ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Od rituálu k závislosti. Dnes se ve světě předhánějí v alternativách cigaret

  • 13
Mezi legálními návykovými látkami si dlouhodobě drží první příčku cigarety. Nebylo tomu tak vždy. Původní obyvatelé Ameriky totiž přikládali tabáku zcela jinou roli a až v 19. století se kouření stalo zavedeným rituálem. A teprve druhá polovina 20. století přinesla nezvratné důkazy o jeho škodlivosti a dnes se státy pokoušejí obrátit kuřáky na zdravější alternativu.

Již v roce 1993 přišel historik Jordan Goodman v knize Tobacco in History: The Cultures of Dependence s hypotézou, že všechna společenství, která kdy tabák užívala, vykazovala jistou míru závislosti. Přesto na počátku všeho dnes známý zlozvyk nestál.

Závislosti v Česku

V kultuře Nového světa představoval silný a tmavý tabák jednu ze základních látek při provádění šamanských rituálů a společenských obřadů. Je zřejmé, že užívání tabáku u původních obyvatel Ameriky tak mělo mnohem obřadnější roli než v dnešním moderním světě. Tabák, který se obvykle kouřil, ale také žvýkal, pil, užíval ve formě šňupacího tabáku, nebo dokonce podával jako klystýr, považovali za prostředek umožňující komunikaci s nadpřirozeným světem.

Tabák přivezl do Evropy Kryštof Kolumbus na konci 15. století. Praxi kouření tabáku si však osvojila většina námořníků vracejících se z Ameriky do různých přístavů v Evropě a celý svět prozatím věřil, že tabák je všelék a nová bylina, kterou lze začlenit do západních lékařských tradic.

Šamanské rituály byly děsivé, ale zázrak, říká výtvarník a terapeut Huptych

Tomuto mínění výrazně napomáhala i záštita panovníků. Například na dvůr Kateřiny Medicejské přinesl tabák Jean Nicot de Villemain (odtud název nikotin a botanický název tabáku Nicotiana tabacum) v roce 1560, aby královně ulevil od migrény. Podobně tomu bylo i na dvoře Alžběty I.

Díky dostupnosti levných hliněných dýmek se tabák stal v Anglii masově rozšířeným artiklem již v roce 1670, a výroba dýmek se rychle rozšířila po celé Evropě. Na popularitě získávalo také šňupání tabáku. V polovině 19. století už se kouření svižně transformovalo do celosvětově zavedeného rituálu.

Cigarety vždy a všude

Cigarety, původně ručně vyráběné luxusní zboží, zažily revoluci díky stroji na jejich rolování. Ten si nechal v roce 1880 ve Spojených státech patentovat Američan James Bonsack. Tabák se tak proměnil v relativně levnou komoditu a začali ho kouřit i dospívající, především chlapci. Na tento první alarmující a negativní jev sice některé spolky upozorňovaly, snahu však rychle smetla první světová válka.

V zákopech se cigarety kouřily snadněji než dýmky a tabákové společnosti, armáda, vlády a noviny organizovaly stálé zásobování vojáků cigaretami. Měly ulevit od fyzického i psychického vyčerpání.

Hitler zakázal "nadlidem" cigarety. Němci je poprvé spojili s rakovinou

V roce 1950 už kouřila cigarety přibližně polovina obyvatel průmyslově vyspělých zemí. Kouření se stalo přijatelnou formou společenského chování ve všech oblastech života, v práci, v domácnosti, v barech i v kině a reklamní agentury se snažily ukázat celou škálu volnočasových aktivit, které byly doplněny pouze cigaretou.

Důkazy o škodlivosti a hledání alternativ

Jedny z prvních důkazů o škodlivosti kouření a jeho souvislosti s rakovinou plic přednesli v roce 1950 britští statistici Austin Bradford Hill a sir Richard Doll a také americký lékař německého původu Ernst L. Wynder.

Pro mnohé z kuřáků to byl šok. Ukázalo se ovšem, že i přes nepopiratelné důkazy o škodlivosti kouření je pro ně velmi těžké se ho vzdát. Kuřáky už samozřejmě ovlivňovala fyzická závislost a v posledních letech dvacátého století také reklama a popírání tabákového průmyslu.

