Vyplývá to z přehledu, který vypracovala Světová asociace vydavatelů novin a zpravodajství WAN-IFRA.
Vlády už pomáhají médiím například v Belgii, Itálii či Maďarsku. V Belgii jsou média osvobozena od obecného režimu omezení pohybu. Mediální domy mají dočasně možnost dávat výpovědi s odvoláním na vyšší moc.
V Maďarsku státní pomocný balíček obsahuje osvobození od daní, což má média podpořit v době ušlých příjmů z reklamy. Také italská média mají z tohoto důvodu daňové úlevy.
Soubor opatření na podporu médií vzniká také v Norsku. Tamní média žádají stát zejména o zadávání reklamních kampaní financovaných z veřejných peněz. Totéž si přejí také mediální domy v Irsku, Litvě nebo Rumunsku. Ve Švédsku po státu chtějí i částečnou úhradu platů zaměstnanců nebo daňové úlevy.
Ve Finsku média stojí mimo jiné o vracení DPH u prodejů předplatného.
Litevští vydavatelé chtějí zase žádat o nejméně čtyřměsíční daňové prázdniny, o státní mzdovou podporu, usnadnění přístupu ke státem garantované finanční pomoci či o zřízení speciálního fondu, který má udržet mediální domy nad vodou. Stát by také podle nich měl proplácet náklady na tisk nebo dotovat distribuci.
Španělské mediální domy žádají osvobození od placení odvodů na sociální pojištění nebo usnadněný přístup k úvěrům na distribuční účely.
V Británii média vládu požádala, aby je zařadila mezi „nepostradatelné služby“. Novináři by tak měli být prioritní skupinou i v potírání koronaviru. Prodej celostátních tištěných novin se tam po zavedení opatření proti šíření koronaviru propadl až o 30 procent a stovky novinářů se bojí, že skončí bez práce.
Český ministr kultury Lubomír Zaorálek minulý týden uvedl, že chce vládě předložit balíček opatření pro záchranu kultury a jednat se bude i o pomoci vydavatelům. „Nemůžeme si dovolit, aby byl vydavatelský segment touto krizí zdecimován. To by z nás kulturně učinilo zemi druhé kategorie,“ konstatoval Zaorálek.
