„Informace od zpravodajských služeb nás opravňují k vystoupení, které jsme včera s panem premiérem učinili,“ řekl Hamáček v Otázkách Václava Moravce. Zároveň podle něj přesvědčily prezidenta Miloše Zemana, aby tento krok podpořil.
K prvnímu výbuchu ve skladu číslo 16 došlo 16. října. Druhý výbuch nastal 3. prosince ve skladu číslo 12. „Dá se říci, že se odehrálo něco, co nebylo takto plánováno. Je pravděpodobné, že druhý výbuch nastal v situaci, která byla plánovaná,“ uvedl Hamáček.
Potvrdil vyšetřovací verzi, podle které druhý výbuch nastal v době, kdy měla munice již být v Bulharsku. „Policie má nějaké podezření a shání další výpovědi občanů, kteří by mohli dva zveřejněné vidět někde v okolí a pomohli zmapovat jejich pohyb, a případně dodali nějaké další informace,“ uvedl.
Výbuch by neoznačil tak silnými slovy, jako je státní terorismus. „Faktem je, že zemřeli dva lidé a došlo k velkým materiálním škodám. A je fakt, že za těmi výbuchy stojí příslušníci služby GRU,“ řekl ministr vnitra a v současnosti i šéf resortu zahraničí.
Kamerové záznamy veřejnost neuvidí
Na vyšetření případu pracovaly několik let tajné služby ve spolupráci s detektivy NCOZ. Vyšetřovatelé se znovu nedávno zajímali o žádosti o vstup do skladů ve Vrběticích. Česká zpravodajská komunita včetně BIS díky tomu poskládala mozaiku. Mezi důkazy jsou e-maily, telefonní linky i svědectví.
„Nebudeme k tomu vůbec nic říkat. Ani dávat, ani zveřejňovat. Vůbec nic, čímž neříkám, že je máme. Nad rámec toho, co zveřejňujeme, nebudeme v této věci nic jiného dávat,“ reagovala mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová na dotaz iDNES.cz, zda policie zveřejní kamerové záznamy či je poskytne médiím důrazně uvedla, že nikoliv.
„Žádost o vstup těch dvou osob máme už od roku 2014, ale to, že jsou to oni hledaní, jsme si dali dohromady až po prověrce spisu. Objevil se záběr z kamer a někdo šikovný si loni řekl, že už dvojici někde viděl,“ uvedl pro Lidovky.cz důstojník s bohatou zkušeností z české bezpečnostní komunity.
Dvojice měla několik identit
Policie hledá kvůli Vrběticím stejné agenty, kteří chtěli otrávit Skripala |
Ruská rozvědka GRU se o Vrbětice zřejmě zajímala proto, aby ze skladu provozovaném firmou Imex Group skončily zbraně v Sýrii a na Ukrajině, kde mělo Ruské své strategické zájmy. Uvedl to portál Seznam Zprávy.
Dva ruští agenti se v Česku se nejdříve prokázali ruskými pasy na jména Alexander Petrov a Ruslan Boshirov. O pět let později byli stejní muži odhaleni jako ruští agenti, kteří se se neúspěšně pokusili o atentát na dvojitého špiona Sergeje Skripala v britském Salisbury s pomocí bojově paralytické látky novičok.
Policie tehdy uvedla, že oba muži přiletěli do Česka 13. října 2014 pravidelnou linkou Aeroflotu z Moskvy. Území země opustili 16. října, kdy odjeli do Rakouska a odtud odletěli zpět do Moskvy. Právě v den jejich odletu nastal první výbuch ve Vrběticích.
13. září 2018 |
Nyní po dvojici agentů pátrá i Národní centrála proti organizovanému zločinu. V sobotu večer policie uvedla, že během pobytu u nás používali Miškin a Čepiga různé identity. Podle policistů se agenti objevili ve Vrběticích již několik dní před první explozí.
