S Kate Matl se setkáváme na pětadvacátých narozeninách jednoho známého pražského gay klubu. Řekla byste, že gay komunita v Česku přispěla velkým dílem k vaší popularitě?
Možná i jo, protože celý náš showbyznys je prošpikovaný gayi. Já jsem strašně ráda, protože gay komunita přidává vždycky takovou nadhodnotu jakémukoliv umělci. Nebojí se toho a jdou do všeho, chtějí si to užít. Takže myslím, že určitě velkým dílem přispívají nejen mé popularitě, ale celému byznysu.
Často vystupujete nejen jako sólová zpěvačka, ale také po boku DJ Boba. Bylo pro vás náročné, naučit se všechny ty devadesátkové hity a nezklamat publikum, které očekává bezchybnou show?
S Bobem musíte být bezchybní, protože ve chvíli, kdybyste udělali nějakou chybu, tak si myslím, že už byste tam asi nebyli. (smích) Je to prostě tak a člověk je svým způsobem každou show pod tlakem. Ale to k tomu patří, stejně jako u mých vystoupení. Jsem na to samozřejmě zvyklá.
Jak si stejně jako DJ Bobo udržet stabilní úspěch?
Určitě to chce neusínat na vavřínech a jít pořád dál. My sice máme ty samé písničky, ale třeba v novém kabátě. Máme pořád nové kostýmy, celá show je vždy úplně nová, to poznáte hlavně na turné. Koncerty jako takové jsou osekané o tu celou produkci. V halách při turné je to dvouapůlhodinový koncert, velká show od začátku až do konce, prošpikovaná jistou kontinuitou. Má to svůj příběh i pointu.
Když jedete náročné turné a k tomu musíte navíc fungovat i jako maminka, co děláte pro to, abyste nebyla „jako vyždímanej hadr“?
Nic moc se dělat nedá. V takové dny jste zkrátka opravdu ten „vyždímanej hadr“, to jinak nejde. Všichni ostatní umělci jedou domů, mají volno a mně teprve začíná šichta. Na turné to mám tedy obráceně, starám se sama o sebe, jsem sama na hotelu, dám si přes noc alespoň pleťovou masku... Samozřejmě člověk toho moc nenaspí, takže po vystoupení se hned odlíčím a v autobuse se věnuji sama sobě, jak je to nejvíc možné. Snažím se spát všude, kde se dá.
Jak dlouho poté, co jste bez dcerky, začnete mít výčitky svědomí?
Minutu potom, co spolu nejsme! Ten čas s ní je vždycky tak krásnej, ale tak krátkej! Jsem šťastná za všechny společné momenty, protože čas se nedá vrátit a každý moment s rodinou, dcerou i přítelem, si moc užívám.
Miminko jsme plánovali. Trvalo to asi rok, prozradili Mátlová s partnerem |
Musela jste si na toho pravého chlapa v životě počkat proto, abyste si ho následně vážila?
Vážila… Já si asi vážím každého partnera, se kterým jsem. Protože to bychom spolu asi jinak nebyli. On si počkal na mě, já jsem si počkala na něj a on si mě našel. Nevím, jestli jsme na sebe tedy vzájemně čekali, každý jsme žili své životy i předtím. Já jsem nebyla zavřená nikde v klášteře, že ano. Myslím, že jsme na sebe prostě spíš kápli ve správnou dobu.
Jak moc se necháváte ovlivnit některými věčně mladými celebritami?
Mám ráda přirozenost. Ono je věčné mládí a „věčné mládí“. Mám ráda energické lidi a umělce s takovým tím nábojem. Ale věčně mladý? Pro mě je to gros spíš taková ta mladistvá naivita. Že člověk do všeho jde, chce a baví ho to. A nedělá nic jen jako rutinu. I když je přitom už všude po těle třeba úplně ztuhlej. (smích)
