Evropa zvyšuje výdaje na obranu, Česko je v nich šesté od konce

  8:14aktualizováno  14:47
Evropští spojenci v NATO pokračují ve zvyšování výdajů na obranu. Čtvrtý rok po sobě od ruské anexe Krymu. Dohodnutá 2 procenta HDP však i přes silný tlak USA dává stále jen hrstka členských zemí, Česko je šesté od konce.

Růst výdajů evropský členů Aliance a Kanady | foto: NATO

Dlouhodobý intenzivní tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na evropské spojence, aby investovali do své obrany a náklady na kolektivní bezpečnost byly vůči USA spravedlivější, má nepochybně výsledky.

„Současné rozdělení výdajů na obranu není fér,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že někteří spojenci jako USA dávají na společnou obranu nepoměrně více než jiní. „Všechny země se musí podílet na bezpečnosti stejně,“ dodal.

Fotogalerie

„Evropští spojenci a Kanada nezvyšují výdaje na obranu, aby uspokojili Spojené státy. Zvyšují výdaje na obranu, protože to je v jejich vlastním bezpečnostním zájmu,“ uvedl Stoltenberg s tím, že silné NATO je dobré pro Evropu i pro Spojené státy.

„Dvě světové války a studená válka nás naučily, že jsme silnější společně než sami,“ dodal.

Výdaje na obranu členských států NATO rostou čtvrtý rok po sobě. Dohodnutá 2 procenta HDP však na obranu stále dává jen hrstka zemí.

Proč 2 procenta?

Neustále přetřásaná hranice dvou procent HDP je číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil dané země.

Jen pro představu v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 procent HDP.

Hranice se v průběhu let stala jen symbolem ochoty investovat do obrany, nijak však neodráží skutečnost, jak je, či není obrana dané země funkční a schopná. Příkladem může být Řecko, které sice hranici plní, ale přes 70 procent obranného rozpočtu jde na výplaty, penze a další personální náklady.

Minimálně 20 procent z obranného rozpočtu tak má každoročně mířit do modernizace armády a zvyšování její bojeschopnosti.

Z devětadvaceti členů Aliance to byli loni jen čtyři - USA (3,57 procenta HDP), Řecko (2,38), Británie (2,11) a Estonsko (2,08). K požadované hranici se pak blížilo Polsko (1,89).

Zveřejněné odhady pro letošní rok počítají s tím, že letos zatím svůj slib splní čtyři stejné země a k dvouprocentní hranici se přiblíží Polsko, Litva a Rumunsko.

Podle Stoltenberga se ale očekává, že to nakonec bude osm členských zemí i s Francií. Pro srovnání, před ruskou anexí Krymu v roce 2014 to byly jen tři státy.

Česko o jednu příčku poskočí

Česko bylo loni páté od konce (1,04 procenta HDP). Vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala navýšit postupně rozpočet na obranu na 1,4 procenta do roku 2020 a ke dvouprocentní hranici se má blížit v roce 2024.

Už v roce 2014 přitom české parlamentní strany mimo komunistů společně během národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“ na Hradě deklarovaly, že budou zvyšovat výdaje na obranu do roku 2020 na 1,4 procenta HDP. Ani dva roky před „termínem“ ale není jisté, zda to tak bude.

Letošní odhady zatím Česku připisují šesté místo od konce s podílem 1,11 procenta. Horší mají být jen Lucembursko (0,55 procenta), Belgie a Španělsko (obě 0,93 procenta), Slovinsko (1,01 procenta) a Maďarsko (1,08 procenta). Například sousední Slovensko chce letos dát na obranu 1,2 procenta HDP.

Až 20 procent z obranných rozpočtů pak mají země investovat do modernizace a bojových schopností. Tento závazek loni splnilo 12 členských zemí. Česko se přitom pohybuje kolem hranice 12 procent. Horší je v tomto ohledu jen Albánie, Černá Hora, Slovinsko a Belgie.

Jediným, kdo nepodepsal společnou deklaraci o obraně, byl lídr komunistů...

Už v roce 2014 u příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO lídři všech parlamentních stran podepsali deklaraci, ve které slíbili zvýšení výdajů na obranu. Jediným, kdo nepodepsal byl šéf KSČM Vojtěch Filip.

