Bojovníci za Islámský stát
„BIS získala během roku 2019 informace o smrti dalšího z dobrovolníků. Je-li tato informace pravdivá, je to již pátý zabitý bojovník, který vycestoval z České republiky,“ píše kontrarozvědka.
Loni Bezpečnostní informační služba uvedla, že v roce 2018 potvrdila úmrtí jednoho ze zahraničních bojovníků. Tentokrát píše, že v roce 2019 získala informaci o smrti dalšího. „Další dva stále na území konfliktu v Sýrii zůstávali, o několika zbylých nezískala BIS aktuální informace,“ stojí v aktuální zprávě.
Ve výroční zprávě za rok 2017 BIS uvedla, že počet zahraničních bojovníků s vazbou na ČR, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, stoupl na 11. Dva z nich byli čeští občané. Podle zprávy o projevech extremismu v roce 2018, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra, eviduje policie takových osob 16, z toho čtyři české občany.
Návrat bojovníků podle BIS dlouhodobě znamená riziko ve vztahu k radikalizaci muslimské komunity. „V roce 2019 však BIS nezískala žádné informace o návratech bojovníků na území ČR a zároveň podle dostupných informací nikdo další z ČR do válečných zón neodcestoval,“ píše kontrarozvědka.
Loňskou situaci v oblasti terorismu a islamistické radikalizace hodnotí BIS jako klidnou. Nezískala poznatky, že by se území ČR stalo logistickou či ideologickou základnou mezinárodního islamistického terorismu. „V souvislosti s vývojem v zahraničí a stále intenzivněji vnímanou potřebou včasně identifikovat osamělé, samostatně radikalizované aktéry však BIS prověřovala zvýšený počet osob, které byly hodnoceny jako potenciální nositelé teroristického rizika,“ dodává BIS.
Ve srovnání s rokem 2018 zaznamenala BIS úbytek otevřeného sympatizování s tzv. Islámským státem mezi sunnitskými muslimy, uvedla. „Hlavní příčinou byla územní porážka islamistického chalífátu a s tím spojená ztráta jeho atraktivity,“ stojí ve výroční zprávě. BIS dodává, že v roce 2019 nebyly identifikovány osoby představující bezprostřední hrozbu pro bezpečnost ČR.
Hlavní faktory, které mohly podněcovat radikalizaci muslimské komunity v ČR, zůstaly podle BIS stejné jako v předchozích letech. „Byly jimi zejména ideologická propaganda ze zahraničí, trvající islamofobní tendence v části české společnosti a také zahraniční události spojené s islámským světem,“ uvádí BIS. Za příklad dává útok na mešity v novozélandském Christchurchi.
Loni pokračoval také program pro libyjské veterány, v jehož rámci do českých lázeňských zařízení každoročně na náklady libyjské vlády přijíždějí desítky až stovky lidí. „S ohledem na rizika, která tento program přinášel, byla v rámci meziresortní spolupráce přijata preventivní opatření k včasné detekci rizikových osob mezi potenciálními pacienty a jejich doprovodem,“ uvádí BIS. I přesto přetrvávalo riziko využití léčebného programu k jiným účelům i riziko vstupu islamistických radikálů do ČR, dodává.
BIS také píše, že věnovala pozornost činnosti íránských zpravodajských služeb, jejichž agresivita v Evropě roste. V roce 2018 připravovala íránská zpravodajská služba MOIS podle BIS pumový útok na konferenci opoziční organizace Lidoví mudžáhedíni ve Francii. „Útok organizoval íránský diplomat působící v Rakousku. BIS v roce 2019 prověřovala dřívější cesty tohoto Íránce do ČR,“ uvedla. Skupina Lidoví mudžáhedíni bojuje proti íránské republice od jejího vzniku v roce 1979. Íránský režim ji vnímá jako teroristickou.
Zneužití státních zakázek
Bezpečnostní a informační služba dále varuje před rizikem zneužití velkých státních zakázek ve prospěch firem či států. Konkrétní projekty tajná služba ve své výroční zprávě za minulý rok neuvádí, kontext ale směřuje k plánům na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany či k výstavbě mobilní sítě páté generace (5G).
BIS ve zprávě uvádí, že se loni věnovala několika ekonomicky významným projektům, které se týkaly zajištění energetické a kybernetické bezpečnosti či posilování konkurenceschopnosti ekonomiky. Konkrétní projekty tajná služba nezmiňuje, uvádí ale, že kvůli svému ekonomickému rozsahu měly vliv na zajištění politické nezávislosti či suverenity České republiky. Dá se tak předpokládat, že zpráva má na mysli rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech nebo vybudování mobilní sítě 5G.
