„Připomíná mi to roky mého mládí, strávené u 310. stíhací perutě. Vybavují se mi hrůzy války proti fašismu a vzpomínám také na mé kamarády, kteří válku nepřežili,” řekl Boček, když dárek v pražské pankrácké věznici od šéfa Vězeňské služby Simona Michailidise přebíral.
V tamější „sekyrárně” u gilotiny pak vzdal Boček při své dnešní návštěvě čest památce 1 075 lidí, kteří zde byli v letech 1943 až 1945 popraveni.
Už 25. února generál Boček oslaví 99. narozeniny. „To je skoro století a těch uplynulých sto let nám ukázalo, že naše bezpečnost není samozřejmost. Vy jste za ni bojoval osobně, pomáhal jste ji vybojovat pro naši generaci a teď je na nás, abychom svobodu a bezpečnost předali těm po nás,” uvedl Zbyněk Pavlačík, organizátor Dnů NATO v Ostravě, kde je Boček čestným hostem.
Sám Boček prý na dlouhověkost a vitalitu žádný konkrétní recept nemá. A blížící se narozeniny podle svých slov příliš neprožívá. „Že mi bude devětadevadesát? To mi nic neříká. Zatím pokud chodím a trochu mně to myslí, tak je to dobrý,” konstatoval s tím, že ho trápí jen sluch.
Připouští ale, že se těší na návštěvy přátel ve vojenské nemocnici v Brně, kde teď bydlí. „Mám tam pořád nějaké návštěvy. Je to lepší, když přijdou kamarádi a pokecáme spolu, než když tam člověk sedí na posteli a kouká doblba,“ dodal.
Modely britského stíhacího letounu Supermarine Spitfire Mk IX pro Bočka vyrobili prostřednictvím 3D tisku a lepení jednotlivých dílů žáci středního odborného učiliště v plzeňské věznici.
„Připomínají mi moje mládí, kdy jsem na nich strávil dost času,“ řekl Boček a vzpomněl například na havárii, kterou s letounem měl.
Veterán nemohl kvůli covidu přijet do Holýšova, cenu mu dovezli do Belgie |
„Po startu mi vysadil motor. Přistál jsem mezi krávy. Náhodou se nic nestalo. Přiletěl ke mně Angličan a chtěl mi pomoci a my jsme se nebyli sto domluvit, koktal,” popsal s úsměvem.
Výroba modelů trvala asi tři měsíce. Každý z nich – větší i menší, se skládá z více jak 250 dílků. Letoun přitom věrně kopíruje dobové fotografie a vychází i z dostupné technické dokumentace. Výrobu koordinoval vedoucí tamního školského vzdělávacího střediska Pavel Kalina, který je rovněž válečným veteránem z misí na Balkáně.
Boček dnes vzpomněl i na to, jak se v takovém letounu v roce 1945 vrátil z Anglie do Československa a při uvítání letišti v Ruzyni ho vítal jeho jmenovec generál Boček.
Boček se narodil v Brně, kde s výjimkou válečného období žije celý život až dodnes. V roce 1939 se mu podařilo ilegálně opustit protektorát a odejít do Francie, kde vstoupil do československé zahraniční armády. V uniformě se tehdy jako teprve šestnáctiletý dostal do Bejrútu a zúčastnil se bojů ve Francii v létě 1940.
Po francouzské kapitulaci byl evakuován do Velké Británie. V září 1940 ve Velké Británii absolvoval kurz leteckých mechaniků a byl přijat jakožto jeden z nejmladších příslušníků do RAF.
Jako letecký mechanik sloužil u 312. perutě až do roku 1943. Pak se dostal na pilotní výcvik do Kanady a o rok později se vrátil do Anglie už jako pilot-stíhač letky B u československé 310. stíhací perutě. Tam nalétal bezmála 74 hodin a podnikl 26 operačních letů.
Když se po skončení války vrátil domů, čekalo na něj nepříjemné překvapení - coby člen nekomunistického odboje se stal nepohodlným, a tak raději podal žádost na propuštění z armády. Odešel do ústraní, zřídil si opravnu motocyklů a oženil se.
Po komunistickém znárodnění v roce 1948 nastoupil do tehdejší Mototechny a pak pracoval jako soustružník v Akademii věd. Docenění válečných zásluh se Boček dočkal až po roce 1989.
