Po nešťastném pádu jste zase rychle v pořádku. Myslíte si, že rekonvalescenci urychlilo to, že sportujete?
Nevím, komu mám poděkovat, ale spíš možná andělovi strážnému a Pánu Bohu, že nade mnou držel ruku! Protože to byl opravdu tedy jako pád držkopád, když to řeknu vulgárněji. Ale zaplaťpánbůh to odneslo žebro a mám nějaké modřiny a odřeninky, takže zpívat můžu, ale tančit moc ne. Ale bude to dobrý.
Máte potřebu lehce přehodnocovat, jestli něco budete dělat jinak?
No, asi budu trošičku opatrnější na schodech, kterých máme doma docela hodně, to je asi důležité. (smích)
Které písničky teď musí fanoušci oželet? Asi Dlouhou noc?
Vůbec ne, žádnou, já mám hlas v pořádku.
Myslel jsem kvůli tomu tancování, kvůli těm pohybům! Sladké mámení…
To jde i bez tancování, to jde dokonce i o berlích, to už mám vyzkoušené!
Potkali jsme se na 25. narozeninách jedné kliniky krásy. Bojíte se obecně doktorů a skalpelu?
Ani ne. Mám celkem důvěru k našemu zdravotnictví a nebojím se bolesti, takže proto asi tak všechno dobře snáším. Kdybyste viděli moje záda… To byste asi ani nechtěli vidět, protože to je jedna modrá obrovská podlitina.
Jste pro mnoho lidí ikonou, ale můžete říct, které zpěvačky byly vždycky ikonami pro vás?
Měla jsem spoustu oblíbených zpěvaček, z doby dávné to je Ella Fitzgeraldová, Sarah Vaughanová, Barbra Streisandová. Z poslední doby pak například Adele. Těch oblíbených zpěvaček je strašně moc.
Musíte teď zase začít opatrně, ale máte před sebou v blízké budoucnosti nějaké ambiciózní projekty?
No, to mám! Bylo mi připomenuto, já bych to asi letmo přešla, že příští rok oslavím šedesát let na scéně. Já tomu ani sama nechci věřit. Takže tam bude určitě spousta projektů, které se k tomu budou vázat.
Helena Vondráčková si po pádu zlomila žebro. Léčit se bude doma |
Spousta lidí sbírá vinylové desky. Na který vinyl ze své diskografie jste vy osobně pyšná?
Supraphon nedávno vydal vinylovou desku Ostrovy pokladů. To bylo vlastně moje první CD s písněmi, které jsem zpívala. Tak jsem ho zas poslouchala, protože je to hodně let, a musím říct, že producent Bohuslav Ondráček měl opravdu šťastnou ruku. Byl to báječný skladatel a aranžér. Vybral mi tam tolik nádherných i hudebně a pěvecky náročných věcí už tehdy, v době, kdy jsem začínala, že jsem na to hrdá. Pak jsem ještě hodně hrdá na jazz rockovou desku Paprsky, takovou moji odchylku s Martinem Kratochvílem. A teď mi bylo také nedávno připomenuto, že letos je to už třicet let, co jsem vydala na Supraphonu album, které se jmenovalo Broadway album.
Heleno, jak dlouho přemýšlíte o svém outfitu, než vyrazíte ven?
No, dlouho ne, dneska to byl fofr! (smích) Jenom mi to tak prolítne hlavou, co by se hodilo, a to je rychlé.
Opečováváte své koncertní kostýmy, nebo fanouškům zatrne, když zjistí, že jsou někde poskládané ve vakuových pytlích?
Samozřejmě to jsou všechno modely, většinou tedy v posledních letech od návrhářky Táni Kovaříkové. Takže ty si opečovávám.
VIDEO: Helena Vondráčková – Dlouhá noc (oficiální video, 2000):