Neřestí číslo jedna je kouření – na něm je závislých 29,5 procenta respondentů, přičemž o něco více kouří muži. Většina z nich, celkem 22,5 procenta, kouří několikrát za den. Zhruba stejný podíl lidí se kvůli tomu cítí podle svých slov provinile a více než 63 procent by s kouřením rádo přestalo.
„To může mít souvislost s okolím respondentů, protože ze všech závislostí okolí právě kuřákům nejvíce připomíná, že by bylo vhodné tento konkrétní zlozvyk omezit,“ uvedl generální ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Podobné výsledky potvrzuje i Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. „Jedinou populační skupinou, kde pozorujeme dlouhodobý pokles podílu kuřáků, jsou mladí dospělí, tedy lidé do pětadvaceti let. Jedním z vysvětlení je nárůst popularity alternativních nikotinových výrobků, elektronických cigaret a zahřívaného tabáku, ale i nikotinových sáčků,“ uvedla Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Pro mladé lidi jsou totiž atraktivní obaly těchto výrobků, příchutě, ale i to, že jsou povolené v místech, kde jsou tradiční cigarety zakázány.
Podle průzkumu nikotinovou náhražku za poslední měsíc vyzkoušela už skoro desetina lidí. Mezi nimi suverénně vedou elektronické cigarety, které si dopřává téměř 73 procent uživatelů náhražek. Z hlediska škodlivosti pro zdraví je lékaři hodnotí lépe, protože neobsahují tabák a zahřívají se na nižší teplotu. O poznání hůře na tom jsou kuřáci zahřívaného tabáku.
„V cigaretovém kouři je pět až sedm tisíc škodlivých látek, z toho asi stovka je opravdu kancerogenních. Z této stovky vdechuje konzument asi polovinu v menší míře, ale druhou polovinu naopak ve vyšším množství než kuřák cigarety,“ říká Eva Králíková, vedoucí Centra léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.
Zahřívaný tabák sice nedráždí ke kašli, ale závislost podle Evy Králíkové vzniká ještě snáze než u cigaret. V důsledku kouření u nás předčasně umírá kolem 16 tisíc lidí ročně, což je přibližně šestina či sedmina všech úmrtí.
Druhou nejrozšířenější neřestí je v tuzemsku alkohol. Každý desátý člověk se v průzkumu přiznal, že je na pití závislý.
Velké rozdíly jsou však u alkoholu – na rozdíl od kouření – mezi muži a ženami. Za poslední měsíc se ke konzumaci alkoholu dostalo přes 84 procent mužů a necelých 78 procent žen. Vyloženě závislost přiznalo 17,2 procenta mužů a pouhých 4,5 procenta žen. Celkem 5,5 procenta mužů dokonce pije alkohol několikrát za den (a jen necelé procento žen). Mnohem více žen se hlásí k tomu, že si dají alkohol pouze výjimečně. Rozdíly mezi muži a ženami se však dle adiktologů rychle stírají.
„Ženy pijí stále více rizikově a ve větším množství, a navíc to často kombinují s léky,“ popsal MF DNES Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice. Hranice škodlivosti se přitom láme rychle – začíná na 20 až 40 gramech etanolu na den, což odpovídá dvěma pivům nebo dvěma deci vína. Po překročení denní spotřeby 60 až 80 gramů etanolu denně křivka rizika strmě narůstá.
„Pak už riskujeme závažné důsledky, jako jsou onkologická onemocnění. Tedy rozhodně to není jen o jaterních cirhózách,“ dodal Miovský. Pití alkoholu u žen má svá specifika. „Častěji pijí doma, užívání alkoholu tají před rodinou a blízkými, později vyhledávají pomoc a služby, protože se často za pití alkoholu stydí,“ doplňuje Chomynová z monitorovacího střediska pro drogy.
I přes vysokou škodlivost alkoholu si 78 procent lidí nepřeje s konzumací přestat ani ji omezit. Ve společnosti je totiž vnímaná jako něco přijatelného nebo dokonce vhodného. „Dovolím si připomenout, že žijeme v zemi, kde velká část populace považuje za normální, že se její vrcholný představitel během výkonu funkce propije do deliria tremens,“ vysvětluje ředitel Psychiatrické nemocnice Kosmonosy Jan Křen.
Spotřeba alkoholu v Česku dlouhodobě odpovídá 10 litrům čistého alkoholu na osobu. V evropském kontextu tak naše republika patří mezi země s nejvyšší spotřebou. V tuzemsku se pohybuje odhadem 1,5 až 1,7 milionu dospělých v kategorii rizikového pití alkoholu.
Celkem 800 až 900 tisíc osob spadá do kategorie škodlivého pití. Podle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti se výskyt rizikového a škodlivého pití alkoholu v české populaci dlouhodobě nemění. Nemění se zásadně ani počty lidí vstupujících do odvykací léčby. Zvyšuje se ale věk léčených osob. Dobrou zprávou je, že za posledních deset let klesá míra rizikového pití alkoholu mezi dospívajícími. K poklesu dochází ve většině evropských zemí a souvisí s celkovou změnou životního stylu mladé generace.
