- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ačkoliv si svou kariéru vysnila už v dětství, později vydala desítky alb, zpívala na stovkách pódií a jevišť a své profese si užívá už více než 40 let. Absolutně nade vše jsou pro ni její tři děti. „Vždycky jsem si děti přála a věděla jsem, že až budu mít vlastní, bude to v mém životě to nejvíc,“ říká Bára Basiková, která 17. února oslaví šedesátiny. Jako na nejšťastnější období vzpomíná právě na narození dvojčat Marie a Anny a Theodora o 17 let později. „Možná jsme měli mít hned po synovi ještě jedno dítě,“ lituje zpěvačka a také autorka dvou knih. | foto: Michal Sváček, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Je pravda, že jste se naučila psát už ve čtyřech letech?
Ano, a v pěti už jsem hůlkovým písmem napsala svou první knihu. Jmenovala se Loď a byla o té obrovské výletní lodi, která se potopila, a všichni umřeli.
Tak trochu Wednesday z Addamsovy rodiny – byla jste smutná tragická holčička?
Nebyla jsem typické dítě, spíš taková stará mladá. Když k nám přišla návštěva – a táta se znal se spoustou zajímavých malířů, sochařů, herců, kteří k nám chodili –, bavilo mě s nimi sedět v obýváku a hltat, co si povídají. Jinak jsem se cítila osamělá. Myslím, že už jako dítě jsem měla psychické problémy, ale tehdy se nic takového neřešilo. Za diagnózu endogenní deprese, o níž jsem se dozvěděla až o mnoho let později, mohlo možná i to, že mě máma nechtěla. Když mě v 18 letech čekala, skákala dokonce ze skříně, aby potratila.
Když viděla, jak jsem vyčerpaná, pervitin mi nabídla. Sice pak nemusíte spát, jíst, ale když už vážíte 40 kilo i s postelí, nic dobrého to nepřinese.
Připojte se ještě dnes a získejte: