Nebýt vážného zranění v 15 letech, mohli jsme Denisu Nesvačilovou místo filmového plátna vidět třeba na letních olympijských hrách. Zdravotní trable, kvůli kterým musela skončil s kariérou moderní gymnastky, půvabnou herečku naštěstí nelimitují například v tanci nebo v rekreačním hraní beachvolejbalu, který si zamilovala po jedné z hlavních rolí ve snímku Přes prsty. A cit pro ladný pohyb zase osvědčuje v soutěži Tvoje tvář má známý hlas.
Herečka Petra Nesvačilová, která je v pořadu Tvoje tvář má známý hlas porotkyní, je vaše sestřenice. Nepletou si vás lidé?
Nepletou, jsme totiž každá úplně jiná.Jednou se mi stalo, že mi zavolali z České televize, že mám kostýmovou zkoušku k nějakému projektu, který jsem netočila. To ale bylo kvůli tomu, že si nás tam vedou v nějaké tabulce a prostě se přehlédli.
Chtěly jste být obě odmalička herečkami?
Petra k herectví inklinovala už od dětství, vzpomínám si, že o tom mluvila už jako malá. Já, protože jsem z rodiny, kde se sportovalo, taťka byl prvoligový fotbalista, jsem dělala už od mládí moderní gymnastiku. A všichni jsme si mysleli, že to bude to, čím se budu živit. Pak už jsem ale trošku pokukovala i po herectví. Nicméně jsem se jím začala živit až poté, co jsem měla vážný úraz a vypadalo to, že skončím na invalidním vozíku. Sen o sportovní kariéře padl, udělala jsem zkoušky na DAMU a tím to všechno začalo.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Baví vás různorodost postav, do kterých vás tvůrci obsazují?
Zpočátku jsem byla obsazovaná do rolí jednoho typu. V poslední době ale dostávám nabídky na různé typy rolí a jsem za to vděčná. Teď jsem třeba s velkou radostí přijala roli v seriálu Půlnoční zpověď, kde jsem opravdu v úplně jiné roli, než na jaké jsou u mě diváci zvyklí. Je to osmidílná série, napínavý psychologický příběh s kriminální zápletkou. Hraju tam konfliktní ženu, jejíž bezohledné chování ovlivní osudy všech osob. Od mé postavy se odvíjí běh celého seriálu. Jde o mladou dívku, influencerku, která má za manžela velmi bohatého muže. Ale hrozně jsem si to natáčení užila, protože tak temnou postavu jsem vážně ještě nehrála.
Je nějaká role, kterou jste vyloženě odmítla?
Nechci odmítat role. Každou nabídku, která přijde a je v mých časových možnostech, ráda přijmu. Mám pocit, že se mám pořád hodně co učit a na každé té věci si můžu něco vyzkoušet, což mě posouvá dál. Ráda se potkávám s novými lidmi, herci, režiséry, protože tím se vlastně v této branži dostáváte dál, ví se o vás, a potom vám nabídnou další věci.
Denisa Nesvačilová a Vladimír Polívka v seriálu Slunečná (2020)
Cítila jste někdy v herecké branži rivalitu?
Jelikož jsem velkou část svého života dělala vrcholový sport, a tam se tyto věci děly ve velkém měřítku, tak už mám vůči tomu asi nějaký obranný krunýř. Tolik si to nepřipouštím. Je jasné, že vás zamrzí, když se vám něco takového stane, například od kolegy, ale s tím se musí člověk prostě vyrovnat. Zvláštní je, že by člověk řekl, že vám budou dobrou roli nebo úspěch závidět více ženy, ale není to tak. Alespoň v mém případě. Mám to tak 50 na 50, což i mě samotnou překvapuje, že mi mohou něco závidět muži.
Opravdu je závist ve světě sportu tak velká?
Ve sportu jste vychovávaní a zaměření na výkon a výkon je o vítězství. A to s sebou nese ambice, touhu zvítězit. Ve sportu je často obsesivní touha vyhrávat, člověk chce výsledky, a frustrace z neúspěchu je asi daleko větší než v jiných oborech. A to s sebou nese závist a rivalitu. A je to právě podobné i v herecké branži. Když herec dva roky nezavadí o práci, tak z toho nemůže být v pohodě, protože není nakrmen úspěchem. A pak ho štve někdo, kdo jde z role do role a tím pádem v pohodě je.
Diváci si vás mohou pamatovat třeba z posledního dílu „básníků“ režiséra Dušana Kleina. Musela jste jít na konkurz?
