Prezident to řekl České televizi poté, co na jednání kabinetu k návrhu rozpočtu přednesl projev. Apeloval na omezení daňových výjimek, podle něj by tak šlo zvýšit státní příjmy o 318 miliard korun.
Plán hospodaření státu v roce 2020 počítá se schodkem 40 miliard korun. Vláda ho projednala v pondělí, teď ho dostanou k posouzení poslanci a nakonec k podpisu prezident. Zákon o státním rozpočtu nepodléhá schválení Senátu.
„V zásadě jsem připraven rozpočet podepsat,“ řekl Zeman, podle něj ale nesmějí nastat zásadní změny proti nynějšímu návrhu. Připomněl, že o podobě rozpočtu už dříve jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a vyjádřil mu podporu, i když má výhrady k výši výdajů na podporu obnovitelných zdrojů energie a k počtu státních úředníků.
V projevu před ministry Zeman také apeloval na omezení daňových výjimek. „Za každou daňovou výjimkou je nějaká více nebo méně mocná lobbistická skupina, která si tu výjimku vylobbovala a teď se jí nechce vzdát,“ řekl. Podle prezidenta na daňové výjimky doplácejí ti daňoví poplatníci, kteří na žádnou takovou výjimku nedosáhnou.
Prezidentovo vystoupení na jednání vlády bylo pro veřejnost uzavřené, Pražský hrad chystá přepis Zemanova projevu následně zveřejnit.
S hlavou státu se na úřadu vlády ještě před prezidentovým vyjádřením před ministry setkal premiér Andrej Babiš (ANO). Oba politiky čeká večer další schůzka, a to na zámku v Lánech. Sejdou se na pravidelné večeři, která se koná zhruba jednou za měsíc.
Na rozpočtu shoda, s výjimkou učitelských platů
O návrhu rozpočtu na příští rok jednala dopoledne tripartita. Odbory a zaměstnavatelé návrh státního rozpočtu na příští rok podpořili. Podle odborářů zlepší ekonomický růst, podle podnikatelů zajistí stabilitu ekonomiky. Nesouhlasí v něm ale s navýšením platů učitelů o deset procent, jak počítá vláda. Podle nich by si měli pedagogové přilepšit o 15 procent.
„Trváme na reformě školství. Platy učitelů by se měly zvýšit o 7,5 procenta do základu a 7,5 procenta pohyblivé složky, aby ředitel mohl diferencovat a přilákat nové adepty,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že její úřad připraví vládní nařízení s desetiprocentním zvýšením. Jednat se ale bude ještě o tom, jak se peníze rozdělí a zda si všichni učitelé polepší o stejnou částku, nebo procentně do tarifů a odměn. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by byla pro pevnou částku.
Podle Schillerové vláda navýšením sumy na platy v příštím roce o deset procent a v přespříštím o devět procent plní svůj slib z vládního prohlášení, aby pedagogové na konci volebního období měli 150 procent svého výdělku z roku 2017. Průměrný učitelský plat by tak činil asi 45 000 korun.
O tom, jak by mělo přidání od ledna vypadat, budou odbory ještě jednat s ministrem školství Robertem Plagou (ANO). „Budu podporovat, aby dostali učitelé pevnou částku, ten nápad se mi líbí,“ řekla Schillerová.
Plaga původně plánoval, že by na zvýšení tarifů připadlo pět procent a pět procent by bylo na odměny. Dnes na tripartitě navrhl, aby si všichni pedagogové polepšili stejně, a to o 1750 korun. „To přináší více než šestiprocentní růst u těch mladších, které do systému chceme dostat a motivovat je k nástupu do učitelského povolání,“ řekl před jednáním vlády ministr.
Školské odbory s návrhem nesouhlasí. Požadovaly pro učitele navýšení o 15 procent. „Najednou z toho bylo deset procent. Pak se začalo řešit, kolik z toho vůbec půjde do tarifů. Teď je tu paušální částka, která je na první pohled zajímavá, řada učitelů jí ale může být velmi zklamána. Čekali, že jim plat poskočí o 3000 či 4000, teď by to nebyla ani polovina,“ řekl předák František Dobšík.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by přidávaná paušální částka musela být „vysoce nad 2500 korunami“.
Ministr školství navrhl přidat učitelům necelé dva tisíce:
Poslanci návrh rozpočtu dostanou do konce měsíce
Sněmovna má dostat návrh zákona o rozpočtu do konce září. Podle Dobšíka mohou při jeho projednávání poslanci ještě peníze přesunout a učitelům zajistit vyšší přidání.
Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a exministra financí Miroslava Kalouska rozpočet bohužel pokračuje v trendu zvyšování rizik budoucnosti. „Ignoruje skutečnost dlouhodobé neudržitelnosti penzijního zdravotního systému a jeho investiční aktivita je menší než v dobách krize. V roce 2012 byla výše investic 2,8 % HDP, příští rok bude pouhých 2,5 % HDP. Výdaje na vědu a výzkum byly v roce 2012 0,96 % HDP, příští rok to bude pouze 0,81 % HDP. Je to socialistický přerozdělovací rozpočet bez jakékoliv vize modernizace a konkurenceschopnosti země,“ napsal.
Zanedbání investic vyčítá vládě i poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. „Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2020 předpokládá schodek ve výši 40 miliard korun, který je v době růstu ekonomiky hrubou nezodpovědností. A to navíc s přihlédnutím k prvním příznakům zpomalování ekonomiky v Německu a očekávanému zpomalení růstu české ekonomiky v druhém pololetí tohoto roku. Na druhou stranu vláda zanedbává investice – výdaje, se kterými vláda v tomto ohledu počítá, se opírají téměř výhradně o finance EU, nikoliv o domácí prostředky.“
Příjmy státu by měly příští rok činit téměř 1,58 bilionu korun, výdaje pak 1,62 bilionu. Schodek by tak dosahoval 40 miliard korun. Komunisté, kteří vládu tolerují, usilovali původně o snížení na 30 miliard. Šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) ale už dřív řekla, že komunistickým poslancům doporučí, aby návrh na příští rok podpořili. Je to podle ní lepší než případné rozpočtové provizorium.
Tripartita debatovala i o dočerpání peněz z evropských fondů v končícím období a o získání a využití dalších prostředků v období příštím.
Na pondělní jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů dorazilo 11 ministrů a ministryň. Podle Maláčové tak byla vládní účast rekordní. „Nezažil jsem takový zájem členů vlády. Budu si to hodně dlouho pamatovat,“ řekl Hanák.
Babiš očekává ve Sněmovně o rozpočet boj
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš se vyjádřil, že ve Sněmovně očekává o rozpočet bitvu. Chtěl by přesvědčit opozici, která pokládá návrh za nezodpovědný, o tom, že je prorůstový. Jednat hodlá i s komunisty, kteří po počátečních výhradách podporu vládnímu návrhu státního rozpočtu předběžně slíbili. Novinářům po jednání kabinetu řekl, že na rozdíl od kritiků návrhu nevidí riziko krize.
„Vnímáme, že se tu někdo snaží mluvit o krizi, já tu žádnou krizi nevidím, v rámci naší země,“ uvedl s odkazem na spotřebu domácností.
Na tiskové konferenci po schválení návrhu Babiš ocenil, že se jednání tradičně zúčastnil prezident Miloš Zeman. K jeho výhradám uvedl, že za nárůstem počtu státních zaměstnanců jsou hlavně zvyšující se počty učitelů a dalších profesí. O daňových výjimkách, po jejichž zrušení Zeman volá, řekl, že se tím kabinet bude ještě zabývat.
Prezident se před jednáním vlády opřel do novinářů:
