Trump zdvojnásobil požadavky na výdaje, NATO ho přesvědčuje o jednotě

  10:49aktualizováno  19:37
V Bruselu začal dvoudenní summit NATO. Spojenci odsouhlasili celou řadu opatření k posílení obrany, odstrašení Ruska a boji proti terorismu. Klíčovým tématem jsou výdaje na obranu a snahy přesvědčit amerického prezidenta Trumpa, že evropští členové nejsou „černými pasažéry".

Donald Trump vyzval spojence v Bruselu, aby zvýšili výdaje na obranu až na 4 procenta HDP. Evropští členové i Kanada se přitom v tuto snaží v horizontu několika let dostat teprve k hranici 2 procent, ke které se zavázali.

Podle agentury ČTK to dnes v Bruselu řekl bulharský prezident Rumen Radev. Trumpova slova potvrdil i nejmenovaný představitel Bílého domu, uvedla agentura Reuters s tím, že „nešlo o formální návrh“, ale o snahu povzbudit ostatní k zvyšování obranných výdajů.

Fotogalerie

Jednání vrcholných představitelů 29 členských zemí začalo odpoledne. Aliance schválila hned několik opatření, která ve velmi krátké době posílí obranu a odstrašení v kontextu napjatých vztahů s Ruskem.

„NATO ztělesňuje vazbu mezi Evropou a Severní Amerikou, která drží naše národy v bezpečí již téměř sedmdesát let,“ předeslal šéf Aliance Jens Stoltenberg.

„Máme neshody. Ale co je nejdůležitější, máme rozhodnutí, která tuto Alianci posunu kupředu a posilují,“ řekl po prvních jednáních.

V rozsáhlé deklaraci alianční vrcholné schůzky se kromě jiného uvádí, že Aliance je jednotná tváří v tvář výzvám představovaným agresivním postupem Ruska, nestabilitou v Africe a na Blízkém východě, jejímž důsledkem je terorismus, migrace a obchodování s lidmi. Mezi hrozbami jsou zmíněny také krize v Sýrii, dezinformační kampaně a škodlivé kybernetické aktivity.

„Z kanadského pohledu jsou důvody pro další existenci NATO jsou stejné jako před 70 lety,“ uvedl kanadský premiér Justin Trudeau.

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen před začátkem jednání uvedla, že Berlín „zvedne výdaje na obranu na 1,5 procenta HDP do roku 2024“.

Upozornila ale, že by nemělo jít jen o navyšování obranných rozpočtů. Některé členské země sice podle ní splňují dvouprocentní hranici, ale „pro NATO toho dělají málo, zatímco Německo je druhým největším přispěvatelem do aliančních misí“.

Evropa zvyšuje výdaje na obranu. Česko je šesté od konce

Připomněla, že právě díky transatlantické vazbě - pevnému spojenectví Evropy s USA a Kanadou, se v tomto prostoru mohla úspěšně rozvíjet ekonomika, demokracie a vláda práva. „Naši nepřátele chtějí vidět rozštěpení NATO, a proto je důležité, aby výsledkem summitu byla jednota,“ prohlásila na doprovodné konferenci, která summitu předchází.

Jednotu a především solidaritu považuje za důležitou i Turecko, v posledních měsících kritizované za svou „nealianční politiku“. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu na přímou otázku, zda se jeho země odklání od NATO uvedl: „V žádném případě, pro Turecko je důležitá solidarita“.

Odmítl rovněž, že pořízení ruského protivzdušného systému S400, za což je Ankara spojenci ostře kritizována, by bylo porušením alianční solidarity. Upozornil, že například Řecko má ve výzbroji předchozí systém S300 a nikdo to nezpochybňuje. „Turecko potřebuje rychle vyřešit ochranu svého vzdušného prostoru,“ konstatoval s tím, že se Turecko obrátilo i na spojence, avšak nejlepší nabídku dalo Rusko.

Spojenci zvyšují schopnosti

Bojovou připravenost má posílit takzvaný plán „4 krát 30“. Do roku 2020 by podle tohoto konceptu spojenecké velení mělo mít pro případné nasazení prakticky neustále k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek bojových letounů a 30 bojových lodí, nasaditelných do 30 dnů. Zapojit by se měli všichni spojenci.

Spojenci také posvětili vznik dvou nových velitelství. První v americkém Norfolku bude zodpovídat za ochranu dopravních i komunikačních linek přes Atlantik, druhé v německém Ulmu má mít na starosti přesuny jednotek a techniky po Evropě.

Devětadvacítka také učinila oficiálně krok k dalšímu rozšíření Aliance. Pozvánku ke členství v NATO dostala Republika Severní Makedonie. V programu je také pomoc partnerům, jako je Jordánsko či Tunisko při budování obranných kapacit pro boj proti terorismu a spuštění nové alianční výcvikové mise v Iráku.

Zeman bude u jednání jen první den

Za Česko se summitu první den účastní prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který řídí také českou diplomacii by měli Česko zastupovat v Bruselu až ve čtvrtek kvůli středečnímu hlasování v poslanecké sněmovně o důvěře nové vládě.

“Členství ČR v NATO nesmí být vnímáno prismatem ‘my versus oni’. My jsme NATO,” uvedl Jan Havránek, poradce v kabinetu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Veřejnost by podle něj měla vnímat, že jsme plnohodnotnou součástí Aliance, podílíme se na jejím rozhodování a také přispíváme k obraně. „Nejen naší vlastní, ale i našich spojenců. Zároveň nelze očekávat, že Aliance za nás vyřeší naše domácí problémy. Naopak, vstupem do NATO jsme se zavázali k odpovědnému přístupu k otázkám obrany a bezpečnosti na národní úrovni,“ dodal.

Donald Donaldovi: Važ si svých spojenců, Ameriko. Nemáš jich tolik

Není přitom úplně jasné, s jakým cílem do Bruselu česká delegace přijela. Obecně se očekává, že Česká republika potvrdí posílení své účasti v zahraničních misích a závazek na zvyšování obranných výdajů.

Právě obranné výdaje budou patrně nakonec klíčovým tématem celého summitu. Americký prezident Donald Trump má v plánu představitelům ostatních aliančních zemí říct, že Spojené státy už dále „nemohou sloužit jako pokladnička“, ze které se platí společná obrana.

Trump v posledních týdnech zintenzivnil kritiku ostatních členů NATO, že na obranu nedávají dost. Před summitem NATO Trump prohlásil, že evropské země by měly své obranné výdaje zvýšit okamžitě, nynější stav podle něj není vůči USA férový.

Evropští spojenci tak budou ve středu chtít americkému prezidentovi dokázat, že výdaje zvyšují, uvolnit napjaté vztahy z poslední doby a přesvědčit ho, že Aliance má stále smysl. Jen o pár dní později se má totiž Trump v Helsinkách setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem.

„Rozhodnutí, která jsme dnes učinili, dokazují, že Evropa a Severní Amerika spolupracují. A jsme odhodláni udržet téměř miliardu našich obyvatel v bezpečí,“ konstatoval šéf NATO Stoltenberg.

Autor: natoaktual.cz

Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Další z rubriky

Kdo by nechtěl být Wintersem ze 101. výsadkové, říká stavitel nové jednotky

Čeští vojáci během cvičení hrotových sil NATO Nobel Jump na západě Polska

Armáda po letech škrtů staví novou jednotku. Má být údernou pěstí. Právě v těchto dnech končí další výběr k výsadkovému...

Hromadný výsadek zaplní nebe. Výsadkáři se snesou na Dny NATO v Ostravě

Hromadný seskok amerických, polských a britských vojáků během cvičení „Anakonda...

Na čtyři desítky českých a polských výsadkářů připravují historicky první společný hromadný bojový seskok na...

Čeští piloti s gripeny převzali od Britů ochranu nebe nad Pobaltím

Češti letci převzali ochranu Pobaltí. Letoun Gripen českých Vzdušných sil na...

Čeští letci v pondělí na estonské základně Ämari převzali od Britů ochranu vzdušného prostoru Pobaltí. Nebe nad Litvou,...

Zahřmělo a obr Super Galaxy sestoupil z nebe. Přivezl bojové vrtulníky

Americký transportní letoun C-5M SuperGalaxy na mošnovském letišti

Americký obří armádní letoun C-5M SuperGalaxy přistál ve středu ráno na mošnovském letišti. Ve svých útrobách přes...

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz