Německo se ujalo velení pozemních jednotek velmi rychlé reakce NATO od 1. ledna.
Následujících dvanáct měsíců zodpovídá za to, že v případě ohrožení některé členské země nebo v krizové situaci bude schopná Aliance na místo prakticky okamžitě vyslat 11 500 vojáků i s těžkou technikou a bránit teritorium do doby, než přispěchají další jednotky Sil rychlé reakce NATO (NRF) a následně hlavní síly.
„Vzhledem k tomu, že Rusko nezákonnou válkou na Ukrajině nadále ohrožuje mír a bezpečnost v Evropě, nesmí být pochyb o odhodlání NATO chránit a bránit každý centimetr spojeneckého území. VJTF je hrotovou jednotkou NATO a klíčovou součástí naší kolektivní obrany,“ uvedla mluvčí NATO Oana Lungescu.
Kromě osmi tisíc příslušníků Bundeswehru do těchto hrotových sil přispívá letos vojáky ještě dalších osm zemí – Belgie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Slovinsko a také Česko, které vyčlenilo 340 vojáků (pěchotu, průzkumníky a vojenské policisty).
führt 2023 die #VJTF-L (Very High Readiness Joint Task Force Land) der #NATO. Die Anforderung: innerhalb von 48 bis 72 Stunden bereit zu sein, um dorthin verlegt zu werden, wo die Truppe benötigt wird.
Diese 9 NATO-Partner stellen Fähigkeiten für die VJTF-L https://t.co/TyVFMor0Ai
Bundeswehr pro síly vyčlenil především svou 37. obrněnou pěší brigádu (Panzergrenadierbrigade 37) vyzbrojenou tanky Leopard 2 a doplněnou o dělostřelectvo, logistiku, transportní kapacity a také obrněná vozidla pěchoty. A právě s těmi měl Berlín těsně před převzetím velení potíže.
Pro hrotové síly chtělo velení vyčlenit své nejmodernější pásové obrněnce Puma, které mají být jednou z hlavních opor armády. Jenže během cvičných střeleb na sklonku roku mělo všech 18 nasazených obrněnců technické problémy a v jednom z vozidel hořela kabeláž.
Ministryně obrany Christine Lambrechtová v reakci pozastavila další nákupy těchto strojů a Bundeswehr raději pro hrotové síly NATO vyčlenil starší obrněnce Marder, zařazované do výzbroje už od 70. let minulého století a jejichž nástupcem měly být právě stroje Puma.
„S bojovými vozidly pěchoty Marder jsme počítali už během příprav, což se ukázalo jako moudré,“ uvedla Lambrechtová s tím, že selhání nových obrněnců Puma je značný nezdar a pokud se neprokáže jejich stabilní provoz, nemůže je armáda používat. „Naši vojáci se musejí spolehnout na to, že zbraňové systémy zůstanou robustní a stabilní i v boji,“ prohlásila.
Ministerin Lambrecht zu den Ausfällen beim Schützenpanzer #PUMA: https://t.co/r5EgFDKVTd
Generální inspektor německé armády Eberhard Zorn ujistil, že armáda s výrobcem pracuje na rychlém znovuzprovoznění obrněnců.
Počátkem tohoto týdne výrobce PSM, tedy spojený podnik firem Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, oznámil, že 17 z 18 obrněnců je již opět provozuschopných. Téměř všechny škody byly podle výrobce „triviální“. Komplexní oprava byla nutná pouze u jednoho z vozidel, které hořelo.
Generál Ruprecht von Butler, velitel německé 10. tankové divize, ovšem po incidentu napsal inspektorům zprávu, ve které podle magazínu Der Spiegel označil operační připravenost vozidel za sázku do loterie. „Bohužel se musím takto tvrdě vyjádřit. S obvyklou spolehlivostí německých pozemních vozidel to nelze srovnávat,“ citoval magazín generála.
Dvojité fiasko Bundeswehru. Špičkové německé zbraně se jeví nepoužitelné |
Nejpalčivější závady se podle magazínu týkaly elektroniky a potíže byly i s funkčností střeleckých věží. Tyto problémy jsou podle generálova dopisu známé, za překvapivou ale označil jejich četnost. K rozsáhlým výpadkům uvedl, že se nedaly očekávat, protože stroje byly nasazeny pouze na střelnici v severoněmeckých nížinách, kde nebyly podrobeny žádné nadměrné zátěži.
Bundeswehr má v současnosti celkem 350 vozidel Puma, které jsou považovány za jedny nejmodernějších na světě a výrobce se s nimi ucházel i o přezbrojení české armády. Jen 42 strojů ve výzbroji Bundeswehru, včetně osmnácti porouchaných během cvičení, je modifikováno a vybaveno od základní verze tak, že splňuje nároky pro nasazení v rámci VJTF.
Jednotky velmi rychlé reakce (VJTF – Very High Readiness Joint Task Force) vznikly po nelegální ruské anexi Krymu v roce 2014. Tvoří jádro – nejrychleji nasaditelné – v rámci Sil rychlé reakce NATO. Aliance je vůbec poprvé aktivovala loni 25. února po ruské invazi na Ukrajinu a některé prvky vyslala například do Rumunska.
@RheinmetallAG u. #KMW haben Fehlersuche nach #Puma -Pannen beendet. Nichts Gravierendes gefunden. Auch der @Inspekteur_Heer äußerte sich diese Woche vorsichtig optimistisch. Hat Puma also wieder eine Zukunft? @BMVg_Bundeswehr @BundeswehrGI @Stahlhammer
https://t.co/0QKUzu0mk3
