Nad vodou máme snad trochu navrch

Přesně třicet roků žije Petr Borovička u vody. Respektive se svou rodinou bydlí v Jablonném, v sousedním Letohradě působí jako inspektor obvodního oddělení Policie ČR, ale všechen volný čas a každé léto tráví u nedaleké přehrady Pastviny. Proč se dal k dobrovolným vodním záchranářům? Jen pokrčí rameny: »Tak to nějak přišlo samo. Je to zvláštní, vlastně nesdělitelná zkušenost. Vytahujete tonoucího, víte,že jde o život, on to taky ví. Dívá se vám do očí. Je to zvláštní setkání...« Za třicet let ošetřil bezpočet zranění, vylovil se svými kolegy - v civilu lidé rozmanitých profesí a zájmů - řadu tonoucích a také,bohužel, desítky těch, které už zachránit nemohl. Pastvinští záchranáři se specializují mimo jiné i na vyhledání utonulých. Nejen na Pastvinách, ale všude,kde je zrovna potřeba.

* Co vlastně obnáší řemeslo vodního záchranáře?

Čtyřiadvacet hodin denně být v pohotovosti, připraven vyjet s člunem na přehradu nebo také poskytnout první pomoc při havárii támhle na silnici. Každou sezonu ošetříme okolo šedesáti zranění. Každý náš člen je vyškolený zdravotník, záchranář pro divokou vodu a hladinovou službu a navíc potápěč.

* Pastviny jsou zrádná přehrada?

Zrádné tu jsou skalnaté břehy. Čas od času z nich někdo spadne. Nebezpečné jsou také houpačky. To si zavěsíte lano na strom nebo skálu a houpete se nad vodou. A pak to prostě jednou nevyjde...

* A vy už nejste nic platní?

Poslední dva roky tady nikdo neutonul. Předtím připadal obvykle na sezonu jeden mrtvý. Většinou vinou alkoholu.

* Takže neplatí pověra, že opilcům štěstí přeje?

Když člověk skočí z mostu do přehrady, poškodí si páteř nebo vnitřní orgány. V tom lepším případě. Mejdany na lodičkách také nedopadají dobře. Asi nikdy nezapomenu na děti, které jsme hledali na Hamerské vodní nádrži. Byl už podzim, za hrázným přijela návštěva. T rochu popili, pak je vzal i s dětmi na vodu. Měl pramici s elektromotorem. Uprostřed přehrady se přetížená loďka překotila. Bylo jich celkem sedm, ale ke břehu doplaval jen ten opilý hrázný. Těžko to mohl považovat za štěstí, když tam pod vodou nechal i svého syna.

* Tedy lehkomyslnost? To je hlavní nebezpečí?

No co, umím plavat, tak to zvládnu - říkají si lidi a dětem zásadně nedávají vesty. Jenže pak se loďka převrhne a všechno je jinak. Každý, kdo není školený v tom, aby se na nádech potápěl s otevřenýma očima, zpanikaří. K tomu připočtěme špatnou viditelnost ve vodě - a dítě vám zmizí. Hledat mrtvé děti, to je hrozná práce. Nikdy jí nepřivyknete.

* Měl jste někdy sám strach o život?

Mnohokrát. T řeba když jsme hledali jedenáctiletého chlapce - jmenoval se Janoušek - v Ústí nad Orlicí. U stadionu skočil do řeky a už nevyplaval. Posléze jsme zjistili, že narazil hlavou na betonový obrubník skrytý pod jezem, omdlel a utonul. Voda ho vzala dál, m useli jsme hledal na dlouhém úseku. Já jsem se asi po dvou kilometrech pod vodou, vybavený jen malou potápěččskou lahví, dostal k dalšímu jezu. Byl jsem tak omlácený proudem a utahaný, že mi to nedošlo. U stavidla mi uvázla noha. Zůstal jsem tam přilepený. Metr nade mnou čistá voda, hladina, sluníčko... Na chvilku jsem dokonce rezignoval. Jenže pak jsem si představil, jak budu hloupě vypadat, až mě budou ostatní potápěči dolovat zpod toho stavidla. Naštvalo mě to, pokusil jsem se tu nohu zlomit. Něco prasklo a byl jsem venku. Nepraskla noha, ale jen sval.

* Tedy máte respekt z vody.

Vím, co dokáže. Ale na druou stranu - mnohokrát jsem se z cvičných důvodů nechal zasunout pod nějaký skutečně divoký jez. A tam jsem zjistil, že když setrvám a zvyknu si na pohyb vody, tak tam dokážu přežít. Člověk se dokáže přizpůsobit i divoké vodě.

* Platí na vodě nějaká univerzální poučka?

Nepropadat panice! Ať už jde o plavce, nebo potápěče - ten, kdo je schopen ovládat své nervy, dokáže se dostat i z kritických situací bez úhony.

* A tomu učíte nové adepty na záchranáře?

Když vám teď obléknu kombinézu a vysvětlím, jak máte dýchat, tak se spolu budeme hned potápět. Ale to neznamená, že se z vás stal potápěč. Při prvním problému zazmatkujete, zatímco skutečný potápěč si bude vědět rady. Zrovna tak záchranář - je vydán napospas divoké vodě stejně jako závodník nebo rozjívený turista, kterým pomáhá. Ale oproti nim je klidný. V tom asi máme trochu navrch. Nad ostatními lidmi i - nad vodou.