Věcný záměr zákona o hromadných žalobách schválila vláda již v dubnu letošního roku, současný ministr Jan Kněžínek jej „zdědil“ po svém předchůdci Robertu Pelikánovi.
Podle informací iDNES.cz by měl zákon do meziresortního připomínkového řízení zamířit začátkem příštího roku. Portál České justice uvedl, že ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že řízení bude vycházet ze dvou alternativních koncepcí, tedy takzvaných opt-in a opt-out. Ty se liší podle toho, zda poškozený bude ze zákona zahrnut do kolektivního soudního řízení a bude tak oprávněn z něj vystoupit, nebo se k řízení bude muset připojit vlastním úkonem.
Podle Anežky Janouškové z oddělení civilního práva legislativního odboru ministerstva spravedlnosti bude podmínkou pro přípustnost žaloby dostatek členů skupiny, příbuznost nároků, adekvátní zastoupení, vhodnost a zákaz zneužití.
Možnost podání hromadné žaloby v současné době funguje ve většině evropských zemí nebo také například v USA. V zahraničí se nejčastěji hromadné žaloby uplatňují na řešení sporů v rámci projede a výroby spotřebního zboží, v bankovnictví či pojišťovnictví. V českém právním řádu doposud nic takového ukotvené není.
Novela insolvenčního zákona
Do dalšího roku se posune legislativní proces novel, který zákonodárci dostali na stůl již tento rok. Jedná se například o novelu insolvenčního zákona, proti které se na začátku prosince ohradily v dopise zaslaném senátorům Charita Česká republika, Člověk v tísni, Platforma pro sociální bydlení, RUBIKON Centrum či Armáda spásy.
Novela má za cíl zpřístupnit oddlužení širšímu okruhu zadlužených lidí, pozměňuje podmínky pro oddlužení, navrhuje, aby oddlužení trvalo tři, pět nebo sedm let podle výše splacených dluhů. Podle organizací ovšem úprava zákona problém s insolvencí moc neřeší. Úpravu již projednali poslanci, nyní je dokument v Senátu.
Exekuce a výše nezabavitelné částky
V dalším roce bude ministerstvo spravedlnosti pokračovat také na novele exekučního řádu. Podle představy ministerstva by povinný dlužník měl komunikovat pouze s jedním soudním exekutorem, stejně tak i exekuční soud.
Novela trestního zákoníkuNovela se zaměřuje zejména na trestněprávní reakci na praní špinavých peněz. Přináší také změny zajišťující plnou implementaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady o boji proti terorismu, rozšiřuje například trestněprávní postih takzvaných zahraničních bojovníků nebo kyberterorismu. Přispívá též k zajištění většího souladu české trestněprávní úpravy s mezinárodními úmluvami v oblasti trestního práva, zejména v oblasti postihu korupčních jednání a jiných jednání mařících soudní řízení, například předkládání padělaných důkazních prostředků či podplácení svědků. V platnost by novela měla vstoupit 1. února 2019. |
„Novelizace směřuje k řešení problému vícečetných exekucí. Navrhujeme, aby řízení vedená proti témuž dlužníkovi ve prospěch téhož oprávněného byla koncentrována k jednomu soudnímu exekutorovi, tedy k tomu, který vede první exekuční řízení proti dlužníkovi,“ uvedla Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Podle úřadu by mohla novela snížit náklady exekuce, zjednodušit výkon státního dohledu nad činností soudních exekutorů. Legislativní rada vlády by měla novelizující předpis dostat na stůl do konce tohoto roku.
Ministerstvo v roce 2019 chce také upravit výši nezabavitelné částky u exekucí. Smysl úpravy má být podle úřadu pozitivní motivaci dlužníků či povinných k tomu, aby si našli lépe placenou práci, nebo aby přiznali část příjmu, kterou dostávají vyplácenou na ruku.
„Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se liší v závislosti na tom, zda má dlužník nebo povinný nějakou vyživovací povinnost. Pro osobu bez vyživovací povinnosti částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, činí v současnosti 15 563 Kč, novelou by se měla zvýšit na 24 901 Kč (čistého, pozn. red.),“ okomentovala Machálková.
K plánovému zvýšení se vyjádřila i Exekutorská komora ČR, podle které ani tento přístup celou situaci nevyřeší. Přesto souhlasí s tím, že současný systém není nastaven dostatečně motivačně. Podle prezidenta Komory Vladimíra Plášila je naivní přesvědčení ministerstva, že zvýšením částky nezabavitelného minima dojde k vystoupení dlužníků z šedé ekonomiky. |
„Z takového vyššího příjmu budou více uspokojováni věřitelé, zvýší se i částka vybraná na odvodech na pojistné a na dani, profitovat z takové změny tedy budou všichni,“ doplnila.
V současnosti je to podle ministerstva tak, že dlužník není motivován, aby zvýšil svůj příjem, neboť ten by mu byl zcela stržen na úhradu jeho dluhů. Vykazuje tak často oficiální příjem mírně nad minimální mzdou, což poškozuje věřitele, stát i samotné dlužníky, kterým se tak snižují výpočtové základy pro nemocenské nebo důchod.
Účinnost by měla změna nabýt k 1. červenci 2019, datum se ovšem může změnit s ohledem na nabytí účinnosti novely insolvenčního zákona.
Vyšší platy a odměnyOdměny pro pracující ve výkonu trestu Změna spočívá v navýšení základní časové či úkolové složky odměny a navázání této odměny na výši minimální mzdy, a to v určitém poměru. Navýšení odměn ministerstvo chce zejména proto, aby pracující vězni mohli snáz splácet dluhy a posílat alimenty. Polepšit by si mohli od července 2019. Vyšší plat pro zaměstnance justice Některým asistentům soudců vzroste hrubý příjem až o 7 190 korun, vyššímu soudnímu úředníkovi o 4750 korun, soudní zapisovatelce o 1430 korun. Průměrná hrubá mzda v České republice dosáhla ve třetím čtvrtletí letošního roku 31 516 Kč. |
