Mezi řečníky byli dále filozof Václav Němec, básník Pavel David, dokumentarista, režisér, kameraman a producent Martin Vadas nebo disident a později důstojník Bezpečnostní informační služby Vladimír Hučín. Akce začala s 25minutovým zpožděním kvůli problémům se zvukovou technikou.
O dalším protestu na témže místě, který je naplánován na 15. srpna od 18:00 a který je namířen „proti politické tísni u nás i ve světě“, informoval na závěr akce místopředseda Klubu angažovaných nestraníků Bohuslav Hamáček.
Účastníci demonstrace chtěli mimo jiné poukázat na neschopnost premiéra Andreje Babiše (ANO) řídit stát v demokratickém systému a čelit soustavnému posouvání moci od vlády směrem k prezidentovi, které je podle nich v rozporu s ústavou. Lidé měli transparenty jako „Nejsme ani ruská, ani čínská kolonie“, „Pravda musí zvítězit nad Zemanovou nenávistí“ nebo „Pane prezidente Zemane, objížďka končí, vraťte se do ústavy“. K vidění byly vlajky České republiky i Evropské unie.
„Víc jak polovina občanů, voličů v České republice není na jeho (Zemanově) straně. Polarizace je jeho dílo. Andrej Babiš prohrává s ním. Nemusíme vyhrát zítra ani pozítří, ale nesmíme prohrát,“ řekl Gál. „Normální společnost potřebuje konflikty. Společnost bez konfliktů je mrtvá. Demarkační linie je hrozba násilí. To je ta hranice, za kterou je třeba se postavit tvrdě. My své protivníky známe. Náš protivník je primitivní nacionalismus,“ doplnil.
„My bychom samozřejmě všichni byli nejradši někde u vody nebo na chalupě. Ale ono nám to nedá, protože my máme nejenom právo, ale také morální povinnost protestovat ve chvíli, kdy se politik chová způsobem nehodným svého úřadu, kdy překračuje své pravomoci, kdy porušuje ústavu, na kterou přísahal,“ uvedl Němec.
„Neprotestujeme proti výsledku voleb. Protestujeme proti prezidentovi, který se chová způsobem, který není slučitelný s úřadem prezidenta demokratického státu,“ dodal filozof ve své řeči. Oba se shodli na tom, že problémem jsou také sněmovní strany KSČM a SPD. Vadas a Hučín kritizovali mimo jiné zvolení bývalého ministra vnitra a někdejšího ředitele civilní rozvědky Františka Bublana do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
Iniciativa pořádala protest také 23. července. Jeden z organizátorů, překladatel a bývalý diplomat Fedor Bruoth tehdy řekl, že iniciativa fandí senátní ústavní žalobě na Zemana. Poděkoval Senátu, že návrh žaloby 24. července schválil. Návrh je postaven na tom, že prezident svými skutky porušuje ústavu.
K Ústavnímu soudu návrh doputuje jen v případě, že by jej podpořila i ústavní většina poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM či SPD, to není pravděpodobné. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.