Sedm naštvaných polilo kečupem ruskou ambasádu, Hamáček jde po Petříčkov |
Také podle informací webu Lidovky.cz se dva agenti dostali dovnitř skladu několik dní před výbuchem. Zároveň na místo nastražili výbušné zařízení. To však s největší pravděpodobností explodovalo dříve, než plánovali. „Dali tam výbušninu. Nastražené to bylo pro zákazníky v zahraničí, ale bouchlo to asi dříve. Chtěli nejspíš zabít někoho, komu byla určena dodávka zbraní. Je to vyšetřovací verze,“ popsal pod podmínkou anonymity důvěryhodný zdroj.
Tajná ruská jednotka měla v Česku další členy
Právě v době, kdy se měla dvojice ve Vrběticích nacházet, se v nich podle policie vyskladňovaly zbraně, které měl nakoupit jeden z významných bulharských obchodníků se zbraněmi. Jak se posléze ukázalo, důležitým terčem pro GRU podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat byl právě bulharský obchodník Emilian Gebrev.
Gebrev na otázku, proč se mohl stát cílem zájmu GRU, odpověděl, že vidí pouze dva možné motivy. Zaprvé jeho firma dodávala zbraně na Ukrajinu, která válčila s Moskvou podporovanými separatisty, a zadruhé mohlo Rusko chtít převzít jeden z jeho závodů na výrobu zbraní Dunarit.
Tajná ruská „Jednotka 29155“ už přes deset let vede koordinovanou kampaň s cílem rozvrátit a destabilizovat Evropu. Před dvěma lety to uvedl list The New York Times s odkazem na vysoce postavené zástupce západních rozvědek.
Podle Christo Grozeva, který se zaměřuje na investigativu Ruska, v Česku operovalo ještě několik dalších členů jednotky 21955. Grozev také připomněl, že ruský prezident Putin udělil na přelomu let 2014 a 2015 Miškinovi i Čepigovi cenu „Hrdina Ruska“. „Vždy jsme předpokládali, že to bylo kvůli jejich účasti na Krymu. Tato ‚úspěšná‘ operace v Česku je však mnohem pravděpodobnějším vysvětlením,“ uvedl novinář.
Činnost jednotky „29155“ zapadá do portfolia ruské hybridní války, která kombinuje různé dezinformační, ideové a špionážní operace s gerilovými a (para)vojenskými akcemi. „Myslím, že zapomínáme, jak bytostně tvrdí dokážou Rusové být,“ dodal Peter Zwack, bývalý atašé americké ambasády v Moskvě.
Vyhoštění 18 ruských diplomatů
Na tiskové konferenci v sobotu premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček oznámili, že Česko v reakci na ohlášená zjištění vyhostí 18 ruských diplomatů.
Vrbětická exploze: od tun munice přes 2 mrtvé po soudy a ruské agenty |
„V pátek večer jsme byli informováni o vážných skutečnostech týkajících se bezpečnosti naší země,“ zahájil třaskavé sdělení premiér Andrej Babiš. „Prezident nám vyjádřil absolutní podporu,“ zdůraznil Babiš. „Česká republika je svrchovaný stát a musí odpovídajícím způsobem reagovat,“ prohlásil premiér.
Ohledání prvního vybuchlého skladu ve Vrběticích skončilo v červnu 2017, následně pyrotechnici zahájili práce u druhého explodovaného skladu. Záchranné práce se uzavřely koncem loňského září a složky integrovaného záchranného systému (IZS) pak v říjnu 2020 ukončily zásah ve Vrběticích. Areál bývalých muničních skladů se vrátil do běžného právního stavu. V budoucnu by měly získat všechny pozemky a objekty v areálu do svého majetku Vojenské lesy a statky ČR, které na nich plánují hospodařit.
Podle prvního náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška prošlo do roku 2020 policejním pyrotechnikům rukama při ohledání místa činu přes 13 000 kusů munice, dalších 1 800 pak při povrchovém sběru.