„Je to reakce na politickou situaci na východní hranici NATO,“ řekl po jednání kabinetu místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Návrh na vyslání vojáků musí ještě schválit Sněmovna a Senát.
Česko se podle rozhodnutí vlády stane součástí mnohonárodních bojových uskupení členských států NATO rozmístěných v pobaltských republikách a v Polsku.
Na vzniku a rozmístění čtyř vícenárodních praporů se loni dohodly členské země NATO kvůli posílení své schopnosti odstrašení. Důvodem je obava aliančních členů na takzvaném východním křídle z ruské politiky.
V každé ze zmíněných zemí by mělo být rozmístěno zhruba 1 000 spojeneckých vojáků, kteří se budou po nějaké době střídat. Praporu v Estonsku velí Británie, v Litvě Německo, v Lotyšsku Kanada a v Polsku USA. Do praporů pak přispívají jednotlivé alianční země.
Celkově by mělo být v Pobaltí nasazeno příští rok až 290 českých vojáků. Mechanizovaná rota, tedy 250 vojáků, má od května příštího roku operovat v sestavě německého bojového uskupení v Litvě. Minometná četa, tedy 40 vojáků, by mělo už od ledna působit v rámci kanadského bojového uskupení na území Lotyšska. „Jde o konkrétní příspěvek k obraně spojenců před případnou agresí,“ uvedl Bělobrádek.
Rusko versus NATO. V šachové partii na Baltu má Moskva masivní přesilu |
Zároveň se ohradil proti dezinformačním zprávám, že Česká republika se zapojením v Litvě předává část armády Německu. „Je to samozřejmě nesmysl,“ dodal.
Mechanizovaná rota se podle ministerstva obrany kromě „demonstrace připravenosti bránit suverenitu spojenecké země„ na území Litvy zapojí i do společných cvičení.
V Litvě již čeští vojáci působili na začátku letošního roku v rámci společného cvičení zemí Visegrádu a Pobaltí. V letech 2009 a 2012 hlídali čeští piloti vzdušný prostor pobaltských zemí. Další takové nasazení českých gripenů je plánováno na rok 2019.