Prezident Zeman podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka na pracovní večeři hlav států NATO zdůraznil význam spolupráce v boji proti terorismu, v oblasti zbrojního průmyslu, podpořil navýšení výdajů na obranu a varoval před snahami obnovit studenou válku.
„Neopakujme studenou válku, s níž má Česká republika neblahou přímou zkušenost. Dialog s Ruskem je někdy těžký, ale potřebný,“ citoval prezidentova slova šéf jeho zahraničního odboru Rudolf Jindrák.
U večeře podle diplomatických zdrojů spojenci nabádali amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v pondělí v Helsinkách prezentoval při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem společný postoj celé Aliance.
Vztahy mezi Ruskem a Západem, dění na Ukrajině i okolnosti sestřelení letounu MH17 byly pak výrazným tématem neformální diskuse šéfů států a vlád.
Zeman podle obecných očekávání na summitu potvrdil, že Česká republika posílí svou účasti v zahraničních misích a také závazek na zvyšování obranných výdajů. Spojencům připomněl, že například v Afghánistánu Česko navýšilo příspěvek do mise Resolute Support z 250 na 390 vojáků. Česká republika tak podle Zemana „nejen říká líbivé fráze, ale dělá konkrétní kroky k posílení bezpečnosti“.
Prezident Zeman ke strategické diskusi o Rusku #NATOSummit: neopakujme studenou válku, s níž má neblahou přímou zkušenost. Dialog s Ruskem je někdy těžký, ale potřebný. #dualapproach
Jindrák odmítl hodnocení, že je summit NATO kvůli Trumpově ostré kritice k evropským členům kvůli nízkým výdajům na obranu konfrontační. „To se může zdát zpoza kamer. Naopak, dnešní jednání NAC (Severoatlantické rady), kde jsem byl přítomen, svědčilo o společném zájmu, odhodlání a koherenci. Slova Trumpa o zvyšování výdajů na obranu až ke 4 % rozhodně nikoho nepřekvapila,“ uvedl. Jednání pak shrnul, že spojenci sice udělali pokrok, ale mohli by a měli dělat více.
Česko by stejně jako další spojenci mělo do roku 2024 dávat na obranu 2 procenta HDP. Na spravedlivé sdílení nákladů kolektivní bezpečností tlačí především USA. Podle zveřejněných aliančních statistik však ČR loni dávala pouze 1,04 procenta. To je v rámci devětadvacítky páté místo od konce. Letos by obranné výdaje podle odhadů měly činit asi 1,11 procenta HDP.
Evropa zvyšuje výdaje na obranu, Česko je v nich šesté od konce |
Podle opoziční poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochově (ODS) je čtyřprocentní požadavek zcela mimo realitu. „Nejenom že by se s tím těžko srovnával státní rozpočet, ale bylo by složité tyto finance smysluplně a efektivně vydat,“ citovala Černochovou agentura ČTK. Česká republika by podle ní musela kompletně změnit přístup k obraně a například by znovu musela být zavedena základní vojenská služba.
„Členství ČR v NATO nesmí být vnímáno prismatem ‘my versus oni’. My jsme NATO,“ uvedl Jan Havránek, poradce v kabinetu generálního tajemníka NATO.
Veřejnost by podle něj měla vnímat, že jsme plnohodnotnou součástí Aliance, podílíme se na jejím rozhodování a také přispíváme k obraně. „Nejen naší vlastní, ale i našich spojenců. Zároveň nelze očekávat, že Aliance za nás vyřeší naše domácí problémy. Naopak, vstupem do NATO jsme se zavázali k odpovědnému přístupu k otázkám obrany a bezpečnosti na národní úrovni,“ dodal.
Zeman zastupoval Česko na summitu jen první den. Ve čtvrtek to budou premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Druhý a závěrečný den bruselského summitu NATO je věnován hlavně spolupráci s partnerskými zeměmi. Na programu je jednání s Gruzií a Ukrajinou a také o podpůrné misi v Afghánistánu.