Za nejvýraznější riziko BIS považuje, že by se těchto projektů zúčastnily subjekty, které by mohly chtít zneužít svého postavení pro své cíle nebo třeba pro dosažení zájmů jiných států. Tajná služba se obává třeba zneužití velkého objemu citlivých informací nebo vytvoření závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele.
„Za problematické lze ve smyslu popsaných rizik považovat především subjekty pocházející ze zemí, kde má státní administrativa možnost prosazovat své zahraničněpolitické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy tamních společností, a to i soukromých,“ uvedla BIS. Žádnou zemi konkrétně nejmenovala. Od bezpečnostních expertů již delší dobu zaznívá varování před možností zapojení ruských či čínských státních firem do dostavby jaderných elektráren. Poukazují na to, že mohou nabízenou cenu podhodnotit a v budoucnu zneužívat svého postavení. V případě vybudování mobilní sítě 5G se varování týká účasti čínské firmy Huawei.
Kontrarozvědka také varuje před rizikovými zahraničními investicemi. Původ investora v zemi s autoritářskými rysy považuje za jeden z důležitých rizikových faktorů investice.
BIS dále ve zprávě uvádí, že především v energetice, zdravotnictví nebo v telekomunikacích sledovala intenzivní snahu „významných účastníků trhu“ ovlivnit ve svůj prospěch legislativní proces, personální obsazení nebo fungování kontrolních orgánů. Podle tajné služby neporušovali zákon, ale „flagrantně překračovali hranice běžného lobbingu“.
„Mezi nejčastěji používané postupy patřilo zkreslování původu podkladů s cílem vytvořit zdání jejich objektivity, vyvolávání nedůvodných obav z negativních důsledků pro rozhodující osoby nebo snaha promlouvat do personálního obsazení klíčových úřadů,“ uvedla BIS.
Poukazuje i na kartelové dohody, které u státních zakázek závažně ohrožují ekonomické zájmy státu. Stát měl podle BIS jen omezené možnosti, jak proti tomu zasáhnout, i když o nich měl povědomí. Poukazuje na to, že se kartelové dohody obtížně dokazují a že by vyřazení klíčových dodavatelů například pro strategickou infrastrukturu mohlo mít závažné důsledky. BIS poukázala také na negativní následky starších nevýhodných smluv státu se soukromými firmami. Týkaly se především IT projektů nebo pohledávek souvisejících se státní podporou exportu.
Kvůli nedbalosti, korupci a klientelismu stát nebo jeho společnosti loni podle BIS čelily únikům citlivých informací, nákupu nepotřebných či předražených služeb a zboží nebo nevýhodným prodejům a pronájmům. „BIS například informovala o několika případech dlouhodobě budovaných vztahů mezi soukromým dodavatelem a veřejným zadavatelem, který byl založen především na osobních přátelských vazbách rozhodujících osob,“ uvedla zpráva. Dotyčný tak podle tajné služby přehlížel třeba pochybení dodavatele nebo neuplatňoval sankce. Motivací zástupců státu při tom nebyla „zjevná korupce“, ale snaha zjednodušit si práci.
Střely na ropná zařízení měly kopie českých motorů
Střely využité k loňským zářijovým útokům na ropná zařízení Abkajk a Churajs v Saúdské Arábii podle analýz obsahovaly kopie českých motorů sestavené reverzním inženýrstvím. Vyplynulo to z analýzy trosek. Stroje podle kontrarozvědky využívaly i některé komponenty z originálních motorů. Šetření nebylo v roce 2019 uzavřeno, dodala BIS.
Ropná zařízení společnosti Saudi Aramco se stala terčem útoků bezpilotních letounů. Následné požáry vedly ke snížení produkce ropy o 5,7 milionu barelů denně. K útokům se přihlásili šíitští povstalci bojující proti ústřední vládě v Jemenu, kterou podporuje Západ a mezinárodní koalice v čele se Saúdskou Arábií. Západní země se shodly, že za útoky je odpovědný Írán.
Agentura AP loni v září s odvoláním na analytiky uvedla, že střela nalezená na místě útoku disponovala proudovým motorem české výroby TJ100. Společnost První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš ze skupiny PBS Group poté odmítla, že by se mohlo jednat o její motory, byla přesvědčena, že se jedná o kopie. Podle BIS šlo o kopie sestavené díky reverznímu inženýrství. „Kopie využívaly některé komponenty originálních motorů. Šetření případu nebylo v roce 2019 uzavřeno,“ uvedla BIS.
