"Tato oblast mozku je důležitá pro vizuální a prostorové myšlení, pro trojrozměrné představy a matematickou úvahu," říká šéfka studie neuroložka Sandra Witelsonová.
U Einsteinova mozku dále chybí část rýhy procházející normálně od přední části mozku dozadu. "Takový tvar nebyl pozorován u žádného zkoumaného mozku a není ani uveden v žádném anatomickém atlase," řekla Witelsonová. Výsledek jejího výzkumu byl otištěn v britském lékařském časopise The Lancet.
"Neměli bychom z toho ale vyvozovat, že náš intelekt určuje jenom anatomie. Víme, že prostředí má při učení a vývoji mozku významnou roli. Z výzkumu jsme se dověděli, že prostředí není jediný faktor," řekla.
Výzkum prokázal význam dolní části temenního laloku mozku, v níž se podle neuroložky Einsteinův mozek nelišil od průměrných lidí pouze velikostí, ale zřejmě také mikroskopicky.
Kanadští vědci srovnávali mozek tvůrce teorie relativity s mozky 35 mužů a 56 žen, o nichž se vědělo, že měli v době úmrtí průměrnou inteligenci. Provedli srovnání mezi mozkem Einsteina a ostatními mužskými mozky a potom druhou skupinu zúžili na osm mozků mužů, kteří zemřeli v podobném věku jako slavný fyzik.
Einsteinův mozek se po zvážení a měření od předu dozadu v ničem kromě temenního laloku nelišil a Witelsonová k tomu říká, že tím padly teorie některých vědců, kteří tvrdí, že váha mozku je znakem inteligence.
Podle ní je tajemství intelektových schopností obsaženo spíš v absenci části rýhy. V místě, kde chybí, podle ní mohlo existovat víc spojení mezi neurony a jejich "spolupráce" tak byla rychlejší.
Neuroložka se domnívá, že Einsteinův mozek postrádal část rýhy asi od narození, a nikoli, že vymizela díky jeho inteligenci.
"Nevíme, zda má mozek každého výborného fyzika nebo matematika stejný tvar. Vypadá to tak a je to neodolatelná teorie, ale potřebujeme další důkazy," říká.
Profesor psychologie na Stanfordově univerzitě John Gabrieli, který se kanadské studie neúčastnil, říká, že klíčem k vysoké inteligenci může být rýha a spojení mezi neurony. "Zatím nic nevíme, takže vše, co je naznačeno, je zajímavé. Na jeho (Einsteinově) mozku musí být něco, co ho činilo tak výjimečným," řekl.
Zároveň ale upozornil na to, že Einsteinova genialita byla velmi výjimečná a že ačkoli zkoumání jeho mozku může vědcům naznačit cestu k fyziologické podobě inteligence, výsledek bude těžko aplikovatelný pro srovnání běžných rozdílů schopností mezi normálními lidmi.
Witelsonová se nyní chce věnovat zkoumání mozků žijících matematiků. Einsteinův mozek získala od Thomase Harveye, který se dověděl o výzkumech ontarijské univerzity.
Harvey byl patolog v malé nemocnici v Princetonu ve státě New Jersey, kde Einstein v roce 1955 ve věku 76 let zemřel. Provedl pitvu, zjistil, že Einstein zemřel přirozenou smrtí, mozek zakonzervoval a vzal domů. Dal pak několik malých částí k výzkumu různým vědcům, ale až do ontarijské práce nebyla provedena žádná velká studie.
U Einsteinova mozku dále chybí část rýhy procházející normálně od přední části mozku dozadu. "Takový tvar nebyl pozorován u žádného zkoumaného mozku a není ani uveden v žádném anatomickém atlase," řekla Witelsonová. Výsledek jejího výzkumu byl otištěn v britském lékařském časopise The Lancet.
"Neměli bychom z toho ale vyvozovat, že náš intelekt určuje jenom anatomie. Víme, že prostředí má při učení a vývoji mozku významnou roli. Z výzkumu jsme se dověděli, že prostředí není jediný faktor," řekla.
Výzkum prokázal význam dolní části temenního laloku mozku, v níž se podle neuroložky Einsteinův mozek nelišil od průměrných lidí pouze velikostí, ale zřejmě také mikroskopicky.
Kanadští vědci srovnávali mozek tvůrce teorie relativity s mozky 35 mužů a 56 žen, o nichž se vědělo, že měli v době úmrtí průměrnou inteligenci. Provedli srovnání mezi mozkem Einsteina a ostatními mužskými mozky a potom druhou skupinu zúžili na osm mozků mužů, kteří zemřeli v podobném věku jako slavný fyzik.
Einsteinův mozek se po zvážení a měření od předu dozadu v ničem kromě temenního laloku nelišil a Witelsonová k tomu říká, že tím padly teorie některých vědců, kteří tvrdí, že váha mozku je znakem inteligence.
Podle ní je tajemství intelektových schopností obsaženo spíš v absenci části rýhy. V místě, kde chybí, podle ní mohlo existovat víc spojení mezi neurony a jejich "spolupráce" tak byla rychlejší.
Neuroložka se domnívá, že Einsteinův mozek postrádal část rýhy asi od narození, a nikoli, že vymizela díky jeho inteligenci.
"Nevíme, zda má mozek každého výborného fyzika nebo matematika stejný tvar. Vypadá to tak a je to neodolatelná teorie, ale potřebujeme další důkazy," říká.
Profesor psychologie na Stanfordově univerzitě John Gabrieli, který se kanadské studie neúčastnil, říká, že klíčem k vysoké inteligenci může být rýha a spojení mezi neurony. "Zatím nic nevíme, takže vše, co je naznačeno, je zajímavé. Na jeho (Einsteinově) mozku musí být něco, co ho činilo tak výjimečným," řekl.
Zároveň ale upozornil na to, že Einsteinova genialita byla velmi výjimečná a že ačkoli zkoumání jeho mozku může vědcům naznačit cestu k fyziologické podobě inteligence, výsledek bude těžko aplikovatelný pro srovnání běžných rozdílů schopností mezi normálními lidmi.
Witelsonová se nyní chce věnovat zkoumání mozků žijících matematiků. Einsteinův mozek získala od Thomase Harveye, který se dověděl o výzkumech ontarijské univerzity.
Harvey byl patolog v malé nemocnici v Princetonu ve státě New Jersey, kde Einstein v roce 1955 ve věku 76 let zemřel. Provedl pitvu, zjistil, že Einstein zemřel přirozenou smrtí, mozek zakonzervoval a vzal domů. Dal pak několik malých částí k výzkumu různým vědcům, ale až do ontarijské práce nebyla provedena žádná velká studie.
 Albert Einstein (1879 - 1955) |
 Albert Einstein píšící |
 Albert Einstein v roce 1920 |
 Tato skleněná nádobka obsahuje kousku Einsteinova mozku |
 Dětství Alberta Einsteina |
 Dvacetiletý Albert Einstein |
 Albert Einstein jezdící |
 Albert Einstein hrající |
 Albert Einstein ležící |