„Všichni spojenci zvyšují výdaje. Loni došlo k největšímu nárůstu za generaci,“ konstatoval Stoltenberg. Připomněl, že loni členské státy po Trumpově tlaku vypracovaly národní plány na postupné zvyšování obranných výdajů. Podle těch evropští spojenci a Kanada do roku 2024 dohromady investují navíc do obrany až 266 miliard dolarů.

Pomyslné nůžky zůstávají rozevřené

Aliance jako celek vydala na obranu loni 2,42 procenta HDP. Bez USA je to ale jen 1,46 procenta. Letos NATO očekává výdaje ve výši 2,40 procenta. Podíl evropských členů Aliance mírně naroste. Pomyslné nůžky mezi USA a ostatními členy Aliance ale zůstávají dál rozevřené.

Trump píše v nezvyklém dopise devíti spojencům: Dávejte víc, jinak...

Spojené státy totiž vydávají na obranu zdaleka nejvíce i v absolutních číslech, loni to bylo 686 miliard dolarů. Na dalších místech jsou Británie (v přepočtu 55 miliard dolarů), Francie (46 miliard) a Německo (45,5 miliardy).

Podle odhadů pro letošní rok vydají USA na obranu 706 miliard, Británie 61,5 miliardy, Francie 52 miliard a Německo 51 miliard dolarů.

Berlín je v „kritickém hledáčku“ Trumpa dlouhodobě, protože i přes svou ekonomickou sílu vydal loni na obranu jen 1,24 procenta a země počítá s navýšením maximálně na 1,5 procenta do roku 2024. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je u Německa navýšení na dvě procenta nereálné. V praxi by totiž znamenalo každoroční výdaje až 70 miliard eur.

Autor: natoaktual.cz
  • Nejčtenější

Skončíte s rozdrceným tělem a roztříštěnými kostmi, hrozí čínský prezident

Čínský prezident Si Ťin-pching na návštěvě Nepálu pohrozil, že kdokoliv se pokusí rozdělit Čínu, skončí s "rozdrceným...

Zeman nastoupil v doprovodu dcery do nemocnice, zůstane tam do neděle

Prezident Miloš Zeman přijel v doprovodu ochranky a své dcery Kateřiny na interní kliniku Ústřední vojenské nemocnice v...

Johnson neprosadil dohodu s EU. Pak si řekl i neřekl o odklad brexitu

Dolní komora britského parlamentu na sobotním mimořádném zasedání neschválila návrh dohody o brexitu. Vláda premiéra...

Pusťte mě ven, volal mrtvý muž z hrobu. Pozůstalí se jen smáli

Pohřeb irského vojáka Shaye Bradleyho byl v mnoha ohledech velmi neobvyklý. Po umístění rakve se z hrobu začal ozývat...

Šéfka pražských Pirátů se scházela s obžalovaným manažerem JCDecaux

Předsedkyně pražských Pirátů a zastupitelka Michaela Krausová se scházela s manažerem reklamní firmy JCDecaux Tomášem...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Deset dní a Slavia mohla zmizet. Miliardář Šimáně exkluzivně vypráví

Jiří Šimáně, jeden z nejbohatších Čechů, koupil před pěti lety zadluženou Slavii. Klub nad propastí. Ta stejná Slavia,...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Údery bitevníků či zásah proti teroristovi. Sledujte generálku na Dny NATO

Přinášíme ucelený a přehledný popis těch největších lákadel, které budou k vidění na víkendových Dnech NATO v Ostravě a...

Stíhačky, akrobaté i tanky. Na Dny NATO dorazilo v sobotu 125 tisíc lidí

Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR v Mošnově na Novojičínsku navštívilo v sobotu 125 000 lidí. ČTK to za pořadatele...

Armádní nákupy zdržuje špinavý konkurenční boj, říká bývalý šéf vyzbrojování

Kvůli odkládanému a nakonec zrušenému nákupu izraelských radarů MADR pro armádu ho několikrát prošetřovala policie....

Z miliardového tendru na obrněnce odstoupila Puma, zůstávají tři uchazeči

V soutěži na dodávky 210 pásových obrněných transportérů pro českou armádu zůstávají jen tři výrobci, kteří v úterý...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz