Jak dlouho jste pracovala jako hlasatelka?
Vlastně ani nevím. Ale pamatuji si, že když jsem nastoupila na post hlasatelky, byla jsem v jiném stavu. Syn se mi narodil v roce 1974.
Pamatujete si svůj první den?
Byl to pro mě trochu nešťastný den. V předvečer vysílání jsem volala kamarádce Jarce Panýrkové, aby mě zasvětila do tajů hlasatelského řemesla. Předtím jsem pracovala jako moderátorka a když jsem se provdala za svého manžela, režiséra Petra Obdržálka, musela jsem být převelena do programového oddělení, abychom nebyli na jednom pracovišti. Proto jsem chtěla vědět od Jarky, jak to tam chodí. Když jsem nastoupila na ranní službu, přišla ke mně Marie Fibichová, což byla tenkrát vedoucí hlasatelek, a sdělila mi, že Jarušku Panýrkovou vyhodili. Byly jsme kamarádky a já jsem z toho byla velmi rozhozená. Nicméně, snad to mé vystoupení dopadlo dobře.
Fotogalerie |
A poslední den?
Poslední služba byla také velice zajímavá. Nic jsem netušila a odvysílala přehled pořadů. Poté za mnou přišel tehdejší vedoucí Jindřich Laštůvka a řekl mi: To je tvoje poslední služba. Tak jsem poděkovala a přiznám se, že mi to do jisté míry vyhovovalo.
Vaši příznivci museli být ale hodně smutní.
Já úplně z obrazovky neodešla, protože jsem i v té době byla moderátorka. Programoví hlasatelé museli v té době pracovat v cyklech, což znamená od pondělí do pondělí. Každý den. Já měla k tomu ještě tři pořady jako moderátorka. Takže já jsem jim neodešla, jenom jsem dělala trochu jinou činnost, která mě do jisté míry trošičku víc naplňovala.
Nejvýraznější pořad, který moderujete dodnes, je Kalendárium. Režíruje ho i váš manžel.
Pořad je od roku 1992, původně ho režíroval Zdeněk Beránek. Mám pocit, že ještě starší je jen Objektiv. Ani o tom nechci mluvit. Nerada bych, aby někdo neřekl: A není ono to tam v té televizi už nějak moc dlouho? Ale my máme naštěstí obrovskou sledovanost. Úplně neuvěřitelnou. Takže si říkám, že snad má na obrazovce veřejnoprávní televize své místo.
Co diváci. Píší vám dopisy nebo zvou na schůzku?
Láskyplné dopisy tam jsou, ale nabídky k sňatku už nechodí. Taky kdo by chtěl babičku? Ale krásné dopisy dostávám. Nezapomenou na mé narozeniny a na svátky a děkují. Mě obzvlášť těší, že ten divácký záběr je široký. Píší i děti a to je velmi povzbudivé. A hlavně pořád děkují, že je Kalendárium na obrazovce a nesmírně je obohacuje.
Vás všichni znají jako Saskiu Burešovou, ale v občance máte úplně jiné jméno. Jak to tedy je?
Manžel je Obdržálek, tak já jsem Obdržálková. Často se na mě na úřadech podezřele dívají. Nejlepší pro mě však bylo, když manželovi říkali pane Bureš. To on neměl moc rád. Dnes se už nezlobí. Za těch 45 let, co jsme spolu, si vlastně na Bureše zvykl.
Saskia Burešová
Letos oslavíte kulaté narozeniny. Plánujete nějakou oslavu?
Já jsem původně chtěla dělat velkou oslavu, ale pak jsem si říkala, to je tak ošklivé číslo, že to ani nikomu neřeknu. Oni to už ale i v některých časopisech zveřejnili, takže mě asi nějaká ta oslava nemine. Navíc příští rok mám další oslavu, a to je padesát let na postu hlasatelky a moderátorky v televizi. Jsem věrná padesát let Československé, posléze České televizi. Tak to je další výročí. Já z těch výročí prostě nevyjdu.
Přejete si k narozeninám třeba dovolenou?
Já se bojím, že jsme letos už docestovali. Nejen z důvodů bezpečnostních, protože se opravdu v posledních letech dějí ve světě hrozné věci, ale i z důvodů zdravotních. Protože přeci jenom tělíčko už trošičku chátrá. Já bych měla jedno takové velké přání a to je zdraví. Ale to se těžko daruje. Už jsem dostala jeden pikantní dárek, kterému se všichni smějí - sekačku. Ale já jsem za ni velice ráda. Třeba ještě něco pěkného na zahradu dostanu.
Jste velkou zahradnicí? Co na to říká manžel?
Hlavně se děsí, když jdeme do nějakého obchodního domu, kde se prodává zelenina, kytky a tak dále. Hned jde na druhou stranu a utíká, protože ví, že bude košík plný květin. Jsem tím trochu poznamenaná, ale já miluji přírodu.
