První milostivé léto trvalo od loňského 28. října do 28. ledna letošního roku, cílem akce bylo umožnit lidem zbavit se exekucí na dluhy u veřejných institucí, a to bez penále, úroků a dalších plateb. Do akce se dobrovolně zapojily i některé soukromé subjekty včetně bank. Po zaplacení původní dlužné částky neboli jistiny a 908 korun exekutorovi se exekuční řízení uzavřelo.
„První milostivé léto pomohlo deseti tisícům lidí, teď jich může být ještě více,“ řekl po jednání vlády premiér a předseda ODS Petr Fiala.
„I jako předseda správní rady VZP musím potvrdit, že se jedná o prospěšnou věc, jak pro dlužníky, tak pro věřitele. VZP díky prvnímu Milostivému létu získala přes 200 milionů a dluhů se zbavilo přes 14 tisíc lidí,“ napsal na Twitteru poslanec za KDU-ČSL a předseda správní rady VZP Tom Philipp.
Vláda schválila návrh na opakování Milostivého léta. I jako předseda správní rady VZP musím potvrdit, že se jedná o prospěšnou věc, jak pro dlužníky, tak pro věřitele. VZP díky prvnímu Milostivému létu získala přes 200 milionů a dluhů se zbavilo přes 14 tisíc lidí.
Švédsko a Finsko do NATO patří, Česko souhlasí
Vláda také odsouhlasila vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. „Česká vláda vstup Švédska i Finska jednoznačně schválila. Nyní tak musí učinit ještě Poslanecká sněmovna a Senát. Neočekávám však žádné komplikace,“ napsal na Twitteru premiér Petr Fiala.
Rozhodnutí Švédska a Finska podat přihlášku do NATO vítám. Putinova agrese na Ukrajině donutila obě země přehodnotit jejich dlouhodobou politiku neutrality a požádat o vstup do aliance.
Dodal, že armády Švédska a Finska se spolu s aliančními silami účastnily společných cvičení a plní veškerá kritéria nutná pro přijetí.
Schválit vstup obou zemí do NATO musí ještě Sněmovna a Senát, předseda vlády ale neočekává komplikace.
Finsko a Švédsko se rozhodly vzdát svého neutrálního vojenského statusu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Přijímací proces by ale mohlo ohrozit Turecko, které má proti přijetí těchto zemí výhrady.
Část uprchlíků už nezíská dávku 5 tisíc korun
Ministři schválili i změny související s uprchlíky z Ukrajiny. Při vyplácení humanitární dávky uprchlíkům bude Česká republika zřejmě méně štědrá než dosud.
Pokud je uprchlík ubytován v zařízení, kde je mu poskytována strava a hygienické potřeby, nově nebude mít žádost na humanitární dávku 5 tisíc korun na měsíc, řekl po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan. Kdo z uprchlíků žádá o ochranu, bude muset doložit, že má zajištěné ubytování.
Zdravotní pojištění bude uprchlíkům nově stát platit 180 dnů, dodal Rakušan. Má je to motivovat k hledání zaměstnání. Za zaměstnance platí odvody na zdravotní pojištění zaměstnavatel. Počítá s tím „lex Ukrajina 2“, návrh nyní projedná parlament.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvV novele služebního zákona chce koalice zrušit odborné náměstky na ministerstvech, nově by byli výhradně náměstci političtí. Ministr by jich mohl mít víc než dva, jako je tomu ze zákona nyní. Další změny ve státní službě by se měly týkat například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.
