Byla pro vás překvapivá informace o tom, že za výbuchem ve Vrběticích jsou zřejmě ruští špioni?
Určitě ano. Od začátku byla celá událost vnímána jako nešťastná náhoda při manipulaci s municí ze strany jednoho z dvou mužů, kteří tam tragicky zahynuli. Tehdy nebyl žádný náznak, že by to mohlo mít jiné souvislosti. Na druhou stranu je třeba připomenout, že problém mohl být podstatně větší. Naštěstí nevybuchlo všechno, a hlavně – už se zapomnělo na to, že vedle v areálu byl nově vytvořený podnik na přepracování paliva. Kdyby vybuchl i ten, nebyli by jen dva mrtví, ale v okolních obcích mohla být spousta zraněných a možná i těch mrtvých.
Druhá stránka věci je ta, že stát ústy premiéra a ministra vnitra na sobotní tiskové konferenci řekl jen A, ale neřekl B. Podle mě měla už zasedat vláda, bezpečnostní rada státu, měli požádat sněmovnu i senát o mimořádné svolání výborů pro bezpečnost na neděli. Ale neděje se nic. Jen se vlastně spekuluje a nemyslím, že to klimatu ve společnosti pomáhá. Ani nerozumím stylu krizové komunikace pana premiéra a ministra Hamáčka.
Kdo to neviděl, ten neuvěří – tam jste na metru čtverečním viděli padesát nebo sto fragmentů, ať to byly kusy samopalů, střepiny, nevybuchlé granáty, poškozená munice.