Digitální závislosti na vzestupu
Zejména mladí lidé však o to více nahrazují alkohol závislostí na digitálních technologiích. Závislost na sociálních sítích přiznalo bezmála 28,8 procenta respondentů, přičemž více než 43 procent z nich tam tráví denně dvě a více hodin.
„Není mnoho Čechů, kteří by se bez sociálních sítí v dnešní době obešli. Alespoň na několik hodin týdně jim propadne skoro 70 procent občanů, zejména mladších ročníků. Pouhá dvě procenta z generace Z na sociální sítě nikdy nevkročí,“ říká Čech z agentury Median. Více se tento problém týká žen.
Závislost na počítačových hrách uvedlo 9,3 procenta lidí. Téměř polovina oslovených má s hraním her zkušenosti, další polovina tvrdí, že je nikdy nehrálo.
„Zatímco lidé trávení času na sociálních sítích nevidí tolik jako závislost, hráči počítačových her své chování hodnotí spíše jako návykové. Na druhou stranu si čtvrtina uživatelů sociálních sítí přeje omezit čas na nich strávený, zatímco jen 6,4 procenta hráčů počítačových her chce čas za monitorem zkrátit,“ shrnuje Čech. Digitální závislosti na online hrách, sociálních sítích, ale i online sledování porna podle odborníků v posledních letech závratně narůstají.
„Problém je, že digitální technologie potřebujeme v každodenním životě. Používáme je denně ve škole nebo v práci, takže nemůžeme zcela vytěsnit jejich užívání, jako to lze u alkoholu nebo jiných drog,“ vysvětlil MF DNES adiktolog Ondřej Sklenář, ředitel společnosti Magdaléna, která se zabývá prevencí a léčbou závislostí.
Podle něj je odvykacích programů v tomto případě nedostatek. Jsou dostupné zejména v krajských městech. Mimo ně je léčba těžko dostupná až nedostupná. To způsobuje pozdní řešení problémů a hrozí rozvoj dalších forem gamblerství.
Jedna závislost vede ke druhé
Hazardní a online hry fungují na podobném principu, ale lidé se ještě mohou kvůli nim dostat do dluhové spirály. Počet gamblerů se sice podle Sklenáře významně nemění, ale mění se způsoby hraní a sázení. Ubývá klasických heren a automatů a naopak přichází trend přesunu do online prostředí, tedy online sázek a hazardních her.
„To je veliký problém, protože nezřídka se stává, že k nám do ordinace přicházejí jedinci, kteří během poměrně krátké doby a bez jediné návštěvy kasina nebo herny přišli o milionové částky a zadlužili sebe a s voje rodiny,“ popisuje adiktolog. Sázet online totiž lze v práci v pracovní době, doma, prostě kdekoliv z mobilu. „Ta nonstop dostupnost je velkým rizikem. Navíc velká část hazardu je provozována nelegálně a stát nedokáže kontrolovat tyto provozovatele,“ dodal Sklenář.
Závislost na hazardních hrách si také velmi málo lidí připouští. V průzkumu ji přiznalo jen 1,7 procenta (a to hlavně muži). Za poslední měsíc však sázení přiznala více než čtvrtina oslovených. Většina z nich se vešla do pětistovky, skoro desetina lidí prosázela částky do tisíce korun.
„Nabídka hazardního hraní v Česku je dlouhodobě vysoká. Po mírném poklesu míry hraní her v letech 2020 a 2021, které souviselo s omezením nabídky hazardu v souvislosti s pandemií, se hraní vrátilo na hodnoty z roku 2019. V případě online hazardních her sledujeme dokonce nárůst,“ uvádí Chomynová. Počet problémových hráčů se v Česku odhaduje na 140 až 250 tisíc osob. Z toho ve vysokém riziku se nachází přibližně 60 až 110 tisíc osob.
Sledování erotického obsahu možná není tak rizikové. Závislost na něm však přiznalo 14,4 procenta dospělých. Zde je rozdíl mezi pohlavími ještě více propastný. Bez porna se nemůže podle svých slov obejít více než čtvrtina mužů, ale jen 5,5 procenta žen. Stejný podíl mužů erotický obsah sleduje dokonce několikrát týdně. Podle odborníků obecně platí, že když už si člověk snadno navykne na jednu neřest, snadněji podlehne i té druhé.
„Pokud se člověk například oddává sledování pornografie, dopřává si u toho častější pití alkoholu a hazardní hry. Například ti, kteří za poslední měsíc sledovali stránky s erotickým obsahem, dokážou měsíčně prosázet více než 500 korun. Zkrátka ten, kdo se stane závislým na jedné věci, u ní obvykle nekončí,“ uzavírá Čech.
V průzkum společnosti Median pro MF DNES odpovídalo 1 000 respondentů starších 18 let.