Rizikové státy jako KLDR, Sýrie, Írán nebo Pákistán loni podle BIS pokračovaly ve svých snahách o to, aby si skrytě obstaraly položky, jejichž pohyb se mezinárodně hlídá, aby se zabránilo šíření zbraní hromadného ničení. „Za tím účelem využívaly méně známé nebo účelově založené obchodní společnosti a reexportní trasy přes třetí země, přičemž platby strukturovaly tak, aby maximálně ztížily jejich identifikaci,“ uvádí kontrarozvědka.
Vedle útoku na Abkajk a Churajs zmiňuje BIS i starší případ, který byl loni zveřejněn. Šlo o pokus vyvézt motory pro tanky a bojová vozidla z ČR do KLDR. Do země se měly dostat přes Moldavsko, kde byly označeny jako rybářské motory, a Ukrajinu, kde měly být označeny jako motory pro generátory. „Obchod zajišťovaly bankovní instituce z několika zemí. Na základě poznatků BIS k vývozu motorů do KLDR nedošlo,“ stojí ve zprávě.
BIS uvádí také poznatky o snahách obcházet mezinárodní sankční opatření proti Íránu, Rusku, státům Blízkého a Středního východu, jihovýchodní Asie a kavkazským nebo africkým zemím. „V dalších případech BIS informovala o zájmu o vojenský materiál, zbraně a výbušniny nebo o speciální komponenty využitelné k vývoji a výrobě například bezpilotních systémů ze strany Číny, Ruska a dalších zemí s nestabilním a represivním režimem nebo zemí, v nichž probíhají ozbrojené konflikty,“ píše BIS.
Kyberútoky na zastupitelské úřady i MZV
V loňském roce byly odhaleny dva případy, kdy hackeři pronikli do sítě zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí. Při vyšetřování dřívějšího útoku na ministerstvo zahraničních věcí pak byl nalezen i malware připisovaný kyberšpionážní skupině spojované se státním aktérem, uvedla dále BIS.
Kontrarozvědka před rokem uvedla, že v roce 2018 vyšetřovala napadení neutajované sítě ministerstva zahraničí pravděpodobně ruskými aktéry. „V průběhu roku byla odhalena pokračující kompromitace zmíněné sítě i malwarem připisovaným kyberšpionážní skupině jiného státního aktéra,“ stojí ve výroční zprávě v kapitole „ruské a čínské kyberšpionážní aktivity“.
Kyberútoky státních aktérů se nevyhnuly ani zastupitelským úřadům ČR v zahraničí. „V roce 2019 byly odhaleny dva případy jejich kompromitace,“ uvádí BIS.
Kontrarozvědka se loni podle své výroční zprávy podílela i na prověřování informační infrastruktury jedné z českých diplomatických misí při mezinárodní organizaci. „Nejméně jedno zařízení bylo na konci roku 2018 kompromitováno v rámci intenzivní celosvětové vlny útoků kyberšpionážní kampaně cizího státního aktéra, s vysokou pravděpodobností opět Ruské federace,“ stojí ve zprávě.
Za nakažením bylo podle BIS otevření textového dokumentu v příloze útočného phishingového e-mailu. „Podrobná analýza ukázala, že kompromitované zařízení bylo již v předchozích letech napadeno i malwarem spojovaným s kyberšpionážní skupinou jiného státního aktéra.
BIS připomněla i sofistikovaný pokus o kyberšpionáž zaměřenou na firemní produkty výrobce antivirových programů Avast. Firma loni oznámila, že na odvrácení útoku spolupracovala s policií a BIS. „V září 2019 získala BIS informaci o průniku pravděpodobně čínské kyberšpionážní skupiny do infrastruktury antivirové společnosti Avast. Na základě podnětu BIS začala firma extenzivně auditovat celou svou vnitřní síť a odhalila závažnou kompromitaci,“ píše kontrarozvědka. Podle BIS to umožnilo Avastu přijmout rozsáhlá opatření a ochránit data uživatelů.
Nejčastějším způsobem útoků ze strany státních aktérů jsou podle BIS phishingové e-maily, které obsahují nebezpečnou přílohu. „Tímto způsobem se útočníci snažili o doručení škodlivého kódu do zařízení uživatele bez jeho významného přičinění. V jednom případě bylo zaznamenáno také využití skrytého prvku přímo v samotném těle phishingového e-mailu, jehož cílem bylo stažení škodlivého kódu z odkazu, který nebyl pro uživatele viditelný,“ dodává BIS.
Problém s omezením ruských špionů
Účinné omezení činnosti příslušníků ruských tajných služeb v Česku je mimořádně obtížné kvůli dlouhodobě velkému rozdílu ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska v druhé zemi.
