Růst výdajů evropský členů Aliance a Kanady

Růst výdajů evropský členů Aliance a Kanady | foto: NATO

Evropa zvyšuje výdaje na obranu, Česko je v nich šesté od konce

  • 123
Evropští spojenci v NATO pokračují ve zvyšování výdajů na obranu. Čtvrtý rok po sobě od ruské anexe Krymu. Dohodnutá 2 procenta HDP však i přes silný tlak USA dává stále jen hrstka členských zemí, Česko je šesté od konce.

Dlouhodobý intenzivní tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na evropské spojence, aby investovali do své obrany a náklady na kolektivní bezpečnost byly vůči USA spravedlivější, má nepochybně výsledky.

„Současné rozdělení výdajů na obranu není fér,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že někteří spojenci jako USA dávají na společnou obranu nepoměrně více než jiní. „Všechny země se musí podílet na bezpečnosti stejně,“ dodal.

„Evropští spojenci a Kanada nezvyšují výdaje na obranu, aby uspokojili Spojené státy. Zvyšují výdaje na obranu, protože to je v jejich vlastním bezpečnostním zájmu,“ uvedl Stoltenberg s tím, že silné NATO je dobré pro Evropu i pro Spojené státy.

„Dvě světové války a studená válka nás naučily, že jsme silnější společně než sami,“ dodal.

Výdaje na obranu členských států NATO rostou čtvrtý rok po sobě. Dohodnutá 2 procenta HDP však na obranu stále dává jen hrstka zemí.

Proč 2 procenta?

Neustále přetřásaná hranice dvou procent HDP je číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil dané země.

Jen pro představu v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 procent HDP.

Hranice se v průběhu let stala jen symbolem ochoty investovat do obrany, nijak však neodráží skutečnost, jak je, či není obrana dané země funkční a schopná. Příkladem může být Řecko, které sice hranici plní, ale přes 70 procent obranného rozpočtu jde na výplaty, penze a další personální náklady.

Minimálně 20 procent z obranného rozpočtu tak má každoročně mířit do modernizace armády a zvyšování její bojeschopnosti.

Z devětadvaceti členů Aliance to byli loni jen čtyři - USA (3,57 procenta HDP), Řecko (2,38), Británie (2,11) a Estonsko (2,08). K požadované hranici se pak blížilo Polsko (1,89).

Zveřejněné odhady pro letošní rok počítají s tím, že letos zatím svůj slib splní čtyři stejné země a k dvouprocentní hranici se přiblíží Polsko, Litva a Rumunsko.

Podle Stoltenberga se ale očekává, že to nakonec bude osm členských zemí i s Francií. Pro srovnání, před ruskou anexí Krymu v roce 2014 to byly jen tři státy.

Česko o jednu příčku poskočí

Česko bylo loni páté od konce (1,04 procenta HDP). Vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala navýšit postupně rozpočet na obranu na 1,4 procenta do roku 2020 a ke dvouprocentní hranici se má blížit v roce 2024.

Už v roce 2014 přitom české parlamentní strany mimo komunistů společně během národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“ na Hradě deklarovaly, že budou zvyšovat výdaje na obranu do roku 2020 na 1,4 procenta HDP. Ani dva roky před „termínem“ ale není jisté, zda to tak bude.

Letošní odhady zatím Česku připisují šesté místo od konce s podílem 1,11 procenta. Horší mají být jen Lucembursko (0,55 procenta), Belgie a Španělsko (obě 0,93 procenta), Slovinsko (1,01 procenta) a Maďarsko (1,08 procenta). Například sousední Slovensko chce letos dát na obranu 1,2 procenta HDP.

Až 20 procent z obranných rozpočtů pak mají země investovat do modernizace a bojových schopností. Tento závazek loni splnilo 12 členských zemí. Česko se přitom pohybuje kolem hranice 12 procent. Horší je v tomto ohledu jen Albánie, Černá Hora, Slovinsko a Belgie.

Jediným, kdo nepodepsal společnou deklaraci o obraně, byl lídr komunistů...

Už v roce 2014 u příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO lídři všech parlamentních stran podepsali deklaraci, ve které slíbili zvýšení výdajů na obranu. Jediným, kdo nepodepsal byl šéf KSČM Vojtěch Filip.

„Všichni spojenci zvyšují výdaje. Loni došlo k největšímu nárůstu za generaci,“ konstatoval Stoltenberg. Připomněl, že loni členské státy po Trumpově tlaku vypracovaly národní plány na postupné zvyšování obranných výdajů. Podle těch evropští spojenci a Kanada do roku 2024 dohromady investují navíc do obrany až 266 miliard dolarů.

Pomyslné nůžky zůstávají rozevřené

Aliance jako celek vydala na obranu loni 2,42 procenta HDP. Bez USA je to ale jen 1,46 procenta. Letos NATO očekává výdaje ve výši 2,40 procenta. Podíl evropských členů Aliance mírně naroste. Pomyslné nůžky mezi USA a ostatními členy Aliance ale zůstávají dál rozevřené.

Trump píše v nezvyklém dopise devíti spojencům: Dávejte víc, jinak...

Spojené státy totiž vydávají na obranu zdaleka nejvíce i v absolutních číslech, loni to bylo 686 miliard dolarů. Na dalších místech jsou Británie (v přepočtu 55 miliard dolarů), Francie (46 miliard) a Německo (45,5 miliardy).

Podle odhadů pro letošní rok vydají USA na obranu 706 miliard, Británie 61,5 miliardy, Francie 52 miliard a Německo 51 miliard dolarů.

Berlín je v „kritickém hledáčku“ Trumpa dlouhodobě, protože i přes svou ekonomickou sílu vydal loni na obranu jen 1,24 procenta a země počítá s navýšením maximálně na 1,5 procenta do roku 2024. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je u Německa navýšení na dvě procenta nereálné. V praxi by totiž znamenalo každoroční výdaje až 70 miliard eur.

, natoaktual.cz

Video