Pravidla pro změnu pohlaví nejsou podle správního soudu protiústavní. Současná právní úprava v Česku poskytuje přiměřené prostředky, jak cíle dosáhnout, i když ne bez rizik a útrap, tvrdí soud.
Nejvyšší správní soud zároveň připustil, že společenské vnímání problematiky se může v budoucnu změnit. Nyní však prý lze po lidech, kteří chtějí změnit pohlaví zakódované v rodném čísle z mužského na ženské, spravedlivě požadovat, aby podstoupili operaci, která jim znemožní zplodit svými mužskými pohlavními orgány dítě.
Soud konkrétně posuzoval případ člověka, který se narodil do mužského těla, subjektivně se však nehlásí ani k mužskému, ani k ženskému pohlaví. Požadoval změnu rodného čísla z mužského na neutrální či ženské. Ministerstvo vnitra úpravu neprovedlo, protože žadatel nepodstoupil změnu pohlaví včetně chirurgického zákroku. Soudy potvrdily správnost postupu vnitra.
Muž se bránil u soudu
Následovala správní žaloba, kterou Městský soud v Praze zamítl. Vnitro podle městského soudu postupovalo v souladu se zákonem. Názor městského soudu nyní stvrdil i Nejvyšší správní soud. Zmínil, že ve společenské realitě současného Česka je pohlaví vnímáno jako něco objektivního, co jedince charakterizuje vcelku jednoznačně a pro vnějšího pozorovatele dobře určitelně.
Lidé by mohli měnit pohlaví bez operace, navrhlo ministerstvo spravedlnosti |
Nesoulad mezi zjevným a subjektivně pociťovaným pohlavím není potlačovaný, ale je považovaný za anomálii, která může být řešena právním institutem změny pohlaví s předem daným postupem. Společnost si tak podle soudu zákonnou úpravou hlídá, aby ve věcech pohlaví byl právní pořádek, protože rozlišování podle pohlaví přikládá velký význam.
„V podmínkách České republiky je takovéto pojetí pohlaví natolik zakořeněno a považováno za normální, žádoucí, ’přirozené’ a tvořící jeden ze základních kamenů společenského uspořádání, že od něho nelze ustoupit cestou soudního rozhodnutí ani v případech, jaké byly připuštěny judikaturou Evropského soudu pro lidská práva či německého Spolkového ústavního soudu,“ uvedl soudce zpravodaj Karel Šimka.
Možné zvýšení životního komfortu jednotlivců by podle NSS vytvářelo příliš velké riziko v podobě hrozby zpochybnění základních parametrů dosavadního „normativního řádu“.
Náhled společnosti na pojetí právního pohlaví se podle NSS může v budoucnu měnit, stejně jako se měnilo postavení žen, vnímání homosexuality, význam rasy, národnosti či náboženství. Soud ale trvá na tom, že není jeho rolí, aby změnu náhledu urychloval svou judikaturou. Trend připuštění jistých rysů subjektivity pohlaví, jak se projevil u Evropského soudu pro lidská práva, je podle správního soudu zatím příliš čerstvý a nejednoznačný.
Nizozemsko vydalo první genderově neutrální pas, u pohlaví je uvedeno X |
Ministerstvo spravedlnosti přitom loni připravilo změnu zákonů, po které by už sterilizace nemusela být zákonnou podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Přivítala to veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, šlo o jedno z jejích legislativních doporučení.
„Důsledkem (současné) právní úpravy jsou zejména praktické problémy v životě trans lidí, kteří chirurgický zákrok z vážných či osobních důvodů podstoupit nemohou či nechtějí, a úplné úřední změny pohlaví tudíž nemohou dosáhnout,“ uvedla tehdy Šabatová.
