Česko prý usiluje o americké stíhačky F-16, tvrdí server WikiLeaks. Kvůli vysoké ceně prý ČR navrhuje, aby letouny společně nakoupilo pět až šest evropských zemí a získalo na ně slevu. Informace se objevila v e-mailu soukromé bezpečnostní organizace Stratfor. Ministerstvo obrany ji nechce komentovat. Šlo by asi o 85 strojů i pro Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a možná Polsko, které letouny F-16 už provozuje.
WikiLeaks: Česko chce s dalšími státy koupit stíhačky F-16 |
Otázkou zůstává, zda by se pořízení těchto strojů místo stávajících pronajatých švédských letounů Jas-39 Gripen pro české letectvo vyplatilo. F-16 Fighting Falcon je bezesporu jedním z nejúspěšnějších vojenských letounů všech dob. Vyrobilo se ho takřka 4 500 kusů a v současnosti létá v pětadvacítce států. Ze spojenců třeba v Dánsku, Nizozemsku, Belgii, Norsku, Itálii, Řecku a Turecku.
Ačkoliv jde o stroj ze sedmdesátých let minulého století, podle odborníků stále patří ve své kategorii díky modernizacím mezi špičkovou a účinnou zbraň. "Jde o osvědčený stroj, který prokázal své kvality. Starší modifikace ale Gripen převyšuje konstrukčně i přístrojově. Pokud by se tedy rozhodovalo o nákupu F-16, muselo by jít o jeho nejmodernější varianty," konstatoval letecký expert Jan Čadil, šéfredaktor časopisu Letectví a kosmonautika.
Sokolík je příliš drahý
Mezi hlavní přednosti tohoto jednomotorového středoplošníku s jednou svislou ocasní plochou a plovoucí výškovkou patří vysoká obratnost a víceúčelovost. Určen je k leteckým soubojům a ničení pozemních cílů. Létat může za všech povětrnostních podmínek, ve dne i v noci.
F-16 Fighting Falcon versus Jas-39 Gripen Letoun F-16 Fighting Falcon  Letoun Jas-39 Gripen elitní tygří letky F-16 Fighting Falcon (Lockheed Martin) Jas-39 Gripen (SAAB/BAE) |
Kokpit je vybaven průhledovým HUD displejem a dvěma multifunkčními monitory, zobrazujícími údaje z radaru a pohyblivou mapu a důležité informace o motoru, podvozku, klapkách, palivu a zbraních. Letoun se ovládá joystickem na pravé straně. Výkon motoru pilot reguluje zase plynovou pákou na levé straně.
Prototyp stíhacího letounu F-16 vzlétl poprvé už v roce 1974. Od té doby však výrobce, americký Lockheed Martin stroj několikrát zmodernizoval. A v souvislosti s vylepšeními a dovybavením o nejmodernější přístroje také pochopitelně šplhala cena.
Původně se jediný stroj prodával za zhruba 18 milionů dolarů. V roce 2006 už sousední Polsko za 48 letounů F-16C/D Block 52+, jedné z nejmodernějších verzí srovnatelné právě s gripenem v českých službách, zaplatilo 3,8 miliardy dolarů - tedy přes 79 milionů za kus. Roli hrála i inflace.
V ceně se ale pochopitelně odráží i výcvik pilotů a personálu a vybudování veškerého technického zázemí. V případě hromadného nákupu a navíc pro několik spojeneckých zemí je možné, že by Američané mohli přijít se zajímavou slevou.
Naproti tomu cena letounu Jas-39 Gripen ve verzi C/D, které má Česko pronajaté, se podle různých zdrojů pohybuje v rozmezí 50 až 60 milionů dolarů za kus. V případě pořízení gripenů by ještě odpadly náklady na výcvik a zázemí.
Zaměřovací průhledový displej amerického letounu F-16.
Dny NATO v Ostravě - Letoun F-16 nizozemských vzdušných sil.
