Podle druhé hypotézy se anakonda, chycená armádou roku 1976 na východě Brazílie, mohla spářit ještě na svobodě a uchovat si po celou dobu spermie příslušného samce. Podobný případ byl zaznamenán například u chřestýšů, ale nikdy nešlo o tak dlouhé období, uvádí biolog.
Podle poslední a nejpravděpodobnější hypotézy došlo u anakondy k vzácnému jevu partenogeneze, při níž se nový organismus vyvíjí z neoplozeného vajíčka. Gimenez si však není vědom, že by se s takovým jevem u anakond setkal. Partenogeneze
je běžná například u ještěrek či štírů. Podle biologa ale anakonda mohla takto jednat instinktivně v zájmu zachování rodu.