Společného toho mají hodně. Kromě životního nadhledu a osobitého humoru je to také vášeň k fotbalu. Respektive k pražské Slavii a k fandění.
Vypozoroval jsem, že všichni, kteří hrají detektivy, se mračí a jemně naklánějí hlavu doprava. Budu ji tedy naklánět doleva.
Jakub Prachař
Jestli fandíte stejně zapáleně jako soutěžíte v televizi, musí to být pro vaše okolí zážitek. Pro ty, co nemají možnost to pozorovat, jak vaše fandění vypadá?
Vojta: Já jsem bázlivější fanoušek, ale Kuba má fandění v rodině. Už jeho děda (herec Ilja Prachař – pozn. red.) byl velký fanoušek fotbalu a jeho otec je schopen si odrovnat hlasivky v páté minutě. Myslím, že Kuba fandí stejně vehementně.
Jakub: Ale až od desáté minuty. Do desáté minuty se trošku stydím za tatínka (herec David Prachař – pozn. red.) a od desáté minuty, když dojde k nespravedlnosti, křičím. Jsem klidná osoba, ale tam mě to vždycky vyprovokuje, nějak to nemůžu udržet. Dřív jsem bral i nevlastního synka Kryšpína, to teď moc kvůli opatřením nešlo, ale příští rok vezmu dceru Miu, už jsem s ní o tom měl řeč a ona souhlasila. Tak se těším, až svoji holčičku milovanou vezmu do fanshopu, něco hezkého jí tam koupím a půjdeme spolu fandit.
