Lidé se mohou na webu ztotožnit s jednou ze čtyř skupin, kterými jsou rodiny s dětmi, senioři, ohrožené skupiny obyvatel, firmy a podnikatelé. Poté zjistí, jakou pomoc vláda každé ze skupin poskytuje. Na webu občané najdou i kroky pomoci pro bydlení a pohonné hmoty. Kromě základních informací se přes web lidé dostanou k příslušným postupům o získání pomoci a formulářům.
Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice je podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. V porovnání s loňským dubnem zdražila elektřina asi o 30 procent a plyn o 44,2 procenta. Cena mouky stoupla zhruba o 52 procent, u masa cena vzrostla o 11 procent a u másla přibližně o 32 procent.
Inflaci a „drahotu“, na které má podle premiéra Petra Fialy „nesmazatelný podíl i nehospodárná politika a chování předcházející vlády“, musí nový kabinet řešit od nástupu k moci. Premiér podotkl, že situace se zhoršila a dále zhoršuje v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu.
100 miliardNa pomoc lidem kvůli inflaci a růstu cen půjde ze státního rozpočtu v letošním roce zhruba 100 miliard korun, uvedl premiér. Nejvyšší částka z uvedených na novém vládním webu se týká zvýšení důchodů v lednu a červnu, na což připadne 47 miliard korun. Letošní zvýšení slevy na poplatníka si vyžádá z rozpočtu 12 miliard a na jednorázovou podporu rodin s dětmi vláda počítá s 10 miliardami. U podnikatelů a firem je zatím uvedena jediná forma pomoci, a to program Záruka Energie. Malí a střední podnikatelé z vybraných odvětví, u kterých výdaje na energie převyšují 10 procent z celkových provozních nákladů, mohou získat na půjčku 1 až 10 milionů korun záruku do 80 procent jistiny. |
Podmínky pro příspěvek 5 tisíc ministerstvo ještě definuje
Mimořádný příspěvek pět tisíc korun pro rodiny s dětmi do 18 let by se mohl podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky začít vyplácet v druhé polovině července. Jak o něj budou lidé žádat a jak bude stát kontrolovat, že na něj mají nárok, resort teprve přesně stanoví v návrhu zákona, který má být hotový příští týden.
„Na znění zákona pracujeme, chceme ho mít hotový v příštím týdnu,“ řekl Jurečka novinářům s tím, že schválený by mohl být během června.
Původně měla vláda projednat i návrh na druhé kolo tzv. milostivého léta, které umožňuje zbavit se dluhů u veřejných institucí. K návrhu má však připomínky legislativní rada, ty ale lze podle předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Marka Výborného vyřešit do příštího zasedání vlády za týden.
Do prvního kola se mohli dlužníci zapojit od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Jejich exekuce na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem se uzavřela, pokud zaplatili původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi. Nemuseli platit penále, úroky a poplatky. Druhé kolo by vláda chtěla zopakovat letos v létě, trvat by mělo až do září.
Nouzový stav a státní rezervy projedná vláda příští týden
O prodloužení nouzového stavu kvůli válce na Ukrajině vede vláda stále diskuzi, podle premiéra Petra Fialy by mělo být jasno příští týden. Zatím platí nouzový stav do konce května. Pro prodloužení o dalších třicet dnů je například ministr vnitra Vít Rakušan. „Za sebe říkám, že to věcnou podstatu má,“ řekl v úterý ve Sněmovně novinářům Rakušan. Prodloužení nouzového stavu musí odhlasovat poslanci, vládní koalice má však ve Sněmovně pohodlnou většinu.
Nechat spát děti na podlaze je neetické, říká Rakušan. Nouzový stav chce déle |
Na příští jednání vlády za týden přeložila vláda rovněž diskusi o žádosti ministra zemědělství Zdeňka Nekuly o půl miliardy korun na potraviny, které má dostat na nákupy Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Ministři mají příští týden posoudit celkový stav státních rezerv a prodiskutovat nároky na další položky a případné další priority pro SSHR.
Vláda jednala ve středu mimo jiné také o prioritách českého předsednictví v Radě Evropské unie, které začíná 1. července. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek uvedl, že prozatímní pracovní představa pěti hlavních priorit činí zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.
