- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Na jevišti ze sebe dokáže vyždímat maximum, ale v životě si drží role na distanc. „Zkouším-li neonacistu Adama ve hře Adamova jablka, doma si přece nebudu hajlovat nebo si vyvěšovat po bytě obrázky Hitlera,“ říká úspěšný herec ROBERT JAŠKÓW (53), jehož životní příběh by vydal na román. Až v sedmatřiceti letech zjistil, že není jedináček a že má čtyři sourozence. Lehce dojatý popisuje setkání se sestrami v Polsku a zapáleně vypráví o rolích ve svém domovském Švandově divadle. Proč mu kolegové říkají Bobe? Jak se mu hraje tělocvikář v nové inscenaci Chlast? A jak se srovnal s rolí Vladimira Putina? | foto: Hrbková Alena
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Prý máte stále v mobilu telefonní čísla na vaše profesory z DAMU Petra Čepka a Věru Galatíkovou i na kolegy Vladimíra Dlouhého a Jaroslava Šmída a občas jim píšete i esemesky, přestože jsou již po smrti. Co jste jim psal naposledy?
Naposledy jsem psal přání Jerrymu Šmídovi, našemu Jarouškovi, který zemřel před pěti lety. Ano, občas jim napíšu nějaký vzkaz. Ale nehledejte za tím nic duchovního, závažného ani spirituálního. Mám prostě pocit, že kdybych si je úplně vymazal z telefonu, mohli by mi vymizet ze života. A to nechci. Mám je v mobilu pořád asi z nostalgie. Ovšem nevolám jim! (smích)
Občas herci mluví o tom, jak v sobě kvůli roli objevují i temné stránky. To jsou jenom pozérské kecy, aby byli zajímaví. Stejně jako řeči, že musí vystoupit z role.
Připojte se ještě dnes a získejte: