Pavla Vitázková trávila prázdniny s manželem a oběma dcerami, když si všimla, že starší dcera Barunka je pořád žíznivá a hodně unavená. V té době oznámili manželé dcerám, že se rozhodli jít každý svou cestou.
„Šestiletá Rozárka to vzala s úsměvem, ale osmiletá Barunka už ví, co se děje, když rodiče začnou říkat takovou věc. Myslím, že trauma každého dítěte je, že táta s mámou se rozvedou. A tohle se stalo v době, kdy jí vrcholila ta žízeň a únava. Já i Dušan jsme si to vztáhli na to, že je prostě smutná. Že u ní nastalo nějaké posttrauma ze situace, která nastala,“ popsala Vitázková.
Pavla Vitázková se po 16 letech rozvádí. Nic není nadosmrti, říká herečka |
Únavu tak přisuzovali psychice, přesto vyhledali pro jistotu lékaře. V nemocnici zkontrolovali, jestli není v těle nějaký zánět, a protože vyšetření nic neodhalilo, poslali spavou dívku domů. Její stav se ale horšil. Měla zrychlený dech a přestávala reagovat.
„Pak už ji nešlo probrat. Byla zpocená a dech hrozně zrychlený. Odvezli jsme ji na pohotovost a tam byli lékaři z interny a ti řekli, že diabetika, který je v ketoacidózním kómatu, poznají i za rohem, protože vykazuje přesně tyto známky zrychleného dechu, je cítit acetonem a je v bezvědomí,“ vzpomíná herečka.
Její dcera byla v kómatu dva dny. Když se probrala, byla veselá, a dokonce si začala zpíval píseň Karla Gotta Kávu si osladím. Rodičům se ulevilo a konečně dostali diagnózu. Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, při němž slinivka neprodukuje inzulin regulující hladinu cukru v krvi. Nejčastěji propuká v pubertě. Příčinu onemocnění nikdo nezná a nijak nesouvisí s konzumací cukru.
Pavla Vitázková s dcerami a manželem Dušanem Vitázkem na archivním snímku
V nemocnici Barunka Vitázková statečně snášela všechny nepříjemné odběry i píchání inzulinu do břicha. „Byla připravená, že až ji propustí, tak to nepříjemné píchání skončí. Řekla jsem jí, že až půjdeme domů, tak to bude pořád to samé: Nikdy to neskončí, cukrovku budeš mít pořád. V tu chvíli ona na mě zůstala koukat, byla jak hadrová panenka, vypnuly jí všechny svaly, spadla na zem a koukla na mě a říkala: Mami, ty víš, že já jsem statečná, všechno dělám, jak mám, a tys vždycky všechno zařídila, tak to zařiď, ať už tu cukrovku nemám,“ vzpomíná herečka na chvíli, kdy pocítila největší bezmoc.
Postupně si všichni zvykli na nový režim, v němž se musí pečlivě vážit a počítat počet sacharidů, píchat inzulin několikrát denně a hlídat hladina cukru v krvi. A dostavil se i pocit viny.
„Doktoři říkají rodičům: Neudělali jste nic špatně. Protože to je první otázka rodičů. Doktor taky říkal, že to může být tím, že ten imunitní systém se nudí, nemá proti čemu bojovat a napadne sám sebe. Nebo to může být extrémní stres. A mně se to okamžitě spojilo. Co když je to přesně ono? Ona to nemusela vědět, že se to mezi námi pokazilo, ale mohla to cítit. A byla to pro ni taková forma a míra stresu, že se to stalo. A teď se s tím nauč žít, žes to tomu děcku způsobila ty. A třeba ne, ale třeba jo,“ říká herečka, kterou péče o dceru paradoxně semkla s bývalým manželem. Oba se starají, aby mohla dcera vést úplně normální život a splnila si všechny své sny.