Jsem alkoholik, říká každý desátý Čech v exkluzivním průzkumu o závislostech

Někteří hráči na trhu s cigaretami však vycítili příležitost a začali vytvářet alternativy k běžné tabákové směsi zabalené v cigaretovém papírku. V 60. letech 20. století dokonce zahájili sami výrobci cigaret rozsáhlý výzkum s cílem vytvořit „bezpečnou cigaretu“.

Chtěli odstranit toxiny z běžných cigaret, aniž by se změnila chuť nebo zážitek z kouření. Memoranda z tohoto období ukazují, že někteří vedoucí pracovníci tabákových společností měli skutečný zájem nejen na zisku, ale i na tom, aby jejich výrobky byly zdravější.

Švédský premiant? Na paty mu šlape Island

Dnes se přístup ke kouření cigaret v jednotlivých zemích liší. Například Švédsko se díky své alternativě bude moct velmi brzy prohlásit za nekuřáckou zemi. Cigarety kouří pouhých 6 procent jeho obyvatel, a pomyslná hranice 5 procent, která je pro oficiální prohlášení stanovena Evropskou unií, už je na dosah. Jak je to možné? Odpověď je „snus“.

Švédský snus - žvýkací tabák v sáčcích.

Švédská varianta suchého šňupacího tabáku. Porcuje se do sáčků, které Švédové umisťují pod horní ret. Na rozdíl od klasického žvýkacího tabáku nevyžaduje plivání. Uvolněný nikotin se přes tenkou kůži dásní vstřebává do krevního oběhu. Ve Švédsku je navíc snus regulován jako potravinářský výrobek a z tohoto důvodu jsou všechny jeho složky uvedeny na etiketě balení.

Jeho užívání je ovšem kontroverzní a společnost rozděluje na dva tábory. Jedni tvrdí, že to není zdaleka tak dobrá alternativa, protože i snus je vysoce návykový a je spojován s rakovinami ústní dutiny. Poslední velká studie, publikovaná v International Journal of Cancer v roce 2017, však přímou souvislost neprokázala. „Zdá se, že užívání snusu nemá vliv na vznik rakoviny slinivky břišní,“ stojí v závěru studie.

Druzí odkazují na jasná fakta: Ve Švédsku, kde je kouření relativně neobvyklé, je počet úmrtí souvisejících s rakovinou plic velmi nízký. Jedním závěrem je, že je to výsledek dlouhé tradice užívání snusu.

Žvýkací tabák jako trend mezi dětmi. Může přitom vést k rakovině

Island zcela zakázal prodej na viditelných místech

Ambiciózní pětiprocentní hranici do roku 2030 si stanovila i Velká Británie, která v dubnu tohoto roku představila iniciativu „swap to stop“. V rámci tohoto celosvětově prvního národního programu dostane každý pátý kuřák v Anglii startovací sadu na vapování a také psychologickou či jinou podporu, která mu pomůže přestat s kouřením. Momentálně v Anglii kouří cigarety 13 procent populace, píše Reuters.

Elektronické cigarety chce ale omezovat u mladistvých. Ti jim holdují stále víc. Momentálně tak brtiská vláda bojuje i proti nelegálnímu prodeji elektronických cigaret osobám mladším 18 let. Údaje ze zdravotnictví totiž ukazují, že v roce 2021 použilo elektronické cigarety 9 procent jedenácti až patnáctiletých.

Vláda chce také konzultovat zavedení povinných příbalových letáků do krabičky cigaret a velkou novinku je též pomoc těhotným kuřačkám. Tamní ministr zdravotnictví Neil O’Brien prozatím hovoří o jejich finanční podpoře až do výše 400 liber.

Poslanci schválili zákaz prodeje nikotinových sáčků dětem do 18 let

Druhé místo mezi premianty v omezení kouření patří Islandu. Eurostat tento úspěch přisuzuje, stejně jako u prvního Švédska, alternativě v podobě snusu. Kouření cigaret přetrvalo na severském ostrovním státu prakticky jen u starších lidí. Mladá generace už dává přednost právě sáčkům.

Island navíc dlouhodobě zakazuje kouření na většině veřejných míst. Zcela zakázal tabákovou reklamu i propagaci, a to jako první země na světě, v roce 1971. Od roku 2001 také platí, že veškeré tabákové výrobky nesmí být v prodejnách na viditelném místě.

Za Island se podle Eurostatu dále řadí Norsko, Finsko či Lucembursko. Úspěch severských zemí tkví zejména v náhražce ve formě snusu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video