„Výzvu obdrželi všichni čtyři potenciální dodavatelé nových pásových obrněných vozidel pěchoty pro Armádu České republiky,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Ministerstvo oslovilo čtyři už předem vybrané výrobce. Britsko-švédského výrobce BAE Systems, který nabízí české armádě vozidla CV90, konsorcium PSM, tedy společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme s obrněncem Puma. Dále pak firmu General Dynamics European Land Systems (GDELS), která české armádě mimochodem dodala kolové obrněnce Pandur, nyní nabízí vozidla ASCOD, a německý Rheinmetall pak samostatně s vozidlem Lynx.
Podle ministerstva během července všichni výrobci potvrdili, že dovedou splnit všechny takzvané „nepřekročitelné požadavky“ armády. Je jich celkem 16. Celkem překvapivě to deklarovalo i konsorcium PSM s obrněncem Puma, která dosud nabízela stroj s jinými parametry, než česká armáda požadovala. Šlo například o počet vojáků, který stroj uveze nebo zbraňovou věž.
Podle slov Pejška pak na začátku srpna uplynula lhůta na podání námitek a náměstek ministra pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filip Říha společnostem zaslal výzvu k podání předběžných nabídek.
Do počátku října pak ministerstvo očekává, že výrobci ve svých předběžných nabídkách specifikují technické parametry nabízených vozidel, schválí harmonogram dodávek a také navrhnou cenu.
Náhrada za BVPNové obrněnce mají nahradit stávající bojová vozidla pěchoty BVP-2, která slouží už přes třicet let. Vyřazení starých BVP je součástí koncepce rozvoje armády. Celkově jich u různých útvarů v zemi slouží až 400 kusů. Většina je z let 1982 až 1984, má slabou balistickou ochranu, slabou výzbroj i komunikační a přenosové systémy. Vyzbrojeny jsou kanonem ráže 30 milimetrů a pěchotním kulometem. Velení armády uvažuje o tom, že po pořízeních nových, může část starých strojů uskladnit pro případnou mobilizaci nebo použít pro výcvik Aktivní zálohy. |
A to nejen samotných obrněnců, ale také školení, výcvikových trenažérů, životního cyklu vozidel a náhradních dílů. „Dodavatelé budou muset dále souhlasit s procesními pravidly a předložit návrh zapojení českého průmyslu do zakázky,“ konstatoval Pejšek.
Ministerstvo pak předběžné nabídky posoudí a s dodavateli pak chce vícekolově jednat především o ceně a technických parametrech. Pak budou výrobci vyzvání k podání finálních nabídek. „Ty budou vyhodnoceny matematickým multikriteriálním modelem a návrh vítězného dodavatele bude předložen ministrovi obrany a vládě,“ dodal Pejšek.
Armáda chce pořídit až 210 pásových obrněnců v sedmi modifikacích za zhruba 53 miliard korun. Přezbrojeno jimi má být především 7. brigádní úkolové uskupení.
Nové obrněnce by měla česká armáda postupně dostat v letech 2020 až 2025 a sloužit by měly minimálně třicet let. Nahradit mají přesluhující stroje BVP-2, které vojáci používají přes tři dekády.
16 nepřekročitelných požadavků:
1. 210 pásových obrněnců
Počet vychází z dlouhodobé koncepce rozvoje armády (Koncepce výstavby Armády ČR – KVAČR 2025) a ze závazků k Alianci na nasazení takzvané „těžké brigády“. Prakticky se jedná o vyzbrojení tří mechanizovaných praporů, tankového praporu, jednotek bojové podpory a jednotek bojového zabezpečení, dále pak výcvikové jednotky. Tato „těžká brigáda“ bude na bázi 7. mechanizované brigády, kde každý mechanizovaný prapor bude vyzbrojen 56 vozidly v 7 modifikacích.
2. 29 pojízdných dílen
Je nezbytné zajistit dostatečnou údržbu. Dílenská vozidla na platformě 8x8 jsou určena k jednotkám v akci i do týlu. Pro bojové jednotky chce armáda 21 dílen, pro jednotky bojové podpory jednu, pro jednotky bojového zabezpečení šest a jednu pro výcvik.
3. Integrace informačních a zbraňových systémů
Nová vozidla mají být napojena do systémů české armády a NATO kvůli operacím na budoucím válčišti. Digitalizace bojiště s odpovídajícím stupněm utajení je v budoucích vojenských operacích nezbytná a síťově propojené zbraňové platformy umožňují efektivnější bojovou činnost.
4. Balistická ochrana na úrovní minimálně K5
Vojáci mají mít nejvyšší možný stupeň ochrany, což současná pásová bojová vozidla pěchoty zdaleka nesplňují. Úroveň K5 je jednou ze dvou nejvyšších možných ochran dostupných na trhu.
