Zneužití státních zakázek
Bezpečnostní a informační služba dále varuje před rizikem zneužití velkých státních zakázek ve prospěch firem či států. Konkrétní projekty tajná služba ve své výroční zprávě za minulý rok neuvádí, kontext ale směřuje k plánům na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany či k výstavbě mobilní sítě páté generace (5G).
BIS ve zprávě uvádí, že se loni věnovala několika ekonomicky významným projektům, které se týkaly zajištění energetické a kybernetické bezpečnosti či posilování konkurenceschopnosti ekonomiky. Konkrétní projekty tajná služba nezmiňuje, uvádí ale, že kvůli svému ekonomickému rozsahu měly vliv na zajištění politické nezávislosti či suverenity České republiky. Dá se tak předpokládat, že zpráva má na mysli rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech nebo vybudování mobilní sítě 5G.
Za nejvýraznější riziko BIS považuje, že by se těchto projektů zúčastnily subjekty, které by mohly chtít zneužít svého postavení pro své cíle nebo třeba pro dosažení zájmů jiných států. Tajná služba se obává třeba zneužití velkého objemu citlivých informací nebo vytvoření závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele.
„Za problematické lze ve smyslu popsaných rizik považovat především subjekty pocházející ze zemí, kde má státní administrativa možnost prosazovat své zahraničněpolitické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy tamních společností, a to i soukromých,“ uvedla BIS. Žádnou zemi konkrétně nejmenovala. Od bezpečnostních expertů již delší dobu zaznívá varování před možností zapojení ruských či čínských státních firem do dostavby jaderných elektráren. Poukazují na to, že mohou nabízenou cenu podhodnotit a v budoucnu zneužívat svého postavení. V případě vybudování mobilní sítě 5G se varování týká účasti čínské firmy Huawei.
Kontrarozvědka také varuje před rizikovými zahraničními investicemi. Původ investora v zemi s autoritářskými rysy považuje za jeden z důležitých rizikových faktorů investice.
BIS dále ve zprávě uvádí, že především v energetice, zdravotnictví nebo v telekomunikacích sledovala intenzivní snahu „významných účastníků trhu“ ovlivnit ve svůj prospěch legislativní proces, personální obsazení nebo fungování kontrolních orgánů. Podle tajné služby neporušovali zákon, ale „flagrantně překračovali hranice běžného lobbingu“.
„Mezi nejčastěji používané postupy patřilo zkreslování původu podkladů s cílem vytvořit zdání jejich objektivity, vyvolávání nedůvodných obav z negativních důsledků pro rozhodující osoby nebo snaha promlouvat do personálního obsazení klíčových úřadů,“ uvedla BIS.
Poukazuje i na kartelové dohody, které u státních zakázek závažně ohrožují ekonomické zájmy státu. Stát měl podle BIS jen omezené možnosti, jak proti tomu zasáhnout, i když o nich měl povědomí. Poukazuje na to, že se kartelové dohody obtížně dokazují a že by vyřazení klíčových dodavatelů například pro strategickou infrastrukturu mohlo mít závažné důsledky. BIS poukázala také na negativní následky starších nevýhodných smluv státu se soukromými firmami. Týkaly se především IT projektů nebo pohledávek souvisejících se státní podporou exportu.
Kvůli nedbalosti, korupci a klientelismu stát nebo jeho společnosti loni podle BIS čelily únikům citlivých informací, nákupu nepotřebných či předražených služeb a zboží nebo nevýhodným prodejům a pronájmům. „BIS například informovala o několika případech dlouhodobě budovaných vztahů mezi soukromým dodavatelem a veřejným zadavatelem, který byl založen především na osobních přátelských vazbách rozhodujících osob,“ uvedla zpráva. Dotyčný tak podle tajné služby přehlížel třeba pochybení dodavatele nebo neuplatňoval sankce. Motivací zástupců státu při tom nebyla „zjevná korupce“, ale snaha zjednodušit si práci.