Počty příslušníků ruských zpravodajských služeb s diplomatickým krytím zůstávají v ČR již několik let relativně stabilní, píše česká kontrarozvědka.
BIS uvedla, že v předchozích letech registrovala snahu ruského ministerstva zahraničních věcí a civilní rozvědky ovládnout dění v ruskojazyčné komunitě v Česku, zejména skrz podporu prokremelské části diaspory. „V roce 2019 ruská státní moc na tomto poli utlumila činnost,“ píše česká kontrarozvědka. Přechod od státem kontrolovaných či řízených aktivit k živelné nátlakové činnosti zapadá podle BIS do vzorců ruských nekonvenčních praktik.
BIS v posledních letech opakovaně upozorňovala, že naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Česku je dlouhodobým bezpečnostním problémem a vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci. Stejně jako před rokem v aktuální zprávě zmiňuje, že v Česku vyvíjeli loni činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb. Počet zpravodajců s diplomatickým krytím zůstává v ČR již několik let relativně stabilní, dodává kontrarozvědka.
Účinně omezit činnost ruských zpravodajců v Česku bylo loni i nadále „mimořádně obtížné“ z důvodu dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska, konstatuje BIS. „Aktivity důstojníků pracujících pod diplomatickým krytím v rámci ruské diplomatické mise se přirozeně zaměřovaly především na prosazování ruských zahraničněpolitických zájmů, na zajišťování pozitivního obrazu Ruska v ČR a na propagaci názorů a postojů Kremlu,“ uvádí BIS.
Rusko podle BIS v roce 2019 začalo sázet na živelnou nátlakovou činnost. V takovém případě podle BIS dá představitel ruské státní moci najevo, co si přeje. „A proxy (zástupní) aktéři mimo struktury ruské státní moci následně z vlastní iniciativy vykonají aktivity v souladu s předpokládanou vůlí či přáním ruské státní moci. Zásadním psychologickým prvkem je v těchto situacích kolektivní přesvědčení proxy aktérů, že je třeba ‚něco dělat‘,“ uvádí BIS. Tento postup považuje BIS za rizikový. „A to zvláště, pokud by se počet takových iniciativních aktérů, jak z řad ruskojazyčné komunity, tak z řad českých občanů, v budoucnosti zvyšoval,“ píše.
Podle BIS se loni oproti předchozímu roku nijak zásadně nezměnilo spektrum činnosti proruských aktivistů v Česku. Označuje tak prorusky smýšlející osoby, které „svými aktivitami vědomě či nevědomě přímo napomáhají cizí moci“. „Proruští aktivisté stále intenzivně a systematicky vystupovali proti politickému uspořádání ČR a členství v EU a NATO. Témata, která ve veřejném prostoru nastolovali a šířili, se i nadále významně překrývala s agendou prosazovanou Ruskem,“ píše BIS.
V druhé polovině roku 2019 byl hlavním tématem prokremelského spektra aktivistů boj proti záměru vedení Prahy 6 odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva. „Do akcí, které následovaly po zakrytí sochy plachtou a kritice vedení Prahy 6 ze strany ruského velvyslanectví, se zapojilo široké spektrum aktivistů, kteří události využili k vlastní propagaci,“ uvádí BIS. Socha maršála, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980 a byla odstraněna letos v dubnu.
Zpravodajci využívají otevřenost Česka
Čínské zpravodajské služby v loňském roce využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic. Intenzita čínských zpravodajských aktivit v Česku podle kontrarozvědky nezaostává za ruskými. Rusko však usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, zato čínským cílem je, aby ostatní národy uznaly legitimitu čínských zájmů a přiznaly zemi respekt.
Čínské zpravodajské služby loni při své činnosti využívaly tradiční krytí jako diplomaté, novináři či akademici, ale i moderní zpravodajské metody, píše BIS. „Zajímaly se o rozličné obory a využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic,“ stojí ve výroční zprávě. Čínští zpravodajci se podle kontrarozvědky loni také intenzivně angažovali v české akademické sféře.
Zájem čínských zpravodajců cílil podle BIS na technologická témata, vojenství, bezpečnost, infrastrukturní projekty, zdravotnictví, ekonomiku, životní prostředí, ale i témata mezinárodní i domácí politiky. „Na území ČR byli v roce 2019 aktivní zejména příslušníci civilní rozvědky MSS a vojenské rozvědky MID. Stranická organizace Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny v českém prostředí na jedné straně navazovala oficiální styky, na straně druhé k plnění svých cílů využívala metod zpravodajské práce,“ uvádí BIS.
