V rozhovoru s ČTK Zaorálek řekl, že mu vadí také způsob, jakým premiér s Prahou „handluje“ a nevidí cestu, jak by se naplnily úředníky opuštěné, často památkově chráněné objekty.
„Je to věc, která mě začala zlobit. Ve chvíli, kdy chybí peníze v regionech, třeba u mě v oblasti kulturní infrastruktury, ale stejně tak si myslím, že nevyrovnanost je třeba i v oblasti zdravotnictví a jinde, mi není jasné, proč stavět paneláky v poli pro kanceláře úředníků,“ řekl ministr kultury. Podle něj je strategicky špatně mluvit nyní o vládní čtvrti, když jsou dnes daleko více potřeba byty než kanceláře úředníků.
„Jsou to obrovské miliardy. A když mi pan premiér namítá, že se to bude financovat z prodeje budov, tak jsem se díval, že prodeje budov by vynesly 7,5 miliardy, to je směšně málo ve srovnání s tím, co by činily náklady na budování vládní čtvrti pro tisíce úředníků,“ vypočítává.
Jako z divadelního představení
Vláda chce v Letňanech vybudovat areál, do kterého by sestěhovala až 10 tisíc státních úředníků dosud rozmístěných v několika budovách. Praha chce výměnou za své pozemky, aby stát dostavěl vnější silniční okruh, přispěl městu na vnitřní okruh a postavil novou nemocnici. Jednání mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) minulý týden ale skončilo bez výsledku.
Ministr kultury kritizuje také způsob, jakým se premiér s pražským primátorem o čtvrti „před zraky veřejnosti“ dohadují. „Připadá mi to jako ze hry (Ladislava Stroupežnického, pozn. red.) Naši furianti: já dám tohle, ty dáš sto miliard... Celý ten způsob debaty je nepřijatelný,“ řekl Zaorálek.
Zaorálek považuje plán vládní čtvrti za skandální. Nemá informace, reaguje Babiš |
Idea vládní čtvrti na okraji Prahy podle něj neodpovídá konceptu rozvoje Prahy. Není podle něj ani zřejmé, jakým způsobem by se dohoda formálně ošetřila. „Podobnou dohodu si z poslední doby pamatuji jenom s církvemi, kterou stát udělal. Kritizoval jsem ji už tehdy, bylo to pro mě problematické a doufal jsem, že to Ústavní soud nedovolí. I teď by to muselo být zákonem. Nedovedu si představit, že to myslí vážně,“ říká.
Připomíná, že vládní čtvrti jinde v Evropě se po pracovní době a o víkendu stávají mrtvými městy. „Vím, co pro mě znamenal Černínský palác z hlediska přijímání hostů, psychologický dopad možnosti přijímat návštěvy z celého světa na tomto místě byl ohromný,“ vyzdvihl genia loci místa nedaleko Pražského hradu, který podle něj pomáhal i při následném jednání a kterému se pobyt ve vládní čtvrti dle něj nevyrovná.
Námitka, že by se některé paláce prodaly a v jiných by se zřídila muzea a galerie, je podle něj iluzorní. „Máme problém naplnit obsahem to, co máme. Představa, že to jen tak naplníme, je nesmysl. To opět stojí peníze, které na kulturu nikdo nechce dát, tak kdo to bude platit?“ ptá se.
Ze svého někdejšího působiště v Černínském paláci před několika týdny přesídlil s novou vládní funkcí do paláce Nostického na Malé Straně. Sídlem MK se stal před 15 lety po rekonstrukci za několik stovek milionů korun. Zaorálek by ho chtěl otevřít veřejnosti a odstranit mříže z brány, kterou ministři střídavě otevírají a zavírají. „Je to trapné, ve světě je takový typ instituce normálně dostupný veřejnosti, na nádvoří by měla být restaurace, kavárna. Teď to vypadá s mřížemi jako vězení,“ řekl.
