Spor o vládní čtvrť rozhádal Prahu a vládu. Konkrétně pražského primátora Zdeňka Hřiba s premiérem Andrejem Babišem. Dokonce tak, že Babiš z posledního společného jednání předčasně odešel a vymínil si s pražským primátorem komunikovat pouze písemně.
O co vlastně ve sporu jde?
Hlavním důvodem, proč vznikla myšlenka výstavby vládního administrativního komplexu, byla úspora. V Praze je necelých 39 tisíc státních zaměstnanců. Z toho 6 300 jich pracuje v nájmu. Za ně ročně stát platí 380 milionů korun bez ministerstva vnitra. S ním jde téměř o půl miliardy.
Další miliardy pak jdou do provozu, údržby a investic do stávajících budov. „Pokud se nebude situace v Praze řešit tak v horizontu deseti let, tak nám hrozí výdaje větší než je 25 miliard korun,“ tvrdí ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu.
Vládní čtvrť je nesmysl, prodělali bychom, soudí ministr kultury Zaorálek |
Podle ekonoma Lukáše Kovandy je vládní čtvrť rozumný nápad, jenže má svá ale. „Babiše inspirovaly soukromé společnosti, které budují své centrály mimo centrum,“ vysvětluje. Projekt může být pro stát výhodný. Oproti soukromému byznysu je ale stát podle Kovandy horší hospodář, musí tedy být opatrný při prodeji budov, které úředníci opustí.
Kromě zmíněných tří resortů by se případně stěhovaly i úřady dalších ministerstev. „Zčásti bychom se dotkli i dalších tří, a to ministerstev financí, práce a sociálních věcí a ministerstva školství. U nich platí, že bychom nestěhovali jejich sídla, ale pobočky, které jsou teď různě po Praze,“ řekla MF DNES Arajmu.
Opravdu Letňany?
Vládní komplex by měl vyrůst na pozemcích státu a hlavního města v pražských Letňanech, kde se původně počítalo s výstavištěm, později s olympijským stadionem. „Ostatní alternativní lokality mají pod dva tisíce funkčních míst, to znamená, že nevykryjí ani třetinu těch zaměstnanců, kteří jsou v nájmu,“ říká Arajmu.
Podle Marka Váchy z Institutu pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy (IPR) má plán výstavby na letňanských pozemcích řadu problémů. Praha proto navrhla, aby vládní čtvrť vznikla v Holešovicích, v okolí dnešního vlakového a autobusového nádraží.
„Je tu lepší doprava, kromě metra i železnice, tramvajová síť,“ vysvětluje Vácha. A i tady patří část pozemků městu a státu. Lokalita navíc připomíná prvorepublikovou tradici, kdy nové ministerské budovy lemovaly řeku. Širší centrum města by podle Váchy také dokázalo úředníky lépe absorbovat.
Tuto variantu ovšem Arajmu odmítá. „Pozemky jsou ve vlastnictví zhruba 40 různých subjektů, a to i soukromých, některé ze zahraničí. Je zde stavební uzávěra, výstavba administrativních budov by byla v rozporu s platným územním plánem,“ upozorňuje šéfka úřadu.
Premiér na prohlídce pozemků, kde by mohla vyrůst vládní čtvrť (18. září):
Dostavba okruhu je nutností
Doprava je jednou z klíčových záležitostí celého projektu. Vládní čtvrť sice vyroste u konečné metra trasy C, ale letňanská tepna, Kbelská ulice, která supluje neexistující Pražský okruh, kolabuje ve špičkách už teď.
„Je potřeba vyřešit dopravu, dostavět oba silniční okruhy,“ říká i místostarosta Letňan Pavel Sehnal.
Premiér si prohlédl pozemky v Letňanech, kde by mohla vyrůst úřednická čtvrť |
Do Letňan zatím nevedou tramvajové tratě a železniční nádraží je až na druhém konci obce. Podle Ředitelství silnic a dálnic by se severní část Pražského okruhu mohla začít stavět po roce 2026 a dokončena by mohla být někdy po roce 2030. Podobně je to i s vnitřním, městským okruhem.
Předseda České komory architektů Jan Kasl používá v souvislosti s vládním komplexem, kde má vzniknout na deset tisíc funkčních míst, označení úřednické ghetto. Arajmu s tím nesouhlasí. „Chceme polyfunkční areál, a to tak, aby tam vznikly dětské skupiny, aby tam byly možnosti ubytoven pro zaměstnance, kteří tam budou pracovat, nebo aby tam vznikla stravovací zařízení a další nutná občanská vybavenost,“ říká.
V souvislosti s koncentrací tolika státních úředníků na jednom místě se zmiňuje i bezpečnost. „Pokud tam nebezpečí budeme chtít vidět, tak ho tam uvidíme. Útoku pomatence nezabráníme nikde, ale ministerstva, která se mají stěhovat, nejsou zrovna resorty, které by byly nějak ohrožovány,“ říká bezpečnostní expert Andor Šándor. „Třeba ministerstvo pro místní rozvoj bylo paradoxně víc ohroženo v centru,“ dodává.
18. září 2019 |
