Prý máte stále v mobilu telefonní čísla na vaše profesory z DAMU Petra Čepka a Věru Galatíkovou i na kolegy Vladimíra Dlouhého a Jaroslava Šmída a občas jim píšete i esemesky, přestože jsou již po smrti. Co jste jim psal naposledy?
Naposledy jsem psal přání Jerrymu Šmídovi, našemu Jarouškovi, který zemřel před pěti lety. Ano, občas jim napíšu nějaký vzkaz. Ale nehledejte za tím nic duchovního, závažného ani spirituálního. Mám prostě pocit, že kdybych si je úplně vymazal z telefonu, mohli by mi vymizet ze života. A to nechci. Mám je v mobilu pořád asi z nostalgie. Ovšem nevolám jim! (smích)
Občas herci mluví o tom, jak v sobě kvůli roli objevují i temné stránky. To jsou jenom pozérské kecy, aby byli zajímaví. Stejně jako řeči, že musí vystoupit z role.