5. Věž s osádkou
Ze zkušeností české armády vyplývá, že vojáci v takovém typu vozidla musí mít výborný přehled v zastavěném prostoru. Bez rychlé a přesné orientace se v boji v první linii s přímým kontaktem s nepřítelem neobejdou. Musí snadno a rychle identifikovat cíl a mít vizuální kontakt se sesednutým výsadkem. Výhodou tohoto typu věže je její jednoduchá konstrukce, která výrazně snižuje pravděpodobnost závady. Když už závada nastane, lze ji odstranit z vnitřku věže, kdy jsou vojáci po celou dobu chráněni. Stejnou výhodou je i přebíjení. Není třeba se kvůli přebíjení stahovat z místa boje.
6. Rychlopalný automatický kanón 30 mm
Ráže kanónu souvisí se závazkem NATO na „těžkou brigádu“. Armáda už stejný kanón na kolovém obrněnci Pandur. Moderní kanóny mohou být využity i na takzvanou programovatelnou munici, kde jde primárně o ničící účinek, který nezávisí pouze na ráži. A v případě potřeby může být v budoucnu tento kanón nahrazen výkonnějším s jinou ráží tak, aby nemusel být měněn celý věžový komplet.
7. Minimálně 11 osob
V moderním boji chce mít armáda v novém pásovém bojovém vozidle pěchoty řadu specialistů. Vychází z vlastních bojových zkušeností z celé řady zahraničních operací. Tito specialisté jsou nezbytní pro navádění letadel nebo děl, budou ovládat drony či přispívat k přehledu o stavu na bojišti. Místo ve vozidle lze ale také využít pro osmičlenný výsadek, který je schopen se po sesednutí rozvinout do dvou čtyřčlenných týmů. Takto je postavena taktika české armády.
8. Ochrana proti minám
Vojáci mají mít nejvyšší stupeň ochrany. V konfliktu vysoké intenzity se počítá s bojem se stejně vyspělým protivníkem a úroveň takové ochrany je proto bezpodmínečná. Minimální ochrana proti minám má být proto na úrovních: M4a (pod pásem) a M4b (pod vozidlem) podle normy STANAG 4569. Vozidlo musí ochránit vojáky před minou vážící až deset kilogramů.
9. Ochranu před nástražnými výbušnými systémy
Z konfliktů nízké intenzity jako třeba v Afghánistánu má česká armáda zkušenosti, nastražené výbušné systémy dovedou. Nová vozidla proto mají mít nejvyšší stupeň ochrany podle normy STANAG 4569 a předejít zraněním či úmrtím vojákům ve vozidle.
10. Protitankové řízené střely
Aby nové pásové bojové vozidlo pěchoty obstálo v bojovém konfliktu vysoké intenzity, bez raket to na dnešním bojišti nejde. Podobný raketový komplet používá armáda už u kolových obrněnců Pandur a má s nimi bojové zkušenosti. Pro pásové chce však modernější střely vyšší generace.
11. Aktivní ochrana
Pro maximální bezpečí posádky je nezbytné vybavit moderní vozidlo i aktivní ochranou. Jde o standard všech vyspělých armád. V praxi se jedná o zneškodnění nepřátelské munice ještě před zásahem samotného vozidla. Jde tedy o eliminaci tří zásahů do jednoho bodu v pásmu 360° okolo celého vozidla.
12. Vozidlo k testování
Před tím, než podepíše ministerstvo obrany smlouvu, chce si armáda důkladně vyzkoušet opravdové a reálné pásové bojové vozidlo pěchoty a ověřit, zda všechny parametry splňuje.
13. Kvalifikovaný dodavatel
Dodavatel musí mít světové renomé a být seriózní. Jenom prověřené firmy se zkušenostmi s takovými velkými obchody s vyspělými armádami budou schopny dodržet závazky.
14. Zapojení českého průmyslu
Požadavkem je, aby se české firmy zapojily do zakázky v rozsahu nejméně 40 procent z ceny akvizice. Jedná se o minimální hodnotu. Každé další procento navíc bude bráno v potaz při hodnocení nabídek.
15. Státní podnik a životní cyklus
Vojenský opravárenský podnik CZ, státní podnik ministerstva obrany, zaručí zapojení českých firem. Servis bude zajištěn okamžitě, jakmile bude potřeba. Podnik zároveň dovede vozidla i patřičně modernizovat podle budoucích požadavků armády. Má na to potřebné zaměstnance i technologie.
16. Licence
Po zkušenostech z minulosti chce mít ministerstvo obrany servis nebo modernizace vozidel plně pod svou kontrolou. Licence je součástí ceny celého kontraktu. Bude tedy i velmi dobrým nástrojem pro vyjednávání uchazečů o konečné ceně.
