Snížení daně z přidané hodnoty na noviny a časopisy by nevyvolalo významně vyšší poptávku po těchto tiskovinách, jejich ceny by klesly jen málo. S těmito argumenty by měla dát vláda v pondělí záporné stanovisko k návrhu poslanců opoziční KSČM, podle kterého by byly noviny a časopisy zařazeny do desetiprocentní sazby daně. Nyní podléhají 15procentní DPH.
Poslanci KSČM Jiří Dolejš a Gabriela Hubáčková zdůvodňují předlohu právě zlevněním tiskovin a tím zvýšením jejich prodeje. Kabinet podle předběžného stanoviska tato očekávání nesdílí.
Při plném promítnutí snížení daňové sazby do ceny by noviny a časopisy zlevnily o 4,3 procenta, poptávka by vzrostla jen o 1,6 procenta, stojí ve stanovisku s odkazem na studii Evropské komise o snížených sazbách DPH. Cena deníku, jenž nyní stojí například 18 korun, by klesla o 80 haléřů, časopis v ceně 70 korun by zlevnil o tři koruny, stojí v materiálu.
Poslanci KSČM poukazují na to, že ani zařazení novin a časopisů do první snížené sazby DPH 15 procent nevedlo k zásadnějšímu zpomalení propadu jejich prodeje. Kabinet ale soudí, že na vině není jen sazba DPH, ale i nástup takzvaných nových médií.
Návrh poslanců uvítala Unie vydavatelů, která upozorňuje, že sazba daně z přidané hodnoty se u tisku od konce roku 2007 do roku 2013 ztrojnásobila a je jedna z nejvyšších v Evropě. Unie uvádí, že snížení sazby na 10 procent by pro obor znamenalo přibližně 450 milionů Kč. "Tyto finance by vydavatelé mohli použít ke zkvalitnění obsahu a rozmanitosti periodik, dále i na technologické změny, které jim umožní reagovat na dynamický rozvoj především digitálního odvětví a pro zachování zaměstnanosti a to i v dalších, přidružených oborech," uvedla unie v tomto týdnu.
Druhá snížená sazba DPH ve výši deseti procent se nyní vztahuje na knihy, kojeneckou výživu, léky pro lidi i zvířata a na zvláštní výživu pro lidi s celiakií a fenylketonurií. O tom, zda k nim budou přiřazeny noviny a časopisy, rozhodnou zákonodárci.