Samozřejmě, že jsem musela projít konkurzem, bylo mi tehdy 21 let a byla to moje první velká role, která mi de facto odstartovala kariéru. Nejlepší na celém filmu pro mě bylo to, že jsem se tam potkala s velkými hereckými hvězdami a hlavně s Dušánkem Kleinem, režisérem. Chodil s námi na večeře a diskutoval, dostávala jsem od něj cenné rady a čerpala z jeho dlouholetých zkušeností. Vyprávěl nám historky z natáčení, on byl opravdu skvělej režisér, ale také člověk. Dal mi strašně moc a budu mu za to vždycky velmi vděčná. On mě vlastně pro tuto roli vybral a potom i nadále sledoval, co dělám, jak hraju, chodil i na premiéry mých dalších filmů a dával mi zpětnou vazbu. Bude tady chybět.
S kým se vám ještě příjemně točilo?
Dobře se mi spolupracovalo i s Jirkou Strachem, se kterým jsem natáčela Labyrint. A hrozně ráda vzpomínám na natáčení s Petrem Kolečkem, s nímž jsem točila film Přes prsty. Pro mě je zásadní, když je fajn režisér. Mám ráda režiséry, kteří mají rádi herce. Teď jsem zkoušela představení s Tondou Procházkou a ten je také fajn. Pro mě je důležité, abych věděla, co po mně režisér chce, a že si rozumíme. Ta symbióza je důležitá, protože jedině tak může vzniknout dobrý film.
A co seriál Slunečná? Na začátku jste prý měla negativní ohlasy…
Ještě než ta postava přišla na obraz, tak média informovala o tom, že moje role Karolíny bude velká mrcha a bude kazit štěstí hlavním hrdinům. Takže někteří lidé reagovali na sociálních sítích emotivně. Ale já dopředu říkala, že ta postava zase až tak velká potvora není, což se záhy ukázalo a lidé začali postupně měnit názor. Tudíž nakonec to dobře dopadlo.
Denisa Nesvačilová■ Narodila se 22. července 1991 v Táboře, v jejích čtyřech letech se ovšem rodina přestěhovala do Prahy. ■ V dětství se vrcholově věnovala moderní gymnastice, měla kvůli tomu dokonce individuální studijní plán. Kariéru ale v 15 letech zastavilo únavové zranění obratle, kvůli němuž málem skončila na invalidním vozíku. ■ Po střední škole studovala DAMU. ■ Ve druhém ročníku DAMU v roce 2016 si zahrála v dosud posledním snímku slavné „básnické“ filmové série Jak básníci čekají na zázrak. První hlavní roli získala o rok později, a to ve snímku Miluji tě modře. Velkou roli měla také v komedii Přes prsty (2019). ■ Patřila k hlavním tvářím populárního seriálu Slunečná, hrála také v Labyrintu či v Temném kraji |
Zakládáte si na tom, že jste zrzka? Přece jen kromě Vicy Kerekes nebo Táni Pauhofové vás zrzavých hereček u nás moc netočí…
Bylo by určitě zajímavé, kdybychom se mohly všechny potkat v nějakém společném filmu na place. Mohly bychom hrát třeba Tři sestry.…
Jste přírodní zrzka? Měla jste vůbec někdy jinou barvu?
To jsou otázky, nad kterými pokaždé žasnu. Že se nikdo neptá brunetek, nebo blondýnek? (smích) Jsem méně zrzavá, než mě znáte. Třeba teď kvůli Půlnoční zpovědi bylo potřeba, abych měla barvu více zářivější, abych byla hodně výrazná. Už jsem byla i téměř blond, ale za to nemohl film, nýbrž moře.
Letí na tu barvu muži? Dostala jste někdy nějaké netypické pozváni na rande?
Samozřejmě, že mě na internetu oslovují muži, to se asi děje většině žen, ale doufám, že to ti muži nemyslí vážně, protože když si pak rozkliknete jejich profil, tak zjistíte, že mají manželku a tři děti. Takže věřím, že to je jen legrace a chtějí mi jen polichotit. (smích) A pokud to myslí vážně, tak je mi skutečně líto jejich manželek a partnerek. A samozřejmě, že na takovéto nabídky nereaguju.
Nedivte se, vypadáte velmi dobře. Jsou to geny, nebo trocha dřiny? Snažím se hodně hýbat, protože jsem jednak ke sportu vždycky měla kladný vztah, ale hlavně mám velkého pejska, se kterým musím chodit ven. A chodíme několikrát denně poměrně dlouhé a pravidelné procházky. Nemůžu vystát fitko, takže jediná varianta, jak se hýbat, je beachvolejbal, který mám ráda z doby filmu Přes prsty. A také chodím tančit. Zkouším různé taneční styly. Tanec je pohyb, při kterém používáte všechny svaly a ani si nevšimněte, že pálíte kalorie. Já jsem taková čamrda. To mi vždycky říkávala moje babička, že jsem taková její čamrda.
Víte, co vlastně slovo čamrda znamená?
Vím, původně to byl staročeský název pro hračku, které se později říkalo káča. Malé děti měly takovej knoflík, do něj zapíchly tyčku a roztočily to. Bývalo to ve starých pohádkách a i na obrázcích Josefa Lady. A v přeneseném slova smyslu to je rychlá ženská.
20. ledna 2022 |
