 - Tým kalifornských vědců v čele s Herbertem Boyerem a Stanleyem Cohenem vyvinul postup výroby rekombinantních molekul DNA tím, že lidský gen připojil do molekul bakteriální DNA. Belgičtí vědci poté určili pořadí molekul v genech.
1977 - Vědci se začali zabývat mapováním DNA.
1975-1979 - Poprvé izolovány lidské geny.
1986 - Čtení dědičné informace bylo automatizováno.
1991 - Začátek projektu zkoumání lidského genomu (soubor všech struktur nesoucích genetickou informaci ve formě DNA) mezinárodním veřejným konsorciem Human Genome Project (HGP), který si dal za úkol podrobně zmapovat všech asi 100.000 lidských genů.
1995 - Rozluštění prvního genomu (bakterie Haemophilus influenzae).
prosinec 1999 - Mezinárodní tým genetiků poprvé v historii lidstva popsal genetický kód jednoho lidského chromozómu. Chromozom 22 ovlivňuje závažné nemoci, například leukémii nebo schizofrenii.
březen 2000 - Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley rozšifrovali genetickou výbavu mušky octomilky. Popsali zhruba 13.600 genů, z nichž údajně tři pětiny jsou velmi podobné těm lidským.
duben 2000 - Soukromá americká společnost Celera Genomics oznámila, že do konce roku zveřejní pořadí všech lidských genů.
