Jak jste oslavili desetileté výročí vztahu?
Nikol: Kája mě překvapil až k dojetí. Nechal pro mě k výročí namalovat obraz naším kamarádem Jakubem Vosickým. Znázorňuje jeho pohled na mě v prvních okamžicích, když se zamiloval. Ještě teď mám husí kůži, když si vzpomenu na moment, kdy obraz přinesl.
Karel: Je zvláštní, jak souzníme i v takových věcech, jako jsou překvapení pro toho druhého. Nikol mi pro změnu věnovala vlastnoručně namalovaný obraz, který v abstrakci znázorňuje celých deset let našeho společného života.
Vzpomenete si na nejbizarnější moment, který jste během společných deseti let zažili?
Karel: To vím jednoznačně. V prvním roce našeho vztahu jsme vyrazili do Ameriky a bydleli jsme tam u různých lidí zadarmo. V Las Vegas nám otevřel úplně nahý chlápek. Vášnivý nudista, který navíc bydlel v karavanu. V tom karavanu nás ubytoval a začal předvádět své výtvory, kterými zásoboval i pornoprůmysl, jako třeba automatický vibrátor přimontovaný na příklepové vrtačce.
Nikol: Chtěla jsem popsat úplně to samé. Vidím, že souzníme i ve vnímání bizáru v našich životech.
Kdy jste se o sebe navzájem nejvíc báli?
Nikol: Před dvěma lety Kája zkoušel představení s názvem Po konci světa, ve kterém hraje s naší kamarádkou, herečkou Sarah Haváčovou. Sarah je velmi impulzivní a ráda improvizuje i během představení, aby byla autentická. V jedné scéně po Kájovi měla hodit ešus. Od Káji jsem věděla, že je Sarah v této scéně opravdu expresivní. Při premiéře jsem pak měla opravdu strach, že ho majzne tak, že Kája nebude moct dál pokračovat.
Karel: Nesnáším situace, kdy se vybije telefon. Když jsme spolu začínali chodit, tak se to stalo hned několikrát, že jsem se Nikol nemohl dovolat, když nepřišla, kdy přijít měla. A byly to někdy i okamžiky, kdy jsem o ni měl vážně strach.
V jakých rolích se máte vzájemně nejraději?
Nikol: Asi v jeho nejnovější roli básníka v Illiadě. Toto monodrama nastudoval během lockdownu a já byla přítomná jednotlivým fázím, což bylo fascinující. Sledovala jsem ho, jak se s tou náloží postupně vypořádává. Nejdřív se musel naučit čtyřicet stran textu té hry. Samozřejmě četl celou Illiadu a studoval různé prameny. Pak chodil úplně sám do zhasnutého divadla a na jevišti si tu postavu přehrával. V létě jsme měli možnost toto představení ukázat na letních scénách včetně té u památníku v Lidicích, a to byla síla největší! Navíc jde o takovou rodinnou práci. Text přeložil Kájův bratr Josef a pražská premiéra nás čeká u nás v divadle 8. a 9. září.
Karel: Nejraději mám Nikol v takové roli, která nastane jednou za uherský rok, a sice když přijdu domů a je navařeno! (smích)
Co stíháte kromě herecké profese?
Nikol: Vždycky mě bavilo věnovat se PR, které dělám jak pro Divadlo bez zábradlí, tak i pro jedno renomované kadeřnictví, které se v době karlovarského filmového festivalu stará o festivalové hosty, hvězdy a delegace. K tomu mám také klienta, který prodává přírodní holistickou kosmetiku, což je pro mě nejen práce, ale i velká radost. Sice mě toto všechno trošku od té naší herecké profese odvádí, ale zároveň si od ní takhle hezky odpočinu.
Karel: Nic moc jiného nestíhám. Divadlo mě úplně pohltilo.
Jak vám Divadlo bez zábradlí změnilo život?
