Dorota Nvotová se narodila slavným rodičům, herečce Anně Šiškové a skladateli Jaro Filipovi. Otec odešel od její matky už před Dorotiným narozením. První dva roky pak vyrůstala jen s matkou, která si potom našla nového partnera, režiséra Juraje Nvotu, a narodila se sestra Tereza.
Dorota změny nenesla lehce, cítila se osamělá, trpěla psychickými i tělesnými zdravotními problémy, odmítala jíst. Po velmi krátkém vztahu se v roce 2002 vdala za zpěváka, textaře, kytaristu a člena skupiny Slobodná Európa, muzikanta Miloslava Lábera, známého pod pseudonymem Whisky. V roce 2007 šli opět od sebe.
Navzdory doporučením lékařů se zpěvačka často vydávala na dobrodružné a nebezpečné cesty do zahraničí. V Nepálu získala zázemí a možné naplnění své cestovatelské podstaty – otevřela cestovní kancelář. Po Bratislavě, Maledivách a Goa a navzdory zdravotním komplikacím se Káthmandú stalo jejím dalším domovem.
Ovzduší zde však nebylo dobré, vzhledem k tomu, že Nvotová trpí astmatem, místní strava jí navíc způsobila tyfus. Nemoc ji dohnala až na pokraj smrti, přes děsivé prognózy lékařů se však zotavila.
„Střídalo se to – jeden den mi bylo zle, dva dny dobře. V horách jsem pak dostala vysoké horečky. Vzala jsem knížku a diagnostikovala jsem si podle příznaků tyfus. Nasadila jsem si vhodnou léčbu. V horách mi pak ale nějaký doktor řekl, že tyfus to není v žádném případě. Jedna antibiotika jsem tedy vysadila a nasadila druhá. Strašně se to pak zhoršilo,“ vzpomíná písničkářka v novém dílu pořadu 13. komnata.
„Snesli mě dolů z hor do údolí. V nemocnici mi řekli, že je to opravdu tyfus a první léky byly ty správné a že doktor z hor mě jejich vysazením málem zabil. Nasadili mi antibiotika zpět, ale už mi nezabrala. Tyfus se nadále zhoršoval, málem jsem umřela. Doktor mi řekl, ať zavolám domů a rozloučím se, že mi zbývá den života. Tak jsem to udělala. Celý život se bojím smrti, ale když se toto dělo, paradoxně jsem se nebála. Měla jsem totiž pocit, že to nejhorší nepřijde,“ vysvětluje s tím, že se z těžké nemoci doprovázené vysokými horečkami nakonec po půl roce úplně dostala.
Anna Šišková: Potkávám hezké a vtipné chlapy, ale všichni jsou už zadaní |
Nvotová začala pracovat jako dobrovolnice v sirotčinci v Nepálu a později děti podporovala na studiích. Desítky jich Dorotě říkají mámo a vděčí jí za přípravu na lepší život.
V průběhu času se jí rozpadlo i druhé manželství. Ale znovu se zamilovala, potřetí se vdala a narodil se jí syn Filip. Nakonec na něj ovšem, stejně jako její maminka na ni, zůstala sama. „Od jeho čtyř let jsme spolu sami. Takže je to takové intenzivnější. Jsme na sebe hodně napojeni. Je velmi chytrý. A má úplně stejný problém s autoritami jako já,“ přiznává Nvotová.
Loni v listopadu dostala při jedné z cest za nepálskými dětmi v horách výškovou nemoc, která jí přivodila plicní embolii. „Byli jsme v relativně malé výšce, asi 3 500 metrů, což je pro mě obvykle jako nic. V noci jsem nemohla spát, dusila jsem se. Strašně rychle jsem dýchala, stále se to zhoršovalo. Cítila jsem, že to není normální, ale vydržela jsem až do rána. Ráno jsem došla na kliniku v horách a tam mi potvrdili, že mám embolii,“ vzpomíná Dorota Nvotová.
I tuto vážnou nemoc nakonec přežila a rozhodla se i kvůli svému synovi, že se zbaví dlouholeté závislosti na kouření. Momentálně žije střídavě na Slovensku a v Nepálu, kde vodí turistické výpravy a pracuje v dětském domově. Její život v Nepálu zaznamenala ve filmu Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama dokumentaristka Vendula Bradáčová.
VIDEO: Dorota Nvotová v Show Jana Krause (2011):