Letoun F-16 ve verzi Sufa - izraelská verze jedné z nejrozšířenějších stíhaček
Ostřílený bojovník stárne
V pomyslném vývojovém žebříčku je letoun F-16 řazen ke strojům takzvané čtvrté generace. Gripen je pak jakýmsi mezistupněm před nejmodernějšími a pochopitelně pro Česko cenově nedostupnými stroji F-22 Raptor a F-35 páté generace. Navíc Raptor, který je považován za nejvýkonnější stíhací letoun současnosti, je jako "technologický klenot" chráněn zvláštním americkým zákonem, který zakazuje jeho vývoz.
Vývoj F-35 se zase protahuje a prodražuje a americké letectvo proto chce postupně zmodernizovat ještě zhruba 350 strojů F-16, které by měly sloužit až do roku 2025.
Nejmodernější vládci nebes. O vzdušnou nadvládu soupeří tři velmoci |
Ačkoliv americký výrobce připravuje zcela novou verzi F-16, konstrukčně půjde stále o letoun ze sedmdesátých let. Nová verze F-16 ponese příponu "V" odkazující na jeho přezdívku Viper (zmije). Je odvozena od zatím posledních modifikací F-16 E/F Block 60 vyvíjených pro Spojené arabské emiráty. Má být vybavena novým aktivním radarovým systémem, počítačem a řadu vylepšení má dostat i kokpit. Premiérově by chtěl Lockheed stroj představit už letos s tím, že speciální balíček vylepšení by mohl být použitelný i pro předchozí verze letounu.
"Nákup nových strojů by se patrně vyplatil těm zemím, které letouny F-16 už provozují. Nikoliv těm, které by je nově do výzbroje zaváděly," uvedl Čadil. I když F-16 je stále výkonnostně dobrým strojem, Česko by se proto podle něj mělo už raději poohlížet po letounech mladších - což je Eurofighter, Rafale nebo Gripen.
Plusy a minusy F-16+ stroj prověřený v boji + považován za standard v NATO + vyrobeno 4 500 kusů + obratnost a výkonnost - nejnovější verze jsou příliš drahé - stárnoucí konstrukce ze 70. let - vyšší provozní náklady - výrobce už má za stroj náhradu |
Podobný názor má i letecký publicista Jiří Ondrášek. Éra F-16 podle něj pomalu končí a přichází éra jeho nástupce F-35, s jehož zařazením počítá většina současných uživatelů F-16 v NATO.
"Naproti tomu Gripen je technologicky poměrně nové letadlo, se značným modernizačním potenciálem," řekl Ondrášek a upozornil na skutečnost, že uzpůsobení Gripenu pro operační použití stálo Českou republiku už nemalé prostředky, ať už jde o peníze, čas, náročný výcvik personálu nebo infrastrukturní zajištění provozu letadel.
V každé válce hledej F-16
Na druhou stranu ve prospěch F-16 jednoznačně hovoří fakt, že díky své výkonnosti a dobrým manévrovacím vlastnostem se stal jedním z nejužívanějších bojových strojů a zasáhl prakticky do všech novodobých vojenských konfliktů.
"Vždy byl úspěšný, počínaje vzdušnými střety nad Libanonem na začátku osmdesátých let a konče loňskou kampaní v Libyi. Stal se určitým standardem v letectvech zemí NATO," konstatoval Ondrášek.
Letoun F-16 tchajwanského letectva na archivním snímku
Letoun F-16 nizozemského letectva
Letoun F-16 tureckého letectva
Američané letouny nasadili po boku strojů F-15 v první válce v Perském zálivu v roce 1991. Zapojily se operací NATO nad Jugoslávií, do tažení proti režimu Saddáma Husajna v Iráku nebo proti Talibanu v Afghánistánu, kde stroje F-16 nasadily i další země včetně například Nizozemska.
Kromě Spojených států je významným uživatelem těchto letounů Izrael. První zářezy si stroje F-16 v izraelských službách připsaly v soubojích nad Libanonem. Právě s těmito letouny pak Izrael zničil irácký jaderný reaktor v Osiraku, později útočily na budovaný syrský reaktor nebo konvoje se zbraněmi pro palestinské radikály. Účastnily se i války s libanonským Hizballáhem a války v Gaze.
A tím se gripeny, které prošly bojovým křtem teprve před rokem během operací NATO nad Libyí, chlubit nemohou.