Karel: To je spíš otázka na Nikol. Já jsem s tímhle divadlem vyrůstal a vyvíjel se s ním. Když jsme se ale s Nikol vydali do Ameriky, chvilku to vypadalo, že z našeho divadla uteču. Navíc to nějakou dobu vypadalo, že Divadlo bez zábradlí zanikne. Po návratu z Ameriky mi ale táta hodil lano. Nazkoušel jsem pár představení a během lockdownu jsme se dohodli na tom, že divadlo s bratrem Josefem převezmeme po rodičích úplně.
Nikol: Za poslední dobu mi změnilo život poměrně dost. Žijeme nejen divadlem, ale i v divadle. Od jara je to velmi intenzivní období, téměř nepřetržitě zkoušíme a snažíme se, co to jde. Máme před sebou novou sezónu, tak musíme intenzivně pracovat.
Čím teď nejvíc žijete?
Karel: Jednoznačně připravovaným představením Cabaret, jehož premiéra se neodvratně blíží. Je to pro nás hodně velké sousto, které si prošlo vývojem a mnohými peripetiemi. Mám v něm úlohu kabaretiéra a přiznávám, že mě nikdy nenapadlo, že bych tuhle roli mohl hrát. V New Yorku jsem se navíc potkal s Alanem Cummingem, legendárním kabaretiérem z broadwayského představení, jehož výkon jsem samozřejmě sledoval v záznamu na Youtube. I z tohoto důvodu je to pro mě velká výzva. Stejně jako role básníka v monodramatu Iliiada. Tyhle pražské premiéry navíc budou následovat krátce za sebou, takže máme co dělat.
Nikol: Jak jinak než Cabaretem!
Jaký byl váš poslední velký flám?
Karel: Ten se odehrával právě na tomto karlovarském filmovém festivalu. Dlouho se mi to nestalo a musím přiznat, že rány jsem si v posteli v hotelu lízal skoro celý den. Vylezl jsem pak asi až v šest hodin večer. Trošku se za to stydím, i když si říkám, žiješ jen jednou!
Nikol: Jednoznačně ve festivalových Karlových Varech po zahajovacím ceremoniálu. Noc byla dost dlouhá na to, abychom potkali a poznali spoustu nových lidí z naší branže. To je přesně ono, co mám na festivalu nejradši.
Karel Heřmánek mladší přiznal, že se v létě oženil |
Vaše zamilovaná destinace?
Karel: Těch je víc, díky tomu, že spolu rádi cestujeme. Jsou taky vázané na jednotlivé vzpomínky a zážitky, které jsou s těmi místy spojené. Zmíním třeba Vietnam a jeho národní park Ba Be, kam jsme přijeli na motorce. Viděl jsem tam mladé kluky, kteří hráli fotbal v takové mokřině. Hrozně jsem si s nimi chtěl jít zakopat, což se nakonec nestalo, protože jsem se styděl. Jinak se moc rád vracím za babičkou na chalupy našich rodin, na Šumavu nebo do Plané nad Lužnicí. A samozřejmě taky domů k našim do Jevan.
Nikol: Moje zamilovaná destinace je Amerika. Tam jsme žili a moc rádi se tam vracíme. A kdoví, jestli nás tam v budoucnu ještě něco nečeká.
Z ikonického jazzového muzikálu Cabaret v provedení Divadla Bez zábradlí (2021)
Jak vnímáte rodinu svého partnera?
Karel: Teď mám konečně příležitost říct, že mám nejlepší tchyni na světě, čímž jsem splnil svou úlohu. A tímto, doufám, to má milá Gábi snad máme za sebou.
Nikol: Rodiče Karla jsou velká autorita nejen co se týká umělecké úrovně. Když jsem se s nimi seznámila, cítila jsem obrovskou úctu a respekt. Později jsem pochopila, že jsou to moc milí lidé, se kterými můžu mluvit úplně o všem.
Kde se vidíte za dalších deset let?
Karel: Budu ředitel planety a budu rozhodovat o všem, o čem mi Nikol řekne. (smích)
Nikol: Vůbec nevylučujeme, že se zase na čas přesuneme do Ameriky. Ale budoucnost je otevřená. Nevíme ani, jak se to bude dál vyvíjet s divadlem. Taky doufám, že už v té době budeme větší rodina a že budeme stále tak šťastní, jako jsme teď.
26. srpna 2021 |
