Mám rád všechno. Chutnaly mi i býčí žlázy, přiznává Lukáš Hejlík

  • 12
Lukáš Hejlík promluvil o svých oblíbených jídlech i pracovních snech. Herec a gastronom v rozhovoru pro iDNES.cz přiznal, že se v životě drží raději při zemi a nerad staví vzdušné zámky. Naznačil také, jak vnímá módní styl oblékání mužů v Česku.

Pamatujete si úplně první jídlo, které jste se rozhodl prezentovat ve vaší Gastromapě?
Na Gastromapě píšu o podnicích, hospodách a restauracích, kavárnách i bistrech. O prvním podniku jsem napsal 20. dubna 2013. Popisoval jsem špenátový krém, jehněčí kolínko, salát a zelené pivo. Bylo to velikonoční menu.

Vydal jste dvě knihy, máte za sebou videopořad i vydanou aplikaci. Kam až byste to chtěl se svým gastroprojektem dotáhnout?
Všechno přichází spontánně a postupně. Před pěti lety jsem věděl jen to, že se jídlu chci věnovat trochu víc. Že chci opustit seriál a více se věnovat Gastromapě. S tou jsem si vysnil a zrealizoval nejdříve vlastní videopořad, pak aplikaci, následně první knihu a po dvou letech i druhou. Teď se dotočil druhý pořad a chystám se na třetí. Nějaká další meta se buď zjeví, nebo také ne. Důležitá je pro mě denní píle. A nevěnovat se příliš budování vzdušných zámků. Držím se spíš při zemi.

Nepřemýšlel jste o rozšíření Gastromapy také o zahraniční podniky?
Nepřemýšlel. Od mých sledujících, kterých přibývá, dostávám neustále nové tipy. Existuje asi 1 400 provozů v Česku, které jsem zatím stále nenavštívil a dostal jsem na ně tip. Zahraničí je utopie. Nejsem schopen zatím obsáhnout ani Česko. Projel jsem toho však už hodně a mám velké srovnání.

Jako foodbloger často mluvíte o jídlech, která máte rád. Jsou i taková, která naopak nemusíte?
Jím všechno. Je pro mě proto opravdu těžké pojmenovat jídlo, které nesnáším nebo vysloveně nemám rád. Jsou věci, které možná nepreferuji. Nejsem ten, kdo jde hned všude po smažáku a podobně. To je pro mě takové mé „guilty pleasure“, které si dopřeji jednou až dvakrát za rok. Protože vím, že na menu určitě musí být i něco, s čím si dal kuchař víc práce. 

Pravda však je, že pokud dá hospoda smažák na menu, šance, že to bude nejprodávanější položka, je u nás v Čechách stále velká. Kdysi dávno jsem neměl rád například škubánky, už ani nevím proč. Ale teď bych se po nich utloukl. Vždycky mi také bylo docela těžko ze zabijačkových věcí. Ale taky je mám rád. Jedl jsem i býčí žlázy a chutnalo mi to.

Jste známý svým smyslem pro módu. Co říkáte na oblékání mužů v Česku?
Díky. Já bych to zas tak neviděl. Jsem právě v nevyžehleném triku a upocený po celém dni. Ale jak myslíte. Asi si ze netroufnu oblékání mužů v Česku hodnotit. Možná si troufnu to připodobnit právě k tomu jídlu. Češi se v posledních letech začínají mnohem více zajímat o to, co jedí, a jsou stále náročnější ve výběru. 

Chtějí, aby jídlo bylo připravené z kvalitních surovin. Pokud by se něco podobného dál dělo i s módou, tak je to jen dobře. Musíte si odpovědět na to, co je takovým tím naším pomyslným „smažákem“ v módě.

21. prosince 2020