„Máme zde přímý důkaz, že veřejnoprávní Český rozhlas odvysílal své reportáže na základě materiálů, které byly získané prostřednictvím trestné činnosti,“ uvedla na konci ledna Klára Samková. Trestní oznámení padlo konkrétně na novináře Janka Kroupu, Jana Pokorného a samotný Český rozhlas.
ČRo dostal žádost o omluvuRedakce iDNES.cz se obrátila na Český rozhlas s dotazem, zda je již v této záležitosti kontaktovaly orgány činné v trestním řízení. Podle vedoucí oddělení komunikace Blanky Bumbálkové dostal ČRo od Samkové žádost o omluvu a poskytnutí zadostiučinění. "O trestním oznámení ví ČRo pouze z médií, nikdo nás ještě nekontaktoval," uvedla. |
Odborník na etiku médií Jan Motal upozorňuje na to, že pokud soud rozhodne v neprospěch novinářů, může se to podepsat na fungování žurnalistiky jako takové.
„Určitě by to mělo vliv na kulturu novinářské práce. Redakce a redaktoři by byli opatrnější, méně by se věnovali investigativní práci, snížila by se míra ochoty novinářů pouštět se do rozkrývání důležitých kauz,“ uvedl.
Podle něj je práce novinářů se zdroji specifická, a tak se může stát, že se novinář kvůli svým zdrojům dostane na hranu zákona. „Je potřeba rozlišovat rovinou etickou a právní. Ne vždy musí být v souladu. Jinými slovy, někdy se mravní imperativ novináře může dostat do rozporu s právními normami daného státu,“ uvedl.
Odpovědnost za informace, roli hraje veřejný zájem
Hanych také upozornila na skutečnost, že štrasburský soud zdroje novinářů chrání, i když má pochybnosti o původu informace novináře. "Tento soud k tomu výslovně dodal, že „právo novinářů zamlčet své zdroje není pouhým privilegiem, ale atribut práva na informace, se kterým je potřeba nakládat co nejopatrněji.“ Zároveň by neměli být novináři trestaní ve chvíli, kdy prokáží, že jednali v dobré víře a s úmyslem poskytnout přesné a důvěryhodné informace v souladu s novinářskou etikou." |
On i odbornice Monika Hanych, která se specializuje na média, ústavní právo a svobodu projevu, se shodují na tom, že pokud novinář obdržel informace ze zdroje, který je získal trestnou činností, může tyto informace uveřejnit.
Roli v takových případech hraje takzvaný veřejný zájem, který je podle něj nicméně těžké definovat. „Vždy je potřeba brát do úvahy všechny možné souvislosti konkrétního případu. Platí, že by novinář měl být maximálně obezřetný a použít nástroje omezující práva druhých pouze tehdy, pokud nelze informaci získat jinak a má takový význam, že by její neuveřejnění způsobilo společnosti škodu,“ uvedl Motal.
Problém by pro novináře mohl nastat teprve ve chvíli, kdy bude k trestnému činu nabádat sám. Tím pádem by se stal trestně odpovědným i on.
Mohl zde být i další zdroj
Samková v lednu uvedla, že se novináři dopustili kromě poškozování dobrého jména a zásahu do osobnostních práv také trestných činů maření průběhu voleb a rozvracení republiky. Podle advokátky materiály použité v reportáži vynesla z její advokátní kanceláře její tehdejší asistentka, za což byla podle Samkové pravomocně odsouzena.
„Vycházeli jsme z pravdivých dokumentů, které měla v počítači. To, že bychom je získali na základě trestné činnosti, je nesmysl. Chápu, že je paní Samkové situace nepříjemná, když se chtěla dostat do Evropského parlamentu, a pak ji z kandidátky Tomio Okamura stáhnul,“ uvedl pro iDNES.cz Janek Kroupa. |
Právnička Hanych nicméně zdůrazňuje, že ve hře celé tehdejší kauzy mohl být i další zdroj a nejen asistentka Samkové. V tomto ohledu připomíná skutečnost, že novinář v rámci soudního či správního řízení nemusí odhalit zdroje svých informací či předložit informace, které by mohly jejich zdroj identifikovat.
Samková měla před pěti lety vést do evropských voleb hnutí Úsvit Tomia Okamury. Po odvysílání reportáží dva týdny před hlasováním hnutí Samkovou vyzvalo, aby sama odstoupila kvůli podezření, že údajně oklamala Českou spořitelnu a skrytě pomohla oddlužit jednu z firem. Samková tehdy tvrdila, že ji i hnutí chce někdo zdiskreditovat.
