Při připomenutí padesátého výročí padesátého výročí srpnové invaze vojsk Sovětského svazu vyvstala i diskuze, jestli 21. srpen nezařadit mezi významné dny.
Významné dny- připomínají důležité historické události. Schvaluje je parlament v zákoně č. 245/2000 Sb. o státních svátcích. Jsou to dny pracovní, mají spíše symbolický charakter.
|
V současnosti se v Česku slaví sedm státních svátků a připomíná se třináct významných dní. Je to například 27. leden, tedy Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti nebo Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora, připadající na 9. března. Druhý jmenovaný byl mezi významné dny přidán letos na začátku roku.
A v souvislosti s 50. výročím okupace vyvstala otázka, jestli by si Češi neměli každý rok připomínat i 21. srpen. S tím by souhlasili historici. „Bral bych ho jako významný den ve smyslu den obětí okupace 1968, tedy uctění památky lidí, kteří byli okupanty zavražděni,“ řekl iDNES.cz historik Eduard Stehlík.
S tím by souhlasil i historik Petr Čornej. „Samozřejmě nejsem proti, protože jsem to prožil. Bylo mi necelých osmnáct let, takže mě to zasáhlo a tím spíš si myslím, že by se to mělo připomínat. Zejména když dnes dochází k dezinterpretacím způsobeným tím, že to lidi vůbec nezažili a ta zkušenost je nepřenosná,“ dodal Čornej.
Stejného názoru je i odborník na soudobé dějiny Jiří Kocián. „Určitě bych byl pro, aby byl zařazený mezi významné dny,“ řekl iDNES.cz Kocián. Připomněl, že invaze vojsk neznamenala jen zastavení reforem probíhajících v roce 1968, ale změnila i vývoj Československa na dalších 21 let.
„Důsledky srpna 1968 postihly stovky tisíc lidí. Nešlo jen o vyhazovy ze zaměstnání a dotklo se to celých rodin. Československo se vrátilo od oživení politického, ekonomického, sociálního a kulturního zpět regresivním způsobem k předlednovým poměrům. Došlo k jednoznačnému upevnění monopolní moci komunistické strany, strany, která je poslušná příkazů a direktiv ze Sovětského svazu,“ shrnul Kocián.
Někteří politici souhlasí, ale pouze s výhradami
Myšlenku by podpořili i někteří politici. Většinou ale chtějí, aby již název významného dne byl vysvětlující. „Pokud by 21. srpen jako významný den nesl název Den obětí sovětské okupace, tak pochopitelně ano. Vláda by v této souvislosti měla iniciovat vybudování pomníku se jmény všech obětí,“ řekl iDNES.cz poslanec Pavel Žáček (ODS).
K výročí okupace měli mluvit jen ti, které zasáhla, uvedl Zeman |
S tím by souhlasil i poslanec Jan Birke (ČSSD), který si myslí, že bychom neměli zapomínat na minulost. „Pak nemáme šanci žít v přítomnosti a v budoucnosti,“ dodal
Předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek uvedl, že na klubu to se spolustraníky probírali. „Jsme připravení o tom diskutovat, ale zároveň tam padaly návrhy, jestli mezi významné dny nezařadit i jiné události,“ řekl iDNES.cz Bartošek. Mezi návrhy bylo například i zařazení dne atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Bartošek ve středu na mimořádné schůzi Sněmovny prosadil hlasování o prohlášení, že invaze v roce 1968 byla v rozporu s právem.
Zařadit mezi významné dny i 15. březen?
Komunistický poslanec Jiří Dolejš souhlasí s tím, aby byl zařazený mezi významné dny, ale zároveň aby tam byl zařazený i 15. březen, kdy v roce 1939 začali Němci okupovat zbytky území Čech, Moravy a Slezska a vznikl tak protektorát.
Zrada, zoufalství a ponížení. Nikdy víc, řekl Kiska k okupaci v srpnu 1968 |
Stejného názoru je poslanec Radek Rozvoral (SPD). „Byl by vrcholný nesmysl a diletantství, pokud by to měl být jen 21. srpen,“ upřesnil Rozvoral. Byl by rád, aby si lidé okupaci a invazi pravidelně připomínali a uctívali všechny padlé.
Poslanec Aleš Juchelka (za ANO) by byl pro, protože by si to lidé pak mohli každý rok pietně připomínat. „Je to smutný den v historii bývalého Československa. Takže jsem pro, abychom si to každý rok velmi hluboce a velmi aktivně připomínali pietou,“ shrnul Juchelka.
Nemáme si spíš připomínat pozitiva?
Mezi poslanci ale také vyvstávají obavy, jak by zařazení významného dnu mohlo být interpretováno. Zároveň se ptají, zda je nutné jednu z nejnegativnějších událostí novodobé historie Československa přidat mezi významná data.
„Přijde mi, že bychom za významné dny měli považovat spíš pozitivní dny,“ řekla iDNES.cz místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. Ačkoli ke dni se váže celá řada obětí, tak by byla ráda, kdyby se mezi významné dny nezařadil. Lidi by podle ní mohlo mást, z jakého důvodu byl do kalendária přidán.
Které historické výročí byste zařadili mezi významné dny?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 30. září 2019. Anketa je uzavřena.
Proti je také předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík. Chtěl by, aby si lidé srpnovou okupaci připomínali, ale nechce ji zařazovat mezi významné dny. „Tam bych viděl raději spíše pozitivnější případy z naší historie,“ vysvětlil Gazdík. Na závěr dodal, že víc než na tom, co je napsané v zákoně, záleží na tom, jak si vykládáme svoji historii a jak se o ní zajímáme. Na 21. srpen bychom neměli podle něj zapomínat, protože by se mohl i opakovat.
Chvojka: Máme si připomínat ponížení?
Podobného názoru je i místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa. „Nejsem si jistý, jestli by významným dnem nemělo být něco, co je hodno oslavování. A jestli tedy tuto událost, která je velice smutná, velebit jako oslavný den. Bojím se, aby to v rámci ruské federace nemohlo být pochopeno jinak,“ uvedl Peksa.
Pokud by se eliminovala tato možnost dezinterpretace, tak by byl pro. „Dávalo by mi to smysl, kdyby to bylo zařazeno mezi slavné národní porážky a katastrofy,“ dodal.
Podle předsedy poslanců ČSSD Jana Chvojky je otázkou, jestli by si národ měl připomínat okamžiky ponížení a poroby jako významné dny. Celou věc uzavřel s tím, že bychom se hlavně všichni měli zasadit o to, aby se žádný takový den už nikdy neopakoval.
