„Jsme v této misi spolu. A rozhodnutí o budoucnosti mise přijmeme také společně. Samozřejmě naši vojenští velitelé neustále posuzují situaci, stejně jako u každé jiné mise,“ řekl na závěr dvoudenní schůzky ministrů šéf NATO Jens Stoltenberg.
Jak dodal, situace v Afghánistánu, kde v současnosti působí takřka 17 tisíc zahraničních vojáků, zůstává obtížná i přes pokračující vyjednávaní o možném mírovém procesu v zemi. „Naše mise nadále cvičí, radí a pomáhá afghánským bezpečnostním silám, protože ty bojují proti terorismu a vytvářejí podmínky pro mír,“ řekl Stoltenberg. Taliban tak podle něj musí pochopit, že vojensky nezvítězí.
Velmi očekávaná byla proto na jednání v této souvislosti účast úřadujícího amerického ministra obrany Patricka Shanahana, který řídí Pentagon ledna. Kvůli nesouhlasu s kroky prezidenta Donalda Trumpa na sklonku roku skončil v čele ministerstva respektovaný James Mattis.
Trump totiž předeslal, že Spojené státy svých zhruba 14 tisíc vojáků z Afghánistánu stáhnou, pokud se nepodaří dosáhnout mírové dohody s islamistickým hnutím Taliban.
Shanahan ale nyní spojence ujistil, že o žádné stahování jednotek na vlastní pěst nepůjde. „Nebude žádné jednostranné snížení počtu vojsk, bude to koordinované,“ řekl po jednáních v centrále Aliance.
Češi zůstávají minimálně do roku 2020
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga spojence pravidelně a detailně informuje americký diplomat Zalmay Khalilzad, který je zprostředkováním mírových rozhovorů s Talibenm pověřen a má plnou podporu Aliance. Cílem podle Stoltenberga není, aby zahraniční vojáci zůstali v Afghánistánu navždy, mírová dohoda by však snížení jejich počtu umožnila.
Češi v AfghánistánuV Afghánitánu působí v současnosti zhruba 350 českých vojáků. Většina zajišťuje ochranu základny Bagrám. Další působí v metropoli Kábulu a v provincicích Herát a Lógar. |
Český ministr obrany Lubomír Metnar připustil, že ohledně afghánských politických jednání panuje mezi spojenci mírný optimismus. „Dosavadní mírová jednání jsou nadějná, ale teprve na začátku,“ uvedl.
K misi jako takové je podle jeho slov postoj spojenců jednotný. „Společně jsme přišli, společně odejdeme. Případné snižování počtu aliančních vojáků se bude odvíjet od vývoje situace v zemi,“ dodal. Nic se tak nemění ani pro Českou republiku, která má v zemi své vojáky. Jejich počty podle Metnara zůstanou podle schváleného mandátu zahraničních misí do roku 2020.
„Pokud ke snižování dojde, tak na základě dohody mezi spojenci. Čeští vojáci plní dál úkoly v souladu se schváleným mandátem,” shrnul.
Ministři obrany v Bruselu také schválili další balík opatření, která posílí schopnost NATO ubránit své členy a odradit jakékoli protivníky od případného útoku. Nejdůležitější z nich je Iniciativa připravenosti sil, takzvaný plán „4x30“. Podle něj mají mít vojenští velitelé Aliance k dispozici nejpozději do 30 dnů od politického rozhodnutí 30 pozemních praporů, 30 bojových letek a 30 bojových plavidel.