Číňané se v Česku pokoušeli ovlivňovat veřejné mínění, šířit propagandu a budovat pozitivní obraz Číny prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování mediálního obsahu, dodává kontrarozvědka. „Šíření pozitivních článků o Číně mělo za cíl nejen budovat čínským aktivitám nakloněné prostředí a otevírat dveře pro čínskou expanzi, současně ale mělo působit i na čínské čtenáře, jelikož texty bývaly otiskovány v čínských periodikách a prezentovány jako názor českých zavedených médií, potažmo jako stanovisko celé ČR,“ dodává BIS.
Kontrarozvědka píše, že čínští zpravodajští důstojníci oslovují své cíle nejčastěji v Číně či třetí zemi. Pozvání na školení a konference hrazené čínskou stranou, nabídky na výměnu studentů a vědeckých pracovníků tak mohou sloužit k oslovení akademiků. „Pokud nedojde přímo ke zpravodajskému oslovení, může ČLR zahrnout účast na rozličných platformách spolupráce do svého propagandistického narativu, anebo alespoň využít závazků, které za čínské pohostinství vzniknou,“ dodává BIS.
Intenzita čínských zpravodajských aktivit podle BIS nezaostává za ruskými. Aktivity těchto dvou zemí monitorovala loni BIS prioritně, věnovala se ale všem zpravodajským službám, které v Česku působí proti zájmům země. Zmiňuje například monitorování vietnamské činnosti či zájem o íránskou činnost v rámci boje proti terorismu.
Extremisté postrádali témata
Tradiční extremistická uskupení ani v loňském roce nenašla témata, kterými by se jim podařilo mobilizovat své příznivce a veřejnost. Vzhledem ke své nevýznamnosti tak nepředstavovala hrozbu pro ústavnost v Česku. Podle kontrarozvědky pokračovalo šíření dezinformací, jeho představitelé se v té souvislosti pokoušeli označení za dezinformátory zbavit a legitimizovat své názory prostřednictvím zavedených médií.
BIS v předchozí zprávě uvedla, že tradiční extremistická scéna stagnuje, v loňském roce to podle aktuální zprávy bylo podobné. „Již několik let se nachází v krizi. Existující skupiny štěpí a oslabuje vnitřní názorová roztříštěnost i řada osobních animozit,“ stojí ve zprávě. Extremisté tak nejsou schopni získávat podporovatele a jejich aktivity upadají.
Kontrarozvědka upozorňuje na to, že extremistům dlouhodobě chybí témata, kterými by aktivizovali lidi. „Tento stav je mimo jiné důsledkem postupné proměny veřejné debaty a zvýšené tolerance veřejnosti k projevům nenávisti, která umožnila dalším politickým subjektům opanovat prostor, v němž se dříve realizovali extremisté,“ uvádí BIS.
Tradiční extremistickou scénu výrazněji mobilizovalo jen dění kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6. „Na demonstracích za její zachování participovali stoupenci marxisticko-leninského spektra spolu s dalšími aktivisty proruské a dezinformační scény,“ napsala BIS. Socha maršála, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980 a byla odstraněna letos v dubnu.
Dařilo se dezinformacím
V Česku se podle BIS loni šířilo manipulativní zpravodajství i dezinformace, což způsobilo mimo jiné polarizaci společnosti. V posledních letech se etablovala stabilní „dezinformační scéna“ složená z médií, která se prezentují jako nezávislá či alternativní. Jejich protagonisté se nyní podle BIS snaží zbavit „přívlastku dezinformační“ skrze tradiční a zavedená média. „Tyto aktivity lze interpretovat jako přirozenou součást širšího trendu, který lze popsat jako snahu posunout konspirační teorie, proruské narativy a protizápadní postoje z okraje mediálního spektra do jeho středu,“ stojí ve zprávě.
Podle BIS byl v období loňských voleb do Evropského parlamentu patrný nárůst zpravodajství s tendenčními narativy, které byly zejména proruské a zaměřené proti EU či migraci. „BIS nezískala žádné informace, které by svědčily o ohrožení integrity volebního procesu domácími aktéry, ani ze strany cizí moci,“ stojí v dokumentu.
Reálnou bezpečnostní hrozbu podle BIS loni neznamenala ani domobranecká uskupení. „Mobilizačním tématem se pro jinak pasivní domobraneckou scénu stalo zveřejnění záměru ministerstva vnitra navrhnout právní úpravu, která by zakázala vytváření a organizování ozbrojených paramilitárních skupin,“ stojí ve výroční zprávě. Návrh přiměl některá uskupení k prohloubení spolupráce. BIS očekává, že skupiny budou vyvíjet snahu vyhnout se finančním či jiným postihům.
